PCh: O trojím lidu - Výcuc

8. únor 2012 | 08.57 | rubrika: O trojím lidu-PCh

Také i Kristus ve svém zákoně přináší ustanovení a příkazy, které může světská moc naplnit. Z tohoto úhlu pohledu nelze říci, že král nemůže spravedlivě a svatě stát na skutcích Zákona Kristova. Jestliže je zákon změněn a my jsme vysvobozeni skrze Milost Našeho Pána Ježíše Krista od zákona smrti a podléháme zákonu milosti, pak tedy zjišťujme, na čem v Kristu moc založíme!

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 76x

Petr Chelčický - O trojím lidu - závěr

22. leden 2010 | 21.13 | rubrika: O trojím lidu-PCh

Vážený návštěvníku tohoto blogu,

rád bych Vám nabídl sérii traktátu českého apoštola Petra Chelčického "přežvýkanou" do současné češtiny. Dnes Vás zvu  již k závěrečnému dílu úvahy Petra Chelčického na téma: "O trojím lidu." Máte - li zájem, neváhej a se srdcem otevřeným vejdi.

A proto já nemíním takové překroucení těla Kristova šířit dál. Neboť sv. Pavel nerozděluje údy těla Kristova podle třídního stavu, ale podle darů Ducha Svatého. Mnoho tváří mají tyto dary Ducha Svatého ke společnému prospěchu celého těla. Údy tohoto těla znají svého Boha a bojí se ho. Drží se spravedlnosti k Bohu i k bližním ve věcí hmoty i ducha. A takoví co v hmotného umí, ke všem k užitku to umí. Poněvadž jednoho Ducha v přidělaných darech mají, ovšem také jednoho díla hmotného se účastní. A když Pavel hovoří o hmotném díle, neříká, aby se duchovní na obec robotnou položili a páni na nevolnících leželi, jako trupci mezi včelami neužiteční, živeni plody jejich práce. Ačkoliv přiznává kazatelům v Kristu právo na zaopatření, ale sám jiným příklad dává, když píše: "Abychom pobíráním vaši podpory nedávali kámen úrazu kázání Písma, nevyužili jsme toto naše právo." A na jiném místě říká věrným: "Nebyli jsme nespokojeni mezi vámi, ani jsme zadarmo nevzali chléb od nikoho z vás, abychom žádnému z vás nepřitížili, ale abychom sami vám dali příklad k následování." Takže i když apoštol přiznává právo těch, kdo Zákon káží, aby ze zákona byli také živi, avšak za lepší řešení považuje nebrat si hmotné zajištění od těch, komu káže, jak říká "dělajíce ve dne v noci", a to ze třech důvodů:  Za prvé, aby nekladl kámen úrazu kázání Písma, aby někdo neřekl, že proto káže, aby se najedl. Za druhé: Aby žádnému nepřitížili, kdyby si vzal hmotné potřeby od něj a za třetí: Aby dal dobrý příklad těm, kterým kázal poctivou snahou ve dne v noci. A při všem tom kázání zůstává apoštol opatrný, hlídá si na všechny strany, co je nejlepší pro kázání i pro ty, kterým káže. Odměnu z nebe považoval za důležitější než hmotnou podporu  své misie a nechtěl nejmenší záminky svým nepřátelům věnovat, neboť před svým životem dával přednost svému misijnímu poslání. A kdyby jeho břicho volalo po svém, hledal by způsob, jak jej nasytit a řekl by: "Proste Pána o Milost, ať vždy k obědu zve."

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 261x

Petr Chelčický: O trojím lidu - O lidu obecném

11. leden 2010 | 20.12 | rubrika: O trojím lidu-PCh

Vážený návštěvníku tohoto blogu,

rád bych ti nabídl sérii traktátu českého apoštola Petra Chelčického "přežvýkanou" do současné češtiny. Dnes tě zvu  již k dvanáctému dílu úvahy Petra Chelčického na téma: "O trojím lidu." Máš - li zájem, neváhej a se srdcem otevřeným vejdi.

Avšak kněžstvo,které ona nevěstka, co sedí na římské stolici, porodila volně a bez bolesti, sedíc na poduškách palácových a v měkkosti života je postavila na svět,  toť jsou synové prokletí.  Beze cti stojí před Bohem, před jeho nepřáteli a před očima všech se Bohu postavili a smáli se mu, rouhali se Jeho Jménu Svatému pro mnohá falešná učení. Tito vylili všechny jedy své matky.  Dnes prospívají, v horších bludů bloudí a s mnohými v tom závodí. Nepečují o stádo Boží, špatní nájemci utekli v času zkoušky  od něho, zavřeli se na hradech a ve městech, do boje se odívají a z lidu krev cedí.  Synové nešlechetní a vší nespravedlností tak naplnění, že činí všechno jako pravé děti děvky, beze studu a beze cti. Nezůstanou na věky v domu Božím a nezískají v kořist stádo Boží, které dali na roztrhání veškeré zvěři zemské.

Ale ty sám to všechno, jak jsem se přesvědčil, dobře znáš. A můj názor již jsi také v těchto několika slovech uslyšel. A k čemu jej potřebuješ znát, k tomu jsi jej již dostatečně poznal. Jinak už nemám ke tvé otázce co napsat, než, co jsem již napsal, v tom jsem ti vysvětlil svůj pohled. A tento z víry za pravý mám, o knězech dobrých i o zlých.

A k lidu obecnému, jako o třetí straně onoho těla Kristova, o kterém jsem výše psal. Co by ti měli v Kristu činit k prospěchu jiným údům těla Kristova, k tomu pravím: Jestli chceš zůstat u toho podivného připodobnění na trojí lid křesťanský, pak z toho snadno poznáš, jak se dále dělí strana lidu robotného: 

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 400x

O trojím lidu - O duchovních

7. leden 2010 | 05.49 | rubrika: O trojím lidu-PCh

Vážený návštěvníku tohoto blogu,

rád bych ti nabídl sérii traktátu českého apoštola Petra Chelčického "přežvýkanou" do současné češtiny. Dnes tě zvu  již k dvanáctému dílu úvahy Petra Chelčického na téma: "O trojím lidu." Máš - li zájem, neváhej a se srdcem otevřeným vejdi.

 Jsou li páni a kněží připodobněni k hlavě a obecný lid jako potupnější nohy, jak je realita vzdálena. Vždyť podle Pavla ty údy, kteří jsou nejméně urozené, tím větší čest jim mají vzdát údy, které je chrání! Takže je li v pravdě ten trojí lid tělo Kristovo, tehdy sedláky, pastýře a tuláky mají mít největší čest, vždyť oni jsou v obci nejmenší. ale skutečnost je zcela jiná. Protože pro ten hlavatý lid prostí a neurození jsou jako psi před očima, protože už neví, jak více je ještě potupit

Také neodpovídá skutečnosti, když čteme, že aby nebylo rozdělení v těle, pečují se vzájemně jeden úd o druhého.Jak daleko je péče duchovní od starostlivosti apoštola Pavla o všechny své bratry ve víře: "Kdo je nemocný a já nejsem? Kdo propadá pokušením a já se tím netrápím?" Nikdo takový dnes na zemi není.  A obecný lid má sklony k obojímu: jak jsou již ztýrány pány a knězi, tím, co vše musí odvádět a co všechno musí poslouchat, to vše s mrzutostí a reptáním. Jak je to všechno vzdálené od společné rovnosti!

A toto vše se pokládá za tělo Kristovo. Jak jej však můžeme poznat z těch všech nerovností, jak jej vůbec tak můžeme nazvat? Tělo popisované Pavlem toto rozhodně nemůže být, tam přece není žádné nejednoty, ale rovnost bez panování jedněch nad druhých. Vždyť tu máme přikázání Kristovo těm, kteří jsou údy Jeho těla. Když mezi nimi vypukl spor o tom, kdo z nich je největší, tehdy jim Ježíš odpověděl: "Králové pohanští panují nad svými prostřednictvím svých úředníků, ale ne tak u vás: Kdo z vás je největší, buďiž sluha ostatním." A tím jasně a  zřetelně ukázal Syn Boží, co se hodí pro pohany a na tento svět, který Boha nezná a z pýchy touží vládnout jeden nad druhým, ale svým říká: "Vy nebuďte jako pohané, kteří se vyvyšují jeden nad druhého, ale v rovnosti a skrze pokoru jeden druhému služte a ponižte se, jak vám to ukazují údy hmotného těla, mezi kterými žádné vyvyšování není. A samozřejmě mezi ty, které Duch Pravdy vede jako duchovní údy těla Kristova, mezi nimi nemá místa ctižádost a moci chtivost tohoto světa.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 407x

Petr Chelčický: Údy jednoho duchovního těla...

31. prosinec 2009 | 08.04 | rubrika: O trojím lidu-PCh

Vážený návštěvníku tohoto blogu,

rád bych ti nabídl sérii traktátu českého apoštola Petra Chelčického "přežvýkanou" do současné češtiny. Dnes tě zvu  již k jedenáctému dílu úvahy Petra Chelčického na téma: "O trojím lidu." Máš - li zájem, neváhej a se srdcem otevřeným vejdi.

A protože i mezi pohany, kteří Boha neznají, je podobné rozdělení lidu v trojici, kteří v některých věcech si sice vzájemně prospívají, ale ještě z toho důvodu nejsou tělem Kristovým. A také mezi námi nemusí být pro přízemní věci tělo Kristovo, když nejsme skrze dary Ducha Svatého uzpůsobení být údy Svatého těla, když v sobě nemáme život v milosti a vzájemný užitek. A meč pánů nespojí sedláky v jednotu mysli, ač je podrobí pod jedno jho jako nevolné otroky. A rozkošný stůl vladaře třeba obveselí blázna v ornátu kněze, aby jeho přízeň považoval za ovoce své víry, když se břicho tak dobře pomnělo u jeho stolu. Avšak toto všechno není dílo těla Kristova, ale bezcitný kvas a násilí na chudých.

Apoštol Pavel dále pokračuje: "Nemůže říci oko ruce: tvé skutky nepotřebuji, ani hlava nohám: odejdi, nejste mi potřebné. A právě ty údy, které se zdají méně významné, jsou nezbytné a které pokládáme za méně čestné, těm prokazujeme zvláštní čest, neslušné slušně zahalujeme, jak to naše slušné údy nepotřebují. Bůh zařídil tělo tak, že přehlíženým údům dal hojnější čest, aby v těle nedošlo k roztržce, ale aby údy svorně pečovali jede o druhého, Trpí li jeden úd, trpí spolu s nimi všechny. A dochází li slávy jeden úd, všechny se radují spolu s ním." Zde Pavel popisuje, jak hmotné tělo mnoho údů má v sobě, jak v nich není rozepří ohledně rozdělené rovnosti, ale spolu pečují jede o druhého, aby prospěch všech byl hojný. A právě  tomuto příkladu Pavel připodobňuje tělo Kristovo duchovní, které v pravdě podle víry a milosti mnoho lidí spojuje v jeden celek, každý svůj vlastní odlišný dar Ducha svatého přináší, aby také jiným údům prospěl. A zvláště zde apoštol zdůrazňuje, že  žádná část od největšího k nejmenšímu a k nejpotupnějším údům  se necítí ani mrzuta, ani zhrzena, v pocitu, že jejich služby nepotřebují větší údy, ale s větší slušností se zahalují. A dále apoštol podtrhuje péči, jakou mají spolu, když se pro jeden úd všichni rmoutí a trápí a naopak, s prospěchem jednoho se radují všichni.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 190x

Petr Chelčický: Bezcitný kvas a násilí na chudých

23. prosinec 2009 | 08.28 | rubrika: O trojím lidu-PCh

Vážený návštěvníku tohoto blogu,

rád bych ti nabídl sérii traktátu českého apoštola Petra Chelčického "přežvýkanou" do současné češtiny. Dnes tě zvu  již k desátému dílu úvahy Petra Chelčického na téma: "O trojím lidu." Máš - li zájem, neváhej a se srdcem otevřeným vejdi.

Avšak když Pavel začíná své kázání o tomto těle, nazývá ty věci věcmi duchovními, a aby to bylo jasné věrným, podpírá tuto duchovnost těmito slovy: "Rozdílné jsou milosti, ale jeden je Duch, rozdílné jsou služby, ale jeden Pán, rozdílné jsou skutky, ale jeden je Bůh, který toto všechno ve všech vyvolává, aby každému bylo dáno zjevení ducha k užitku. Někomu je zajisté duchem věnována řeč v moudrosti, některému řeč umění podle toho samého ducha, jinému víra v tom Duchu, dalšímu milost uzdravování, onomu divů činění, dalšímu dar proroctví, jinému dar rozlišení duchů, někomu dar jazyků a jinému výklad řeči. A to všechno činí jeden a ten samý Duch, který rozděluje vším, jak sám chce, neboť jakože je složeno jedno tělo z rozdílných údů, tak všechny údy jedno tělo jsou." A tak apoštol popisuje tělo Kristovo podle duchovních věcí, ale o tělu na tři rozkrojené žádná zmínka. Žádná zmínka o tom, že by lid rozdělený na tři byl tělem Kristovým, ale milosti a dary vyjmenovává mnohé, aby vespolek sobě sloužili, každý podle zvláštního daru jemu věnovanému. Toto připodobňuje hmotnému tělo, kde všechny údy slouží si vzájemně. Ale dělení lidu na tři na díl obecného lidu, světské moci a jiných údu, nemůže být v pravdě Kristovo tělo, neboť podobně může být rozdělen všechen svět. Takto na tři skupiny se můžou rozdělit všichni pekelníci, nepřátelé Boží, kteří nemají nic společného s Kristem a  s Jeho tělem už vůbec ne. Jenom ti, kdo jsou příjemce vyjmenovaných darů Ducha Svatého, jsou pravé údy těla Kristova a společně tvoří toto jedno tělo Kristovo.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 139x

Petr Chelčický: Co dál říci k té odpornosti?

18. prosinec 2009 | 06.35 | rubrika: O trojím lidu-PCh

Vážený návštěvníku tohoto blogu,

rád bych ti nabídl sérii traktátu českého apoštola Petra Chelčického "přežvýkanou" do současné češtiny. Dnes tě zvu  již k devátému dílu úvahy Petra Chelčického na téma: "O trojím lidu." Máš - li zájem, neváhej a se srdcem otevřeným vejdi.

Co dál říci k té odpornosti. Divné je toto tělo Kristovo. Silně o něm pochybuji, to spíše říkám, že je výtvorem tohoto světa, protože stojí pod žalobou, bez pokory a bez trpělivosti. Chybí ochota nést pohanění, strpět bezpráví. Potřebuje se světská moc. Pro každé bezpráví se žaluje, volá se po světské pomstě nad nepřáteli, aby nějakou, byť pravdivou, škodu nahradila. Toto je světu potřebné. A proto takovému zpohanilému lidu ustavil Bůh knížata s mečem, když spravedlnost nemají, jedni druhým si překáží a kazí se, aby aspoň pro odstrašující účinek moci, tohoto strašidla, které nad nimi stojí, báli se a vzájemně si nekřivdili.  A jestliže se přesto něco špatného stane, aby moc zabránila šíření zlu a zlo zneškodnila. Ale Kristus svůj lid povolal k dokonalé spravedlnosti v pokoji a bez žaloby. Ne pouze, aby sami zlo nekonali, ale také, aby jiné pokojně strpěli, když jim jiní zlo činí. Ne pouze nekrást z cizího, ale také s radostí potřebným dávat. To je moc dostatečná, jiným s užitkem pomáhat, byť sám zůstat škodný. 

Dále třeba namítneš: "Když může patřit do církve úředník římského císaře, který velel stovce rytířů, a jemuž Kristus uzdravil sluhu, neznamená to snad, že také moc světská má své místo v křesťanství i se svým úřadem, spolu s Kristem a jeho apoštoly?" Ano, tuto událost popisuje Písmo. Když úřad této moc je schválena Kristem a jeho apoštoly, tehdy se právem k ní člověk obrací anebo ji zastává, zůstává v souladu se zákonem Kristovým i s jeho apoštoly. Jestliže moc světská je zde reprezentována centurionem, pak tedy ji Kristus schválil a předal instrukce, které má světská moc plnit. A když jsme to nalezli v Kristově zákoně, můžeme pravit: toto je vůle Kristova, Pána křesťanů, takto máte trpět nebo bít, takový bude pokoj v kněžích. Tyto moci budou plnit úkoly vyjmenované zákonem. Ale toto není správný výklad zákona Kristova, to je pouze násilím z Písma vydojené, z tohoto místa i  jiných. Vážně si myslíte, že kdykoliv se Písmo něčeho dotkne nebo něco pojmenuje, že to automaticky schvaluje? Nevěrný je tento výklad, jestliže se z tohoto místa usuzuje, že v tomto úředníku římského císaře Kristus schválil světskou moc, když chválil jeho velkou víru. Kdo takto vykládá, je podobný zloději,    který se s krásnými řečmi v noci vkrade do domu a pobere vše, co v něm najde. A proč Kristus pochválil toho úředníka: že ve jménu víry bojoval ve světských válkách, anebo že věřil tomu, že ač Kristus prostorově nepřítomen u jeho sluhy, může jej přesto uzdravit? Vždyť Písmo nemluví o  tom, že by s ním Kristus hovořil o násilí nebo o úřadu moci.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 136x

PCh: Jak knězi překáží světský meč

8. prosinec 2009 | 21.22 | rubrika: O trojím lidu-PCh

Vážený návštěvníku tohoto blogu,

rád bych ti nabídl sérii traktátu českého apoštola Petra Chelčického "přežvýkanou" do současné češtiny. Dnes tě zvu  již k osmému dílu úvahy Petra Chelčického na téma: "O trojím lidu." Máš - li zájem, neváhej a se srdcem otevřeným vejdi.

Toto si tedy přeje apoštol, aby věrní pro hněv těchto pohanských vrchností plnili povinnosti vedoucí k této spravedlnosti, aby svou víru nepošpinili, kdyby odpírali. Neboť tak by mohli ve svých pohanských pánech vzbudit dojem, že ta víra křesťanská je šibalstvím, které se nechce poddat, a tak by je pro malou věc pobudili proti sobě i proti své víře.  A proto apoštol takto napomíná věrné žijící na pohanském území pod pohanskou vrchností. Aby pro dobrou pověst strpěli nad sebou krále, aby nepohoršovali špatnými příklady, aby víru nepošpinili z malicherných příčin. Ale toto neplatí pro zboží mimo takovýchto zlých pohanů. Apoštol neustanovuje křesťanský odstrašující meč nad bratry v Kristu. Vždyť také lid Staré Smlouvy stál před Bohem původně svobodný bez pána, sám Bůh chtěl nad nimi panovat. A kdyby lid tímto nepohrdl, neměl by nad sebou krále. Oč více lid křesťanský, který Svou krví vykoupil! Bůh sám zůstává králem v domu Jákoba na věky, jak sám praví, že je králem pravdy. Jákob slyší Hlas Jeho a poslouchá Svého krále, a tak ne pouze na tomto světě živ bude, ale získává život věčný. Z tohoto výkladu tedy plyne, že apoštol svou epištolou neoznačuje moc s mečem za Zákon Kristův, neustanovuje pány nad věrnými, ale z potřebných příčin napomíná je k poslušností k pohanským vrchnostem, na jejichž zboží žijí.

Četl jsem překlad mistra Jakoubka z knihy "O nadáním kněžském", kterou napsal Wicleff. Jeho myšlenky jsou nyní velmi rozšířené. Ten na počátku dělí křesťanský lid na tři stránky a každé z nich určuje vlastní úkoly. Moc světskou nazývá "Třetí stránku církve svaté", jako "náměstka božství", jehož úkolem je bránit ostatní dvě stránky, t.j. lid kněžský a obecný, mečem.O duchovních píše, že jsou náměstci lidství Kristovo a že mají Krista následovat  chudobě, práci a trpělivosti, jejich úkolem je učit dvě zbylé stránky.  S tím, co píše o moci světské, vy i mistři souhlasíte a tímto obhajujete svou válku o zákon Boží. V prvním roce války jsi ty a někteří další z vašich knězích, v Písku proti mne disputoval, snažili jste se dokázat, že použití síly je v souladu s vírou. Říkali jste, že když už se na základě těchto výkladů Wiclefových vede boj, nelze je již odvolat. A když tyto názory tak dobře pokládají základ vaší války, nemáte zapotřebí hledat základ jiný. Naopak, je třeba se tohoto hledání obávat. Wiclefa se jako jisté víry držíte a s nadějí tak Boha očekáváte.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 135x

PCh: Apoštol Pavel a učení o Trojím Lidu...

3. prosinec 2009 | 05.22 | rubrika: O trojím lidu-PCh

Vážený návštěvníku tohoto blogu,

rád bych ti nabídl sérii traktátu českého apoštola Petra Chelčického "přežvýkanou" do současné češtiny. Dnes tě zvu  již k sedmému dílu úvahy Petra Chelčického na téma: "O trojím lidu." Máš - li zájem, neváhej a se srdcem otevřeným vejdi.

Tento výklad ukazuje, jak hluboce zbloudilá je víra, že skutky moci a její podstaty plynou z Božího zákona a z Jeho Vůle, že církev Kristova potřebuje tuto pohanskou sílu, aby násilím v Jeho Jméně krev ve válkách prolévala, trestala podle žalob duchovních skutky Starého Zákona, podle práva pohanského popravovala, věšela, topila, stínala, lámala kolem, vězně v zapomnění nechala hnít, o hlavu druhé připravovala, loupila, šířila bolest, násilí, porobu. A protože tato moc se přidala do Kristova Učení, činí se toto vše v Ježíšově Jménu. A tak Krista, který vylil svou krev za hříšné lidi, obohatil Silvestr mocí světskou, která v Božím Jméně krev z lidí cedila v bojích a jiných smrtích. A toto všechno se oslavuje jako ovoce víry Kristovi. Na proti tomu my věříme, že Kristus nás nemocí a ponížením svého kříže osvobodil z moci ďábla a tak nemůžeme s tímto souhlasit. Tyto falešná učení jsou přidány k Zákonu Kristovému, avšak jedině tento Zákon je životem lidu. Jestliže jsou však ovoce násilí ovocem zákona, tehdy násilí je našim životem.

Možná jseš pobouřen tím, co čteš a namítáš: "Však Svatý Pavel, apoštol Kristův, lépe než ty rozuměl požadavkům víry a on přikazuje křesťanům, aby se poddávaly  vyšší moci. A toto jeho tvrzení je pravdivé a od Boha, že jinak to nemůže být. Toto Bůh ustanovil a kdo se moci protiví, Boží Vůli se protiví. A když toto je Vůle Boží, jak to, že v nich život není?" Ano, zde apoštol Pavel ukazuje poměr mezi mocí a křesťany a přikazuje věrným, aby se poddaly světským zákonům a báli se meče jeho. K tomu však pravím: Ano, to je pravdivé přikázání apoštolovo, ale je potřeba respektovat kontext, komu  a z jakého důvodu toto píše. Ve své epištole poučuje  věrné v Římě, věrné původem římského, židovského i pohanského. Věrným, kteří uvěřili Bohu pro apoštolovo kázání. Z epištoly nelze vyvodit, že by psal mocným a vyzívá je, aby víru Boží bránili. Ano, věrné učí tomu, aby vrchnost poslouchala jako Krista. Ale jedná se o křesťany podřízené pohanské vládě římského císaře, která sama bez víry pronásledovala věřící a krev mnohých svatých má na svědomí.  Až později se římský císař přihlásil k víře. A tak je velký rozdíl, když apoštol křesťanům přikazuje,  aby moc nepřátelského císaře nad sebou strpěl, ve srovnání s dnešním falešným učením. 

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 265x

Chelčický: A tak je nic, co zmůže násilí...

26. listopad 2009 | 09.51 | rubrika: O trojím lidu-PCh

A tak je nic, co zmůže moc, ve srovnání s tím, co zmůže víra.

Vážený návštěvníku tohoto blogu,

rád bych ti nabídl sérii traktátu českého apoštola Petra Chelčického "přežvýkanou" do současné češtiny. Dnes tě zvu  již k šestému dílu úvahy Petra Chelčického na téma: "O trojím lidu." Máš - li zájem, neváhej a se srdcem otevřeným vejdi.

A tak říkám: Kdybyste světskou moc nemíchali k víře, pevněji by víra stála, protože ovoce plnosti víry nezávisí na moci světské, ale naopak, uzpůsobuje člověka dokonale přes svědomí v celém jeho životě. A tak je nic, co zmůže moc, ve srovnání s tím, co zmůže víra.  Ano, vím, že apoštolové a po nich i další svatí lidé obraceli ke Kristu také mocné světa, aby je vyučili v cestě Kristově, ale nikde v Písmu, ani v kázání kohokoliv, jsem neslyšel, že by si lid křesťanský ustanovil  krále ve jménu víry Kristovi. A to až do doby, kdy Silvestr obrátil na víru  římského císaře, který si ponechal vše, co v moci pohanské držel. A tak moc římského císařství se postavila pod víru, podobně také v dalších zemích. Ale také je nám známo, že skrze tu světskou moc pronikl do církve Kristové antikrist a ta veliká nevěstka, co sedí na římském stolci, všechny své jedy mohla volně rozšířit. Neboť tato moc byla do církve přijata i s poctami, zbožími a práv, jak je dříve u pohanství požívala. A ta sama moc pak obdarovala kněze lény; sama falešně víru přijala a teď úplatky kněze o víru připravila.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 152x