Proč jsem v Církvi bratrské?

9. září 2011 | 08.34 |

Článeček na objednávku :-) Proč jsem se stal členem Církve bratrské?

Kterou církev si vybrat? Většina křesťanů má tuto otázku velice zjednodušenou. Jednoduše se do té či oné církve narodili, byli v ní vychováváni, poznávali její tradici a tak přirozeným způsobem ji přijali za vlastní. Jiní křesťané uvěřili skrze své přátele, známé z jedné církve či přímo na evangelizační akci toho či onoho sboru, a tak - opět přirozeně - pokládali za normální právě do tohoto sboru vstoupit.

U mne osobně bylo toto rozhodování o něco těžší a komplikovanější. Uvěřil jsem skrze svědectví nejrůznějších lidí z nejrůznějších církví a sborů - skrze adventisty, ESK, hnutí víry,pravoslavné, skrze spisy Petra Chelčického a nějaký ten muzikál, skrze rozhovory na internetu s dalšími rozličnými osobami a osůbkami. Plně jsem si uvědomoval, že existuje spousta církevních tradic, často vzájemně rozporné, mnohdy i nevraživé. Která tradice je tedy ta správná?

Asi půl, možná třičtvrtě roku po obrácení jsem tedy ještě do žádného sboru či církve nevstoupil. Chtěl jsem první sám postudovat, poznat Pána Ježíše, právě nezávisle na jednotlivých školách a tradicích, udržet si nadhled a kriticky porovnávat a zkoumat. Pak mi však Bůh "nafackoval," abych se vzpamatoval a já si uvědomil, že potřebuji společenství stejně (či alespoň podobně) smýšlejících lidí, bratrů a sester, kteří porozumí mým radostem i smutkům, zápasům, vítězství i poher, denodenního života s Kristem. No jo, ale opět jsem stál před otázkou, kam?

Nejvíce známých i blízkých přátel jsem měl (a doufám, že stále mám) u adventistů. Ale zjistil jsem, že v bodech, na které oni kladou důraz, se s nimi neshoduji (svěcení soboty, dělení pokrmů a odmítání např. vepřového). Pochopil jsem, že tam mne Bůh nevolá. Tehdy jsem tedy poslal mejlík pastorům všem církvím z našeho města, které jsem jen v seznamu našel. A odpověděli mi dva: Tomáš Holubec z CB a Vláďa Volný z SCEAV.

Začal jsem se více zajímat o CB. A věci, které jsem zjišťoval, se mi začali zamlouvat. Uvedu hlavní body:

1) že jedinné měřítko víry a života je pouze Písmo. Tedy né ústava CB, ne řád CB, ne rada a konference CB, i když to všechno je také velmi důležité (a osobně to vše vnímám jako dar  od Ducha Svatého), ale Bible. To umožňuje opět kriticky zkoumat ústavu a řád, neustrnovat, opouštět nesprávné a omylné a nalézat správné a stavět na osvědčeném.

2) Vlastní vztah k Bibli. Ústava CB sice (správně) píše, že se neomylné Písmo Svaté zkládá z lidské a  neomylné Boží stránky ale (a to bylo pro mne také klíčové) neoznačovala lidskou stránku Písma za omylnou. 

3) Důraz na "posvěcený život."  Písmo  se prostě bere vážně.

4) Odkaz na starou Jednotu bratrskou a přihlašení se k jejímu odkazu. Sice se jedná spíše o Jednotu bratrskou doby Jana Ámose Komenského než o JB doby Chelčického, bratra Řehoře či bratra Lukáše, ale přesto tu ten odkaz, pro mne klíčový a důležitý, je. CB žije z dědictví jednak prvotní církve, jednak z reformace Kalvína a Luthera, ale také z duchovního dědictví Jednoty bratrské

5) Při letmém čtení dalších článku ústavy a řádu tam nebylo nic, s čím bych zásadně nesouhlasil.

Nakonec jsem si začínal uvědomovat, že ta žlutočerná budova s okny do tvaru kříže a kalicha jakoby mne volala už delši dobu, stejně jako majestátní bílá budova ve tvrau plamenu v našem krajském městě.

Později jsem poznával další zajímavé rysy CB: Jednotu v různosti. Ona jednota v důležitém a svoboda v nepodstatném, jak hlásala stará JB. V rámci hranic hnutí evangelismu je v CB velice výrazná svoboda vyznání a úcta k vyznání druhých. V CB najdeme sbory s letničně - charismatickým zaměřením, stejně jako sboru s tradiční zbožností. Také volnost v jiných otázkách, na kterých se jinde lámou společenství, jako třeba otázka křtu novorozeňat. Také mi osobně vyhovovalo, že když jsem přišel do sboru, tak společenství dalo čas rozkoukat se. Nejsem člověk, který snadno navazuje kontakty a tento rys byl ve společenství respektován.

Jistě, i náš sbor není dokonalý. Má své problémy, zápasy. Ale dokonalý sbor nelze nalézt. Každý sbor je tvořen lidmi - chybujícími, hříšnými, nedokonalými, někdy sympatičtími, někdy méně sympatičtějšími lidmi. Jako každé společenství. Neexistuje na světě církev, kde chodí pouze "svatí" ve smyslu bezchybní a andělé. Na druhé straně by vchod do takovéhoto sboru by byl přísně zakázán. A všechny nedostatky sboru spíše volájí k tomu, aby člověk přiložil svou ruku ke společnému dílu, než aby šel jinam a hledal dále. Člověk, který jednou začne hledat a utíkat, ten nenalezne nikdy, ten se nikdy nikde nezastaví. Protože všude bude něco, co není dokonalé. Než utéct před nedokonalostí je lepší se s nedokonalostí v dobrém slova smyslu utkat, pomoci ji překonat a překonávat. A při tomto procesu člověk často zjistí, že ta nedokonalost je mnohem vcíce uvnitř, v jeho lidském, tvrdém srdci, než v okolí.

Mějte se pěkně, s přáním požehnaného dne...

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 5 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře

RE: Proč jsem v Církvi bratrské? jovana 11. 09. 2011 - 08:00