Vydáno před: O trestu smrti potřetí...

13. srpen 2011 | 14.55 |
› 

Vydáno před dvěmi lety...

Zdravím, vážený čtenáři,

tento blog oslavil druhé výročí a to už je příležitost jednak poděkovat, že tento blog může fungovat a sloužit Bohu i lidem v tom našem malém českém  internetovém světě, jednak se i ohlédnout zpět za článkami, které se zde objevili. Dneska bychom si připoměli úvahu na téma:

O trestu smrti potřetí...

Již potřetí jsem se rozhodl napsat malé zamyšlení nad tématem trestu smrti a postoje, jaký zaujímá Boží Slovo. Už z tohoto je vidět, jak velký důraz na tuto otázku kladu. Zcela jistě je na mém místě zamyslet se nad tím, jestli můj vlastní důraz na tento námět je sám o sobě biblický, či  ne, nezveličuji jej.

Nechci však zamlčovat, že v Písmu kromě míst, která svědčí proti trestu smrti, jsou i místa, která jakoby na první pohled svědčila pro. Takže bych rád prošel i tato místa  a zamyslel se nad nimi. Možná že  podle Vašich reakcí se ještě k tomuto článečku v budoucnu vrátím a doplním jej...

1)  Kdo prolije krev člověka, toho krev bude člověkem prolita, neboť člověka Bůh učinil, aby byl obrazem Božím... Gen 9,6

Tento Boží příkaz není součástí Mojžíšova zákona. Byl dán Noemu a jeho potomkům. Tato skutečnost dává tomuto verši o něco větší váhu, neboť Mojžíšův zákon, Mojžíšova smlouva byla nahrazena Smlouvou v Kristu. Avšak podívejme se na širší kontexttohoto místa. Bůh se obrací na Noeo a jeho potomky. To znamená, na veškeré současné lidstvo. Tedy né pouze na Boží lid. Dává zde minimální pravidlo lidského spolužití, že lidský život je posvátný, je hoden ochrany. Podrobil tedy vešleré lidstvo po tento příkaz. Ale...

... Jak jsme si probírali v minulých článcích, nám, křesťanům, ale i všem lidem, kteří si uvědomujísvou hříšnost, nám Ježíš Kristus vzal morální právo jej vykonat. To neznamená, že si vrahové nezaslouží smrt, to neznamená,že trest smrtije nespravedlivý.To pouze znamená, že i my všichni jsme právě týmto zákonem odsouzeni k smrti. Protože, i my jsme vrahové. Jak jsme si ukázali v článku "Hněv jako vražda."Každý z nás již zabil, minimálně ve své duši, ve svém hněvu avnitřním člověku. To, že se tak nestalo na venek, je jednak dílem našeho pokrytectví a jednak Boží Milostí.

Kdyby nad námi, tzv. nevrahy, nestála Boží Milost, již bychom zavražfili. Není to tedy naše zásluha, že se počítáme mezi nevrahy, je to Boží Milost. Nezasloužená Boží Milost. A ten, kdo sám přijal Nezaslouženou milost, ten nemá právo odsuzovat druhé.

2) vydejte toho člověka satanu ke zkáze těla, aby duch mohl být zachráněn v den Páně. 1 kor 5,5

Ve sboru v Korintu se vykytnul takový problém. Někdo z věřících žil s manželkou svého otce a církev to nechávalo zcela chladným. Proto Apoštol Pavel ve svém prvním listu do Korintu uvedl i tato káravá slova. Vydat satanu ke zkáze těla, to nám na prví poslech zní jako výzvu k zabití tohoto člověka. Ale. Středem Písma není apoštol Pavel, ale Ježíš Kristus. Všechny Pavlovi výrky by se tedy měly vykládat ve světle Kristových slov, nikdy ne naopak, jinak můžeme dojít ke špatným závěrům. Jestliže položíme tento verš ke Kristovým slovům typu "Kdo jsi bez hříchu, první hoď kamenem", můžeme zcela určitě vyloučit, že by nás tu Duch Svatý naváděl k zabití onoho bratra. O co tu tedy jde?

Jde o to, že církev, to je králoství nebeské. Králoství Boží.  Řecké slovo Kráslotví se dá přeložit i jako "vláda." Boží králoství tedy není nic jiného než vláda Pána Boha. Králoství Boží je tam, kde se lidé podrobují Boží vůli. Když nám nevládne Bůh, otročímenašemu tělu, otročíme Satanu. Výzva Ducha Svatého skrze Pavla tedy jde tímto směrem: Vylučte jej z církve, vylučte jej z Božího Králsotví. Co přijmete na zemi, bdue přijato i na nebi a co odmítnete na zemi, bude odmítnuto i na nebi, zaslibue Pán Ježíš Kristus církvi. Vyloučením člena sboru z církve jej odevzdáváme zpět pod vládu Satanovu. Ale stále necháváme prostor pro Boží milost. Pro to, aby Bůh přiveld hříšníka k pokání a skrte pokání zpět pod Boží vládu a do králoství nebeského.

3) Případ Ananiáš a Safira

Tento případ je popsán ve Skutků, 5. kapitole. Nebudu jej zde citovat, je delší. V podstatě jde o to, že apoštol Pavel v prorockém daru odhalil zločin tohoto manželského páru, zločin proti Duchu Svatému a v okamžiku tohoto odhalení se oba manželé skácejí mrtvi k apoštolovým nohou. To považují zastánci trestu smrti za silný argument. Ale..

To ale spočívá v tom, že v tomto příběhu není napsáno, že by je zabil apoštol Petr. Že by nějaký křesťan vztáhnul na Ně ruku. Nebyl to rozsudek vykonaný lidskými rukami, ale rukou Boží. Apoštol Petr jenom oznámil rozsudek tomuto manželskému páru. On je ani neodsoudil, ani je nezabil. Dejme opět slovo apoštolu Pavlovi:

Nechtějte sami odplácet, milovaní, ale nechte místo pro Boží soud, neboť je psáno: ‚Mně patří pomsta, já odplatím, praví Pán.‘ Římanům 12, 19.

Apoštol Petr sám neodplácel, naopak, v souladu se slovy Apoštola Pavla nechal místo pro Boží Soud, neboť Pán řekl: Má je pomsta, já odplatím!

4) Každý ať se podřizuje vládní moci, neboť není moci, leč od Boha. Ty, které jsou, jsou zřízeny od Boha, takže ten, kdo se staví proti vládnoucí moci, vzpírá se Božímu řádu. Kdo se takto vzpírá, přivolává na sebe soud. Vládcové nejsou přece hrozbou tomu, kdo jedná dobře, nýbrž tomu, kdo jedná zle. Chceš, aby ses nemusel bát vládnoucí moci? Jednej dobře, a dostane se ti od ní pochvaly. Vždyť je Božím služebníkem k tvému dobru. Jednáš-li však špatně, máš proč se bát, neboť nenese meč nadarmo; je Božím služebníkem, vykonavatelem trestu nad tím, kdo činí zlo. Římanům 13, od 1. verše...

Toto místo v Bibli má hodně společného s bodem 1. Je třeba si uvědomit, v jaké době tento dopis Pavel psal. V té době vládnul císař Nero. Krutý a šílený panovník, který házel křesťany psům. Vládní moc, kterou zde Pavel popisuje, je tedy mocí Pohanskou. Světskou. Právě toho světa, kterému dal Bůh onen příkaz popsaný v bodě 1). Neznamená to tedy popis toho, jak by se měla chovat moc vykonávaná křesťany. Naopak, vzpomeňme si, co jsme si tu už společně řekli: Apoštol Pavel není středem Písma, tím je Kristus. A výroky Pavla se musí měřit sloy Ježíše Krista.

Jak má tedy jednat křesťan? Moc vykonávaná křesťany? Tento popis nalezneme v Učení na hoře. Ale, takhle se nám jednat jaksi nechce, že... Proč? Protože máme malou víru. Protože nevěříme, že nás Bůh při toto jednání podepře a požehná nám. A proto my, křesťané, utíkáme a kroutíme slovy tak, abychom se mohli před svým svědomím vymluvit a na Učení na hoře tolik nedbat...

Bude - li někdo chtít, abych zde rozebral ještě jiné místo v Písmu, nechť se cítí svobodný napsat jej do diskzní reakce. Až přijde vhodná chvíle, rád tento článek doplním či úplně přeorám.

S přáním Božího požehnání, VM...

Více článků na toto téma: http://bohu-a.svetu.cz/o-trestu-smrti/062009/

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře