Vzkříšení Lazara jako problém Janova evangelia

12. říjen 2011 | 17.28 |
› 

Mívám problém se vzkřšením Lazara, který je popsán v evangeliu sv. Jana, v 11. kapitole. A to né proto, že bych nevěřil, že má Bůh moc vzkřísit i tři dny mrtvého člověka, který již hnilobou zapáchá. Nikoliv. Spíše je mi záhadou, proč o tak velkém záhadu mlčí tři synoptická evangelia, která jsou přibližně o třicet let starší, než evangelium Janovo.

Zvláště Lukášovo mlčení je výmluvné. Lukáš totiž zná obě sestry Marie a Martu, podle Jana Lazarovy sourozence, ale nezná jejich bratra. Teda zná muže jménem Lazar, ale jen a pouze jako literální postavu ze známého podobenství o Bohatci a Lazarovi, kde Bohatec jde dom pekla a Lazar do ráje, přičemž Bohatec prosí Abrahama, aby Lazara poslal za jeho bratrama, aby je varoval před Božím hněvem, na čemž Abraham odpověděl, že neposlouchají-li Mojžíše a proroky, neposlechnou ani, kdyby někdo vstal z mrtvých.

Jak toto mlčení vysvětlit. Napadají mne více méně dvě vysvětlení:

1) Lazar možná chtěl mít svůj klid. Nechtěl žít jako pouťová atrrakce. A tak požádal učedníky, aby o něm nikde nemluvili. Svědectví o něm by tedy nebylo možné v době synoptiků, kdy byl Lazar na živu, ale po Lazarově smrti již o něm Jan psát mohl.

Anebo 2) se Lazarovo svědectví nedalo použít. Třeba proto, že by od Krista odpadl, zapřel jej, nebo začal žít nemravným způsobem života, případně mohl sám začít popírat to, že zemřel a byl vzkříšen. Učedníci  by se tedy na něj nemohli odkázat a tudíž by nebyl důvod o něm psát.

Oba scénáře jsou jistě možné, ale jako pravděpodobnější se mi stále jeví varianta třetí. Že totiž Lukášovo podobenství v tradici začalo žít vlastním životem, píběh se rozvíjel a rozvíjel - náme tichou poštu, že - až vznikla zpráva o Lazarově vzkříšení. Pak by Jan nezapsal to, co na vlastní oči viděl - Janovo evangeliu v podstatě jako jedinné vznáší nárok očitého svědectví - ale pouze by zaznamenal nějakou lidovou tradici. Čímž by se však celě evangelium zhroutilo. Pokud ovšem...

... pokud ovšem Jan nepoužil Lukášovo podobenství zcela vědomně a záměrně jako stylizaci formy Lazarova vzkříšení. Neobviňujme jej ze lži - my také jinak stylizujeme své dopisy, když píšeme své milé, jinak, když píšeme zákazníkovi a jinak, když píšeme šéfovi, byť jako obsah všech těchto tří dopisů může být jedna událost. Jan by totiž touto stylizací (vzkříšení Lazara do Lukášova podobenství) velmi přesně a pravdivě popsal nevíru farizeů a velekněží, tu nevíru, která se stala důvodem Kristovi justiční vraždy.

V tomto případě by se náš vzkříšený nemusel jmenovat Lazar, ale toto jméno by mu dal Jan, aby vyjádřil právě ony duchovní souvislosti. A víme, že Jan tímto způsobem pojmenovával své postavy častěji, například ve Zjevení dal ženě, která rozvracela sbor ve Thyatirech, starozákonní jméno Jezabel, právě proto, aby ukázal na její duchovní stav. Pak by "historický" Lazar ani nemusel být členem Ježíšem oblíbené rodiny Marie a Marty, tím by Jan pouze mohl chtít ukázat intimní vztah, který přece Kristus má ke všem svým ovečkám. Stejně tak i doba a místo vzkříšení z mrtvých mohlo být doplněné z těchto důvodů. Stejně tak i Lazarův hrob a jeho zapáchání může být zobrazením nevíry Lazarových příbuzných.

Přesto osobně věřím, že Jan zde popisuje událost, které byl očitým svědkem. I synoptická evangelia totiž popisují vzkříšení z mrtvých mladíka, které se událo zcela veřejně - jedná se o vzkříšení syna vdovy z Naim. Rozhovor, který má v Janovém evangelium Kristus s Marii a Martou, Lazarovými sourozenci, klidně mohl Kristus vést i s onou vdovou (či s dalšími ženskými příbuznými tohoto mladíka), aniž by se ztratila naléhavost tohoto rozhovoru.

"Historický" Lazar tedy klidně podle mého názoru mohl být oním synem vdovy z Naim.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 3.5 (2x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře

RE: Vzkříšení Lazara jako problém Janova evangelia jaela 13. 10. 2011 - 18:01