Víra v pochybnostech

11. říjen 2011 | 05.00 |
› 

Nikdo z nás, křesťanů, nehlásá Boží pravdu, ale pouze své názory o Boží pravdě. Tyto názory mohou, jistě mohou, být pravdivé, ale také být pravdivé  nemusí.  Když nám náš rozum říká, že jsou pravdivé, ještě to neznamená, že pravdivé opravdu jsou. Naopak - Písmo samotné nás vede  k tomu, abychom každé vnuknutí, které se objeví v našem mozku i srdci, důsledně zkoumali.

Někdy nám však splývají naše názory o Boží Pravdě s Boží pravdou samotnou a v tom okamžiku, kdy se nám to stává, pak nedůvěřujeme Božímu Slovu, ale pouze svému rozumu, který nám říká, že zrovna ten náš názor je pravdivý. Zaměňujeme Výklad Božího Slova s Božím slovem samotným a tento náš výklad pak povyšujeme nad samotné Boží Slovo. Říkáme - vidíme, a při tom jsme slepí.

Na druhé straně - když si připustíme, že jsme slepí, pak až tehdy můžeme vidět. Protože když si připustíme, že jsme slepí, vede nás to k hledání Zdroje Vidění. Když si někdo myslí, že vidí, pak je slepý a co hůře - není motivován hledat Zdroj Vidění, hledat toho, kdo je mocen mu zrak vrátit.

Osobně docházím k přesvědčení, že jenom tehdy, když pochybuji o sobě samém, pouze tehdy mohu říci, že věřím Bohu. Protože když nepochybuji o sobě samém, pak věřím v sebe a ne v Boha. Toho Boha, který mi přikazuje: Chceš-li jít za mnou, zapři a odlož sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mně.

Jenom tehdy, když pochybuji, že mám pravdu, jenom tehdy ze mne může mluvit Duch Svatý. Jenom tehdy, když zkoumám sebe sama, když pochybuji o sobě samém, když si uvědomuji, že jsem jen neužitečný služebník,  jenom tehdy si mne Bůh může použít.  Při čemž pevně věřím, že mi mé názory mi nezjevuje Tělo a Krev. ale Duch Boží, současně však pochybuji o sobě samotném, což mně vede k potřebě zkoumat své názory, zda-li jsou skutečně z Ducha Svatého. Pevně věřím, že skrze mne hovoří Duch Svatý a zároveń však o tom pochybuji. Protože kdybych přestal pochybovat, přestal bych hledat Hlas Ducha Svatého a stačil by mi hlas mého rozumu, který by mi říkal, že ke mně hovoří Duch Svatý.  A tak mne pochybnosti o mém rozumu umožňují nechat se vést Duchem Svatým.

Pravda o sobě samém, že nemohu věřit svému vlastnímu rozumu, mne osobně osvobozuje. Dává mi smělost důsledně oddělovat svá pochopení a své názory od Slov Boží a což mi umožňuje svobodně a volně je hlásat a kázat. Protože tím dávám svobodu druhým, aby oni sami zkoumali, jestli ze mnne hovoří Duch Svatý, či nikoliv. Kdybych to rozhodoval za své čtenáře, mohlo by se mi stát, že bych přinesl jako evangelium něco, co apoštolové nehlásali, čímž bych se dostal pod Boží prokletí vyslovené v listu Galatským.  A bez těchto svých pochybností o sobě samém bych ani nepoznal,, že bych se pod toto Boží prokletí dostal, protože by mne nic nenutilo a nevedlo své názory stále přezkoumávat, promýšlet a odevzdávat v modlitbách Pánu.

Požehnaný večer přeji...

Jestliže si někdo myslí, že něco už plně poznal, ten ještě nepoznal tak, jak je třeba. 1Kor 8,2.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 3 (2x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře

RE: Víra v pochybnostech jaela 13. 10. 2011 - 18:25