VBBII: Psi žádná práva nemají...

16. září 2011 | 18.32 |

1.díl 1.části     1.díl 2.části    Předchozí díl    Příští díl

"Kaplan Pavel?"

Pavel se ohlédne po tazateli. Vlastně po tazatelích. Kaplana obklopují tři jezdci ze všech stran. Lepí se na něj docela zblízka. Rozhlédne se kolem, nikde žádná pomoc. Stojí na rohu vesnice, před obyčejným, prostým domem. Kaplan zrovna míří na návštěvu umírajícího rolníka. Nešťastná manželka pro něj přiběhla, aby posloužil alespoň posledním pomazáním. Službu by snad ještě stihnul včas, křesťan by měl být ještě na živu. Ale s tímto zdržením, kdo ví. Před chvilkou seskočil z koně a chystal se vzít za kliku, když jej zbrojnoši nešetrně přerušili.

"Co si přejete, pánové? Omlouvám se, ale nemám moc času"

Jeden z nich na kaplana namíří nataženou kuší: "To vskutku nemáš. Teď však pojedeš s námi..."

"Na co ten samostříl? Je zbytečný, stačilo by prosté požádání..."

"Nemudruj a naskoč na tu svou kobylu..."

"Odpusťte velebnosti," naříká zneužitá žena, "přinutili mně, odpusťte..."

Kaplan ji mlčky požehná křížem, potom poslechne nepřívětivý příkaz a nechá se vést. Únosci míří do blízkého lese. Tam, co stojí lovecký srub. Na pusté, vzdálené samotě. Kde kníže rád tráví volné večery. Dnes však zde Pavla očekává někdo naprosto jiný.

Když se jezdci přiblíží, a vyjde ze srubu. Vězeň jej již z dálky poznává. Bývalý arcipresbyter Jan.

Ozbrojenci jej dovedou přímo k bavorovi. Jejich vůdce se zeptá: "Je to on, pane?"

"Ano..."

"Na kolena, pse!"

Kaplan se přinucením povalí na zem.

"Víš, proč jsi tu?"

"Nechám se překvapit..."

Za drzost si Pavel vyslouží kopnutí do žeber.

"Jsi odsouzen ke trestu smrti pro kacířství a šíření bludů. Chceš říci něco na svou obhajobu?"

"Těmi bludy nazýváte evangelium?"

"Evangelium ve sprosté řeči psů není evangeliem! Ale hnusným bludem, které musí být vytrženo z vašich čelistí. Jak káže náš pán: Neházejte perly sviním a nedávejte psům, co je svaté, nebo to zašlapou, obrátí se proti Vám a sežerou Vás!"

"U mne bys propadl z exegeze, mladíku..."

Jan odepne měšec a hodí ho vůdci únosců: "Je odsouzen, konej svou povinnost!"

"Je chvályhodným zvykem," zvolá Pavel, "nabídnout odsouzenci zpovědníka a možnost poslední modlitby..."

"Psi žádná práva nemají!"

"Nechť ti tedy Bůh odpustí tvůj zločin!"

Druhý den ráno naleznou věřící hlavu kaplana Pavla, hlavu s vyříznutým jazykem, položenou u prahu kostela svatého Jiří na Pražském hradě...

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře