VBBII: Dobré zprávy mohou vždy počkat do rána...

20. srpen 2011 | 19.01 |

1.díl 1.části     1.díl 2.části    Předchozí díl    Příští díl

"Václave... Václave..."

Tento tichý hlas nezůstává osamoceně ve snaze vzbudit knížete. Přidá se i ruka, která zkouší třást jeho tělem.

"Václave..."

Vojvoda konečně pomalu otevírá oči, zaostřuje svůj pohled, na osobu, která jej ruší ze spánku. Pak ji poznává a zašeptá: "Mami..."

Drahomíra se skloni nad svým synem a zašeptá: "Vrátil se Tichan z Řezna, čeká tě v hodovní místnosti..."

"Teď, v noci?"

"Chce s tebou mluvit, o samotě a diskrétně..."

Václav si povzdychne. Pak se ještě obrátí na bok, zkontroluje, zda – li Bohuslava stále spí. Pak, uklidněn, opatrně vstává. Přes svůj noční úbor, režnou košili, si obléká pouze knížecí plášť, pak převezme svícen z rukou své matky a pokyne ji: "Pojďme..."

V hodovní místnosti zatím čeká vladyka Tichan. Svým průvodcům ujel z posledního nocování, aby v cestě pokračoval přes celou noc a měl možnost mluvit s knížetem jako první.

Vojvoda Čechů právě vstupuje do místnosti. Tichan mu skládá povinný hold, který Václav přijímá ve stoje. Pak jej panovník mlčky obejme, pohodlně se usadí a tázavě se zadívá na svého posla:

"Asi neneseš dobré zprávy, že? Zajímavé... Dobré zprávy vždy mohou počkat do rána..."

"Věru, nepřináším, Milosti..."

"Tak sem s nimi..."

"Biskup Tuto souhlasí se založením nové rotundy a žehná Vám i k záměru důstojně pohřbít kněžnu Ludmilu..."

"Ale..."

"Ale odmítá Vás podpořit ve Vaší žádosti založit novou diecézi s centrem v Praze. Nechce ani předat ji kůrii..."

"Proč?"

"Prý dokud budete tolerovat slovanskou liturgii, nemůžete počítat v této věci s jeho jakoukoliv pomocí... Až se prý zbavíš slovanských kněží a vyženeš je ze své země, až pak máš přijít a přednést svou žádost..."

"Hmm..."

Václav pokrčí rameny: "Co tak najednou? Celá léta mlčel a teď mu začnou tři kaplani vadit? Potřeboval mého strýce, potřeboval mého otce, ale mne již ne?"

Tři kaplani. Pavel, kterému nedělá potíž odsloužit i mši latinskou, pak Václavův dávný spolužák Krastěj, který jako jedinný přežil likvidaci školy v Budči v době zmatků po Vratislavově smrti a Kliment, který však nedávno po kousnutí klíštěte těžce onemocněl a ochrnul.

"Tuto totiž obdržel nedávno soukromý list papežův. Svatý otec mu tam vytýká, že důrazně nezakročuje proti "slovanským kacířům..."

"Slovanským kacířům?"

"Ano, pane... Bůh dal, měl jsem možnost povyprávět si v hospodě s jedním Tutonovým vikářem. Do Říma totiž přišla na našeho biskupa stížnost. Z Čech. Z oficiálních církevních míst"

Oficiální církevní místo je prakticky jenom jedno. Arcipresbyterství...

"Podívejme se. Pokračuj..."

"Arcipresbyter Jan má v Římě u kurie kontakty a už dříve usiloval nahradit Tutona v čele Řezenské diecéze. Biskup Tuto je starý a nemocný. Bojí se proti němu zakročit. A tak, než – li by šel do křížku s ním, s jeho mocnými přáteli a se samotným papežem, raději bude tancovat, jak on píská..."

Václav nehnutě poslouchá.

"Vikář mě varoval, že situace může být ještě horší. Záleží na tlaku z vrchu. Biskup mu už čelit rozhodně nebude..."

"Co nám tedy hrozí?"

"Od drobných nesnází, kdy nám biskup už nám k ničemu nedá souhlas, přes interdikt až i po exkomunikaci, samozřejmě v krajním případě. Máš mocné přátele, proti kterým Tuto také nepůjde. Bude se snažit vybalancovat a tančit mezi vajíčky..."

"To s tím arcipresbyterem Janem. Je jisté, že stížnost psal on?"

"Vikář o tom nepochybuje. Tuto jej poslal do Čech, aby se ho aspoň trochu zbavil. No, přidělal si starosti, sobě i nám..."

Teď Václav vstane: "Zatknout ho nechat nemůžu. Jednak nemám důkazy, jednak v podstatě nespáchal žádný zločin. Ale odvolat jej z arcipresbyterství a vykázat jej z knížectví mohu. Odmítám mít za arcipresbytera někoho, kdo pomlouvá moji zem..."

"Může to ohrozit bavorskou misii u nás..."

"Nemyslím si. I kdyby někoho strhnul sebou, všichni neodejdou. A jestliže ano, můžeme vždy požádat Ptáčníka a magdeburského arcibiskupa. Oni by mi to neodmítli..."

Václav se nadechne a za chvíli pokračuje: "Musím napsat ke Svatému otci vlastní list a vypravit vlastní poselstvo. Nejraději bych tam vyrazil sám, ale nemohu na tak dlouho opustit knížectví. Jel bys ty, Tichane? Nikdo jiný zde nezná velký svět tak dobře, jako ty. A také latinsky tu moc lidí neumí. V Čechách dnes nenajdu druhého diplomata tvých kvalit..."

"Je-li to nutné..."

"Ale koho s tebou? K papeži nemohu poslat kdekoho..."

Tichan se napřímí. Václavova poznámka jej trochu zraňuje. On si toho však nevšímá a mluví dále: "Měl by to být někdo, kým bychom vyjádřili úctu k papeži. Někdo z knížecího rodu, můj příbuzný..."

"Jsem manželem Vaší matky," poznamenává nakonec. Václav však zavrtí hlavou: "Při vší lásce a úctě k mé matce, ona není zrovna osoba, kterou by bylo vhodné dávat papeži pod nos..."

"A co Bolek?"

"Bolek? Poselství do Říma není otázkou týdnů či měsíců. Může to trvat rok, možná dva tři, než se vrátíte. Bolek je můj přirozený následník. Nemohu si dovolit ztratit na něho na tak dlouhou dobu vliv... Ne, spíše myslím na Radslava. Vím, že se moc nemusíte, a také se nám čerstvě zamiloval. Ale jako manžel mé sestry se automaticky stal i jedním z mých nejbližších příbuzných... Snad mne neodmítne... Ale..."

"Ale?"

"Nehodí se, aby  poselstvo k papeži nevedl, aspoň formálně, duchovní. Ale kdo? Jan pozbyl důvěryhodnosti, bavoři by taktéž nebránili při slovanských kněží. Pavel však už je starý, Kliment se nepostaví na nohy a Krastěj je zase moc mladý, neurozený a – upřímně – nedovzdělaný..."

"Těžko radit.."

"Co naplat, nezbývá než Krastěj..."

"Kdy máme vyrazit?"

"Poselství do Říma, jak jsem již řekl, se může protáhnout na roky, týden nebo dva už v tom nehraji roli. Za měsíc bude slavnost – převezení ostatků babičky Ludmily. V tom čase můžete, zcela nenápadně, odjed. Nechci, aby se o tomto vašem poslání vědělo. Dohadovat se se s papežem, to by mi moc na pověsti nepřidalo. Zatím můžeš zkontaktovat Radslava a Krastěje a rozloučit se s matkou....

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář