Úvod - Lukášovo evangelium...

3. září 2011 | 23.30 |

Evangelium podle s. Lukáše (dále jen LE) jako součást Písma Svatého spolutvoří základy naší víry i civilizace. Lukáš přináší, po historické i teologické stránce na svou dobu, profesionální výpověď, ke které člověk musí zaujmout stanovisko, ať křesťan, jinověrec, či ateista.

Lukášovo evangelium obsahuje 1149 veršů. Z těchto veršů je jich paralelní k Markovu evangeliu 350. 250 veršů obsahuje látku společnou s Matoušovým evangeliem, o kterou se Marek nezajímá. Tato látka je vypravována v obou evangeliích shodným jazykem, jindy však vykazuje drobné rozdíly. Asi 550 veršů tvoří jedinečný obsah vlastní pouze Lukášovi.

LE se řadí k synoptickým (souřadným) evangeliím. Tyto evangelia se vyznačují použitím stereotypní formy. Stereotypní forma byla ve staro i středo – věku běžná. Výhodou této formy je větší přesnost na úkor "uměleckého provedení".

Markovo evangelium je s nejvyšší pravděpodobností nejstarší ze synpotických evangelií, posléze se stal pramenem pro Matouše i Lukáše. Carl Lachman ukázal (r. 1835), že společné uspořádání tří evangelií má svůj základ u Marka. Markovo evangelium tvoří normu, od níž se pak Matouš s Lukášem občas odchylují.

Ježíšovi výroky tvoří největší část látky společné Lukášovi a Matoušovi, která se nenalézá u Marka. Jak bylo výše řečeno, shodný jazyk obou evangelistů vede k závěru, že oba čerpali ze stejného písemného zdroje. Tento pramen se označuje písmenem Q. Lze se domnívat, že tento pramen můžeme ztotožnit s dalším dílem apoštola Matouše nazývaném "Logia", o kterém víme ze svědectví církevní tradice. Dále tato tradice říká, že toto dílo bylo nejprve napsáno aramejsky a až pak přeloženo různými překladateli do řečtiny. Tedy v rané církvi existovalo více překladů tohoto díla. Toto může vysvětlit i některé rozdíly mezi vyprávěním obou evangelistů.

LE původně tvořilo se Skutky apoštolů jedno dvojdílné souvislé vyprávění. Ve skutcích Lukáš ještě "neví", jakou smrtí zemře Apoštol Pavel. Z toho plyne jasný závěr, že LE bylo sepsáno nejpozději v první polovině 60. let prvního století. Proti tomuto hovoří skutečnost, že v 21 kapitole Lukáš jakoby "reagoval" na události z roku 71. Proto někteří kritici posouvají vznik evangelia za toto datum. Tento předpoklad však opomíjí Osobnost Krista jako Božího Syna, který jako takový tuto předpověď mohl vyslovit. Navíc se v uvedené části objevují i odkazy na události z roku 135, z Bar Kochova povstání. Přičemž v té době už evangelium muselo existovat, protože jej zřetelně citují církevní otcové z doby před této události.

Lukáš se, podle tradice, narodil v Antiochii. Vystudoval medicínu, provázel apoštola Pavla po jeho misijních cestách. Pravděpodobně prožil dva roky v Palestině, během poslední návštěvy Apoštola Pavla měl příležitost setkal se s Jakubem, bratrem Páně. Podle Ko 4,10 a 14 se znal s evangelistou Markem.

Svou práci věnoval "vznešenému Theofilovi." Tento Theofilos pravděpodobně představoval zosobnění čtenáře LE (jméno Theofilos =  přítel Boží, přítel Boha), anebo to mohl být římský občan vysokého postavení. V prologu Lukáš píše, že si podrobně prošel předchozí svědectví, a to jak ústní, tak i písemné, tento materiál upravil do "pravého sledu" s důrazem na poznání "hodnověrnosti toho", v čem byl Theofilus "vyučován."

Zdroje:

BRUCE, F. F. Věrohodnost Nového zákona : Můžeme důvěřovat spisům Nového zákona?. Přel B. Kejř. 1. vyd. Praha : Návrat, 1992. 88s. ISBN 80-85495-05-8

GOODING, David, Lukášovo evangelium . Přel J. Vopálecký, Alena Koželuhová. Praha : Návrat domů, 1994. 300s. ISBN 80-85495-04-10

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 4 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře