"Sníst" Boží Slovo...

4. listopad 2010 | 21.40 | rubrika: Z knih proroků.

Třicátého roku ve čtvrtém měsíci , pátého dne toho měsíce, když jsem byl mezi přesídlenci u průplavu Kebaru, otevřela se nebesa a měl jsem různá vidění od Boha. Pátého dne toho měsíce, byl to pátý rok přestěhování krále Jójakína, událo se slovo Hospodinovo ke knězi Ezechielovi, synu Buzího, v kaldejské zemi u průplavu Kebaru. Tam na něm spočinula Hospodinova ruka. ... Když jsem spatřil Hospodinovu Slávu, padl jsem na tvář a slyšel jsem hlas mluvícího. Řekl mi: "Lidský synu, postav se na nohy; budu s tebou mluvit." Jakmile ke mně promluvil, vstoupil do mě duch a postavil mě na nohy.I slyšel jsem ho k sobě mluvit. Řekl mi: "Lidský synu, posílám tě k izraelským synům, k těm bouřícím se pronárodům, které se vzbouřily proti mně. Oni i jejich otcové mi byli nevěrni až do tohoto dne. I synové jsou zatvrzelí a mají tvrdé srdce. Posílám tě k nim a řekneš jim: ‚Toto praví Panovník Hospodin,‘ ať poslechnou nebo ne, jsou dům vzpurný. Poznají však, že byl uprostřed nich prorok. Ty, lidský synu, se jich neboj, neboj se ani jejich slov, když jsou vůči tobě zarputilí a jako trní, jako bys bydlel mezi štíry. Neboj se jejich slov a neděs se jich, jsou dům vzpurný. Promluvíš k nim má slova, ať poslechnou nebo ne; jsou to vzpurníci.Ty, lidský synu, slyš, co já k tobě mluvím. Nebuď vzpurný jako ten vzpurný dům. Rozevři ústa a sněz, co ti dávám." Tu jsem viděl, že je ke mně vztažena ruka, a hle, v ní knižní svitek. Rozvinul jej přede mnou a byl popsán na vnitřní i vnější straně; byly na něm napsány žalozpěvy, lkání a bědování. Řekl mi: "Lidský synu, sněz, co máš před sebou, sněz tento svitek a jdi, mluv k izraelskému domu." Otevřel jsem tedy ústa a on mi dal ten svitek sníst. Řekl mi: "Lidský synu, nakrm své břicho a naplň své útroby tímto svitkem, který ti dávám." Snědl jsem jej a byl mi v ústech sladký jako med.  Z knihy proroka Izajáše, první, druhé a třetí kapitoly.

Vážený čtenáři, tento biblický úsek, dá-li Pán a budete - li chtít, se stane hlavním námětem na články pro příští dny.Slovo Hospodinovo, které se stalo ke knězi Ezechielovi. V minulých článcích jsme si probrali kontext tohoto Božího Zjevení: Kontext místa a kontext doby, si popovídali o Boží touze po dúvěrném vztahu s člověkem  a o chvíli, kdy Bůh říká lidem: Neznám Vás! Dnešním článkem můžeme tento cyklus úvah nad Biblí uzavřít.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 134x

Neznám vás!

3. listopad 2010 | 19.50 | rubrika: Z knih proroků.

Třicátého roku ve čtvrtém měsíci , pátého dne toho měsíce, když jsem byl mezi přesídlenci u průplavu Kebaru, otevřela se nebesa a měl jsem různá vidění od Boha. Pátého dne toho měsíce, byl to pátý rok přestěhování krále Jójakína, událo se slovo Hospodinovo ke knězi Ezechielovi, synu Buzího, v kaldejské zemi u průplavu Kebaru. Tam na něm spočinula Hospodinova ruka. ... Když jsem spatřil Hospodinovu Slávu, padl jsem na tvář a slyšel jsem hlas mluvícího. Řekl mi: "Lidský synu, postav se na nohy; budu s tebou mluvit." Jakmile ke mně promluvil, vstoupil do mě duch a postavil mě na nohy.I slyšel jsem ho k sobě mluvit. Řekl mi: "Lidský synu, posílám tě k izraelským synům, k těm bouřícím se pronárodům, které se vzbouřily proti mně. Oni i jejich otcové mi byli nevěrni až do tohoto dne. I synové jsou zatvrzelí a mají tvrdé srdce. Posílám tě k nim a řekneš jim: ‚Toto praví Panovník Hospodin,‘ ať poslechnou nebo ne, jsou dům vzpurný. Poznají však, že byl uprostřed nich prorok. Ty, lidský synu, se jich neboj, neboj se ani jejich slov, když jsou vůči tobě zarputilí a jako trní, jako bys bydlel mezi štíry. Neboj se jejich slov a neděs se jich, jsou dům vzpurný. Promluvíš k nim má slova, ať poslechnou nebo ne; jsou to vzpurníci. Ty, lidský synu, slyš, co já k tobě mluvím. Nebuď vzpurný jako ten vzpurný dům. Rozevři ústa a sněz, co ti dávám." Tu jsem viděl, že je ke mně vztažena ruka, a hle, v ní knižní svitek. Rozvinul jej přede mnou a byl popsán na vnitřní i vnější straně; byly na něm napsány žalozpěvy, lkání a bědování. Řekl mi: "Lidský synu, sněz, co máš před sebou, sněz tento svitek a jdi, mluv k izraelskému domu." Otevřel jsem tedy ústa a on mi dal ten svitek sníst. Řekl mi: "Lidský synu, nakrm své břicho a naplň své útroby tímto svitkem, který ti dávám." Snědl jsem jej a byl mi v ústech sladký jako med.  Z knihy proroka Izajáše, první, druhé a třetí kapitoly.

Vážený čtenáři, tento biblický úsek, dá-li Pán a budete - li chtít, se stane hlavním námětem na články pro příští dny.Slovo Hospodinovo, které se stalo ke knězi Ezechielovi. V minulých článcích jsme si probrali kontext tohoto Božího Zjevení: Kontext místa a kontext doby a také jsme si popovídali o Boží touze po dúvěrném vztahu s člověkem. Dnes můžeme pokročit o krok dále...

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 5 (1x) | přečteno: 125x

Bůh touží po důvěném vztahu s člověkem...

2. listopad 2010 | 04.00 | rubrika: Z knih proroků.

Třicátého roku ve čtvrtém měsíci , pátého dne toho měsíce, když jsem byl mezi přesídlenci u průplavu Kebaru, otevřela se nebesa a měl jsem různá vidění od Boha. Pátého dne toho měsíce, byl to pátý rok přestěhování krále Jójakína, událo se slovo Hospodinovo ke knězi Ezechielovi, synu Buzího, v kaldejské zemi u průplavu Kebaru. Tam na něm spočinula Hospodinova ruka. ... Když jsem spatřil Hospodinovu Slávu, padl jsem na tvář a slyšel jsem hlas mluvícího. Řekl mi: "Lidský synu, postav se na nohy; budu s tebou mluvit." Jakmile ke mně promluvil, vstoupil do mě duch a postavil mě na nohy. I slyšel jsem ho k sobě mluvit. Řekl mi: "Lidský synu, posílám tě k izraelským synům, k těm bouřícím se pronárodům, které se vzbouřily proti mně. Oni i jejich otcové mi byli nevěrni až do tohoto dne. I synové jsou zatvrzelí a mají tvrdé srdce. Posílám tě k nim a řekneš jim: ‚Toto praví Panovník Hospodin,‘ ať poslechnou nebo ne, jsou dům vzpurný. Poznají však, že byl uprostřed nich prorok. Ty, lidský synu, se jich neboj, neboj se ani jejich slov, když jsou vůči tobě zarputilí a jako trní, jako bys bydlel mezi štíry. Neboj se jejich slov a neděs se jich, jsou dům vzpurný. Promluvíš k nim má slova, ať poslechnou nebo ne; jsou to vzpurníci. Ty, lidský synu, slyš, co já k tobě mluvím. Nebuď vzpurný jako ten vzpurný dům. Rozevři ústa a sněz, co ti dávám." Tu jsem viděl, že je ke mně vztažena ruka, a hle, v ní knižní svitek. Rozvinul jej přede mnou a byl popsán na vnitřní i vnější straně; byly na něm napsány žalozpěvy, lkání a bědování. Řekl mi: "Lidský synu, sněz, co máš před sebou, sněz tento svitek a jdi, mluv k izraelskému domu." Otevřel jsem tedy ústa a on mi dal ten svitek sníst. Řekl mi: "Lidský synu, nakrm své břicho a naplň své útroby tímto svitkem, který ti dávám." Snědl jsem jej a byl mi v ústech sladký jako med.  Z knihy proroka Izajáše, první, druhé a třetí kapitoly.

Vážený čtenáři, tento biblický úsek, dá-li Pán a budete - li chtít, se stane hlavním námětem na články pro příští dny.Slovo Hospodinovo, které se stalo ke knězi Ezechielovi. V minulých článcích jsme si probrali kontext tohoto Božího Zjevení: Kontext místa a kontext doby. Dnes můžeme pokročit o krok dále...

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 113x

Pátý den čtvrtého měsíce pátého roku...

1. listopad 2010 | 08.06 | rubrika: Z knih proroků.

Třicátého roku ve čtvrtém měsíci , pátého dne toho měsíce, když jsem byl mezi přesídlenci u průplavu Kebaru, otevřela se nebesa a měl jsem různá vidění od Boha. Pátého dne toho měsíce, byl to pátý rok přestěhování krále Jójakína, událo se slovo Hospodinovo ke knězi Ezechielovi, synu Buzího, v kaldejské zemi u průplavu Kebaru. Tam na něm spočinula Hospodinova ruka. ... Když jsem spatřil Hospodinovu Slávu, padl jsem na tvář a slyšel jsem hlas mluvícího. Řekl mi: "Lidský synu, postav se na nohy; budu s tebou mluvit." Jakmile ke mně promluvil, vstoupil do mě duch a postavil mě na nohy. I slyšel jsem ho k sobě mluvit. Řekl mi: "Lidský synu, posílám tě k izraelským synům, k těm bouřícím se pronárodům, které se vzbouřily proti mně. Oni i jejich otcové mi byli nevěrni až do tohoto dne. I synové jsou zatvrzelí a mají tvrdé srdce. Posílám tě k nim a řekneš jim: ‚Toto praví Panovník Hospodin,‘ ať poslechnou nebo ne, jsou dům vzpurný. Poznají však, že byl uprostřed nich prorok. Ty, lidský synu, se jich neboj, neboj se ani jejich slov, když jsou vůči tobě zarputilí a jako trní, jako bys bydlel mezi štíry. Neboj se jejich slov a neděs se jich, jsou dům vzpurný. Promluvíš k nim má slova, ať poslechnou nebo ne; jsou to vzpurníci. Ty, lidský synu, slyš, co já k tobě mluvím. Nebuď vzpurný jako ten vzpurný dům. Rozevři ústa a sněz, co ti dávám." Tu jsem viděl, že je ke mně vztažena ruka, a hle, v ní knižní svitek. Rozvinul jej přede mnou a byl popsán na vnitřní i vnější straně; byly na něm napsány žalozpěvy, lkání a bědování. Řekl mi: "Lidský synu, sněz, co máš před sebou, sněz tento svitek a jdi, mluv k izraelskému domu." Otevřel jsem tedy ústa a on mi dal ten svitek sníst. Řekl mi: "Lidský synu, nakrm své břicho a naplň své útroby tímto svitkem, který ti dávám." Snědl jsem jej a byl mi v ústech sladký jako med.  Z knihy proroka Izajáše, první, druhé a třetí kapitoly.

Vážený čtenáři, tento biblický úsek, dá-li Pán a budete - li chtít, se stane hlavním námětem na články pro příští dny. Abych pravdu řekl, ještě nevím, kolik jich na toto biblické místo vznikne. Zvu Vás na výpravu skrze dávné časy a jednoho velice zvláštního kněze do našeho srdce a svědomí.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 121x

Den, kdy Bůh vyvedl Izrael z Egypta...

16. říjen 2010 | 08.57 | rubrika: Z knih proroků.

Když jsem si připravoval předchozí článek, všiml jsem si jedné věty:

Slovo, které se stalo od Hospodina k Jeremjášovi, když král Sidkijáš uzavřel s veškerým lidem v Jeruzalémě smlouvu o vyhlášení svobody: "Každý ať propustí svého hebrejského otroka a každý svou hebrejskou otrokyni na svobodu, aby nikdo z Judejců neotročil svému bratru." Všichni velmožové i všechen lid, kteří přistoupili k smlouvě, uposlechli a každý propustil svého otroka i svou otrokyni na svobodu, takže jim už nesloužili. Uposlechli a propustili je. Ale potom zas obrátili a donutili k návratu otroky a otrokyně, které propustili na svobodu. Podmanili si je opět za otroky a otrokyně. I stalo se od Hospodina k Jeremjášovi slovo Hospodinovo. Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Já jsem uzavřel smlouvu s vašimi otci v den, kdy jsem je vyvedl z egyptské země, z domu otroctví: Koncem sedmého roku propustíte každý svého hebrejského bratra, který se ti prodal. Bude ti sloužit šest let a pak ho propustíš od sebe na svobodu.‘ Ale vaši otcové mě neposlechli a nenaklonili ucho. Vy jste dnes obrátili a učinili jste, co je správné v mých očích, když jste každý vyhlásil svému bližnímu volnost. Smlouvu jste uzavřeli přede mnou v domě, který se nazývá mým jménem. Ale pak jste opět obrátili a mé jméno jste znesvětili. Donutili jste k návratu každý svého otroka a otrokyni, které jste propustili na svobodu. Podmanili jste si je opět , aby byli vašimi otroky a otrokyněmi. Proto Hospodin praví toto: Protože jste mě neuposlechli a nevyhlásili každý svobodu svému bratru a bližnímu, hle, vyhlašuji proti vám, je výrok Hospodinův, volnost meči, moru a hladu. Učiním vás obrazem hrůzy pro všechna království země. Vydám muže, kteří přestupují mou smlouvu, kteří neplní slova smlouvy, kterou přede mnou uzavřeli. Rozťali býčka na dvě poloviny a prošli mezi jeho díly. Velmožové judští i velmožové jeruzalémští, dvořané i kněží a všechen lid země prošli mezi díly býčka. Vydám je do rukou jejich nepřátel, do rukou těch, kteří jim ukládají o život. Jejich mrtvoly budou za pokrm nebeskému ptactvu a zemskému zvířectvu. I Sidkijáše, krále judského, a jeho velmože vydám do rukou jejich nepřátel, do rukou těch, kteří jim ukládají o život, do rukou vojska babylónského krále, které od vás odtáhlo. Hle, dám příkaz, je výrok Hospodinův, a přivedu je zpět na toto město. Budou proti němu bojovat, dobudou je a vypálí je. Z judských měst učiním zpustošený kraj, budou bez obyvatele." Z knihy proroka Jeremjáše, 34. kapitola...

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 174x

Čím reálnější nebezpečí tím více se cítíme být...

15. říjen 2010 | 18.02 | rubrika: Z knih proroků.

Čím je reálnější nebezpečí tím, více se cítíme být závislí na Bohu...

Vážený čtenáři, přijměte prosím opět pozvání k zamyšlení se nad Biblickým textem, jak je na tomto blogu již dávným zvykem :-) Dnes bychom si mohli, kdybyste chtěli, oteřvít knihu proroka Jeremjáše, 34. kapitolu:

(Vojsko babylónského krále bojovalo proti Jeruzalému a proti všem zbylým judským městům, proti Lakíši a Azece; z opevněných judských měst zůstala jen tato města.) Slovo, které se stalo od Hospodina k Jeremjášovi, když král Sidkijáš uzavřel s veškerým lidem v Jeruzalémě smlouvu o vyhlášení svobody: "Každý ať propustí svého hebrejského otroka a každý svou hebrejskou otrokyni na svobodu, aby nikdo z Judejců neotročil svému bratru." Všichni velmožové i všechen lid, kteří přistoupili k smlouvě, uposlechli a každý propustil svého otroka i svou otrokyni na svobodu, takže jim už nesloužili. Uposlechli a propustili je. Ale potom zas obrátili a donutili k návratu otroky a otrokyně, které propustili na svobodu. Podmanili si je opět za otroky a otrokyně. I stalo se od Hospodina k Jeremjášovi slovo Hospodinovo. Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Já jsem uzavřel smlouvu s vašimi otci v den, kdy jsem je vyvedl z egyptské země, z domu otroctví: Koncem sedmého roku propustíte každý svého hebrejského bratra, který se ti prodal. Bude ti sloužit šest let a pak ho propustíš od sebe na svobodu.‘ Ale vaši otcové mě neposlechli a nenaklonili ucho. Vy jste dnes obrátili a učinili jste, co je správné v mých očích, když jste každý vyhlásil svému bližnímu volnost. Smlouvu jste uzavřeli přede mnou v domě, který se nazývá mým jménem. Ale pak jste opět obrátili a mé jméno jste znesvětili. Donutili jste k návratu každý svého otroka a otrokyni, které jste propustili na svobodu. Podmanili jste si je opět , aby byli vašimi otroky a otrokyněmi. Proto Hospodin praví toto: Protože jste mě neuposlechli a nevyhlásili každý svobodu svému bratru a bližnímu, hle, vyhlašuji proti vám, je výrok Hospodinův, volnost meči, moru a hladu. Učiním vás obrazem hrůzy pro všechna království země. Vydám muže, kteří přestupují mou smlouvu, kteří neplní slova smlouvy, kterou přede mnou uzavřeli. Rozťali býčka na dvě poloviny a prošli mezi jeho díly. Velmožové judští i velmožové jeruzalémští, dvořané i kněží a všechen lid země prošli mezi díly býčka. Vydám je do rukou jejich nepřátel, do rukou těch, kteří jim ukládají o život. Jejich mrtvoly budou za pokrm nebeskému ptactvu a zemskému zvířectvu. I Sidkijáše, krále judského, a jeho velmože vydám do rukou jejich nepřátel, do rukou těch, kteří jim ukládají o život, do rukou vojska babylónského krále, které od vás odtáhlo. Hle, dám příkaz, je výrok Hospodinův, a přivedu je zpět na toto město. Budou proti němu bojovat, dobudou je a vypálí je. Z judských měst učiním zpustošený kraj, budou bez obyvatele." Z knihy proroka Jeremjáše, 34. kapitola...

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 105x

O duchovním boji...

29. srpen 2010 | 05.00 | rubrika: Z knih proroků.

Tvoji proroci pro Tebe viděli klam a nesmysly; neodhalili tvoji vinu, aby změnili Tvůj úděl. Viděli pro Tebe klamné a svůdné výnosy. Pláč 2,14.

V minulém článku jsme si dávali pozor na "své proroky." Jednak na to, abychom si "své proroky" nevolili sami, jednak na to, abychom se sami jimi nestali druhým.  Dnes bychom se zase podívali na to, v čem jsou tito "sví proroci" nebezpeční. Neodhalují "naši vinu", abychom nezměnili "náš úděl."

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 132x

Máme chutí - bůžků - na vybrání...

28. srpen 2010 | 16.46 | rubrika: Z knih proroků.

Tu ke mně přišli někteří z Izraelských starších a posadili se přede mnou. I stalo se ke mně Hospodinovo Slovo: Lidský synu, tito muži vnesli své bůžky do svého srdce a položili před sebe pohoršení své zvrácenosti, to, co je svádí ke zvrácenosti. Cožpak jim opravdu dovolím se dotazovat? Z knihy proroka Ezechiela, 14 kapitoly...

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 108x

Pozor na "tvé" proroky...

26. srpen 2010 | 20.35 | rubrika: Z knih proroků.

Tvoji proroci pro Tebe viděli klam a nesmysly; neodhalili tvoji vinu, aby změnili Tvůj úděl. Viděli pro Tebe klamné a svůdné výnosy. Pláč 2,14.

V roce 587 (nebo 586) před naším letopočtem zažilo židovstvo velký šok, který se v našich dějinách dá srovnat snad jen s patnáctým březnem a vznikem Protektorátu čechy a morava. Padl Jeruzalém, zničen byl Šalamounův chrám.  Vyvolený národ, Boží lid, byl vydán do rukou svého krutého nepřítele, na milost a namilost. Odrazem tohoto šoku a utrpení se stala kniha s příznačným názvem Pláč, která pro své až dokumentaristické zaměření působí velice mocným, syrovým dojmem, jako například film Romana Polanského, Pianista.

Zároveň se však náš dokumentarista zamýšlí nad příčinami, které dovedly Boží Lid tam, kde ho dnes zastihujeme. Dnešní citát tvoří jedno z klíčových místo těchto jeho úvah. Jedná se o součást Písma, je to tedy napsáno i k našemu poučení. Pojďme se tedy společně poučit od žalmistových slov.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 123x

Co je sen a co skutečnost?

13. srpen 2010 | 12.42 | rubrika: Z knih proroků.

Co je sen a co skutečnost? Dovedeme rozeznat to, co si namlouváme, od toho, co reálně prožíváme? Prožíváme to, co prožíváme, ve skutečnosti, anebo se nám zdá, že prožíváme to, co prožíváme? Kde končí realita a začíná naše sugesce? Tyto otázky, kdysi dávno, asi sedm století před Kristem, položil prorok Izajáš lidu Jeruzalémskému...

komentáře (2) | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 177x