VBBII: Chceš znát svůj osud?

26. září 2011 | 09.07 |

1.díl 1.části     1.díl 2.části    Předchozí díl    Příští díl

"Chceš znát svůj osud?"

Sedmnáctiletý Vlkan, nejstarší syn knížete Hořibora, se ve společnosti staršiny Křendy, hlavu jednoho z mocných klanů, slovanského žrece a v podstatě vůdce charvátských pohanů necítí vůbec dobře. Křenda v něj vždy vzbuzoval respekt, nezdravý respekt, pocit temnosti, kterému se snažil vyhýbat. Dnes se mu vyhnout nešlo.

"Poslechni jej," nabádá Vlkana i kněžic Velen, syn knížete Velebora. "Má čistou pravdu!"

"Tvůj otec," pokračuje Křenda, "má syna z křesťanské ženy, z křesťanského sňatku. Z dcery vévody Arnulfa, byť z levého boku. Tohoto syna, ač je pouhých pět let stár, oženili se Střezislavou, sestrou Václavovou. Toho Václava, kterému se Hořibor poddal. Víš co to znamená? Dokážeš si to spočítat?"

"Jsi levoboček," přihřeje společnou polívečku i Velen, "z pohledu křesťanů levoboček..."

"Tvůj bratr," přebírá štafetu opět Křenda, "má mocného dědu, mocného tchána, a podporu té jejich církve..."

"... a za deset, dvanáct let, až dospěje..."

"Víš, co se stane?"

"...zatím jsi jenom taková malá pojistka, ale pak.."

"... všichni ti mocní budou potřebovat,...

"... abys nebyl, neexistoval..."

"Zabijí tě!"

"Proč mi to říkáte až dnes," vzmůže se Vlkan na protest.

"Čekali jsme, až dospěješ," tak trošku zalže i nezalže Křenda, "nemohl jsem přece dvanáctiletého kluka přemlouvat ke vzpouře proti otcovi, to by byl nesmysl. Navíc, dnešek nám přeje politická situace. Rozhlídni se po světě. Arnulf Bavorský potichu stáhnul svůj vliv na Čechy. A Václav nesnáší války. Za těch deset dvanáct let může být všechno jinak. Kdo ví, bude – li Václav ještě vládnout. A navíc, mám zaručené zprávy z Prahy. Václavův důvěrník, kaplan Pavel, byl před týdnem zavražděn a Václav se z toho dosud nevzpamatoval."

"Taktéž musíme vzít do úvahu," pokračuje Velen, "že v současné chvíli je oslaben i diplomaticky. Své nejlepší lidi poslal do Říma. Navíc se škorpí i s biskupem Tutonem..."

"... buď teď, anebo nikdy."

"Třeba by stačilo," navrhuje Vlkan nesměle, "odstranit pouze Slavníka..."

"Nesmysl!" Tento výkřik patří Křendovi. "Přemýšlej, Vlkane. Nepodceňuj Hořibora. Dnes zabiješ pouze Slavníka a zítra budeme viset všichni. Hořiborovi by netrvalo dlouho, aby nás odhalil. Musíme udeřit první. Velen tě podpoří. Máme i tajné spojence v Praze i jinde, mezi Doudlebami, Zlíčany i Lemuzy. Mnozí nesouhlasí s tím, aby nás přemyslovci pohltili. Také znám pár významných lidí na dvoře maďarského chána, kdyby bylo velké horko, vždy se můžeme obrátit na něj..."

Vlkan zbledne: "Jakou ale máme šanci?"

"Velkou, budeme – li jednat rychle!"

"Jdeš do toho s námi?"

"Pomůžu ti rozhodnout se. Jestli nás odmítneš, zabiji tě..."

"Mohu se spolehnout, pánové, na vaši věrnost a diskrétnost?"

"Musíš se spolehnout. Stejně jako my na tebe. Nemáme jinou možnost..."

"Dobře, jdu do toho..."

O pár kilometrů za hradištěm, o pár hodin později, se setkává Křenda s panem neznámým, který k nám stojí zády. Podává mu ruku: "Měl jste pravdu, Vlkan se k nám přidal..."

"Skvělá práce, Křendo..."

"Nebylo by lepší odstranit i Václava?"

"Trpělivost. Napřed si musíme vychovat Boleslava, abychom se nedostali z louže po okap. Jinak by Boleslav mohl být horší Václava...

Neznámý se při těchto slovech obrátí a my máme možnost spatřit jeho tvář: Tvář vladyky Hněvsy...

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář