Vydáno před: O trestu smrti...

7. srpen 2011 | 05.00 |
› 

Vydáno před dvěmi lety...

Zdravím, vážený čtenáři,

tento blog oslavil druhé výročí a to už je příležitost jednak poděkovat, že tento blog může fungovat a sloužit Bohu i lidem v tom našem malém českém  internetovém světě, jednak se i ohlédnout zpět za článkami, které se zde objevili. Dneska bychom si připoměli úvahu na téma:

O trestu smrti...

V minulém článku jsme se věnovali přikázání "Nezabiješ..." K tomuto přikázání patří určitá kontroverze. Jak se dívá Bůh na trest smrti? A jak chce, abychom se na tento trest dívali mi? Mnozí křesťané souhlasí s trestem smrti. Mnozí křesťané jej i v minulosti vykonávali. V mnoha zemích hlásící se ke křesťanství se trest smrti vykonává i dnes. Avšak je to z biblického hlediska správné? Já osobně si to nemyslím.

Proč? Copak Bůh takto lid v Bibli často netrestá? Copak takhle nepotrestal celé národy v minulosti?

Nechám stranou argumenty týkající se možnosti omylu. Jistě, člověk je omylný, splete se a může nja svůj omyl přijít třeba po x. měsících, letech, desetiletých a tomu onomu nevinně odsouzenému to pomůže asi tak, jako mrtvému rubáš. Tyto argumenty jsou jistě vážné, ale těmi se teď zabírat nechci. Neboť i kdyby byl člověk neomylný, přesto bych osobně nesouhlasil.

Neboť křesťan nemá morální právo odsuzovat druhé k smrti, protože sám byl ke stejnému trestu odsouzen. A kdyby se tak stalo třeba omylem, OK, ale my křesťané si jsme vědomi, anebo bychom si měli být vědomi, že se tak stalo právem. Že nás tak odsoudil Bůh. A Bůh nejedná svévolně. Ale právem. Právem jsme odsouzeni k smrti, již od narození.

Ale kdybychom byli jenom odsouzeni, OK, jestliže bychom tento trest nesli sami na svých bedrech. Ale my, křesťané, jsme přijali Milost. A to né ledajakou Milost, ale Milost nezaslouženou, nespravedlivou a ničím nezaplacenou. Stáli jsme před popravčí četou, ale kulky jsme neschytali.

Ale kdybychom pouze obdrželi Milost, která by nás osvobodila od popravčí čety, pak nechť. Ale v tom ta Milost nebyla. Ta milost spočívala v tom, že před popravčí četu se nechal za nás přivést nám blízký člověk, člověk, který nás hluboce miluje a nechal se odstřelit. Aniž bychom o to sami žádali, prosili. A my jsme dostali Jeho Spravedlnost.  Jeho Jméno je Ježíš Kristus.

A Ježíš Kristus to neučinil proto, že bychom měli nějaký talent, který můžeme rozvinout. Že třeba pracujeme na nějakém velkém vynálezu, který změní svět k lepšímu. Ani proto, že bychom měli nějaký jiný velký úkol ke splnění. Dokonce tak učinil dříve, než my jsme začali litovat svých činů, svých hříchů. Naopak, Jeho Dotyk způsobil naše obrácení.

A v Bibli je mnoho míst, které odsuzují naše lidské odsuzování. Křesťané, co podporují trest smrti, často argumentují Starým zákonem. Ale zapomínají, že Bůh chce po nás, křesťanech Nové Smlouvy, jiné chování, než chtěl po Židech Staré Smlouvy.Toto si ukazujeme v článcích v rubrice o Učení na hoře, odkazy na tyto články najdete pod touto úvahou. My, křesťané, totiž stojíme v jiném právním poměru k Bohu, než židé. Židé stáli pod Zákonem, my žijeme pod Milostí. Pod Milostí, kterou jsem výše popsal. Zde však jsem se rozhodl citovat trošku jiné místo:

...zadarmo jste dostali, zadarmo dejte...  Matouš 10,8e

Je mnoho Kristových podobenství, které toto rozvíjejí. Co jsme zadarmo přijali, to nemáme právo prodávat. Nechávat pro sebe. Přijali jsme nezaslouženou, ba nespravedlivou Milost pro sebe, pak nemáme ani to morální právo chtít spravedlnost pro druhého. Trváme - li na tom, aby se ten či onen dočkal spravedlivého odsouzení, pak voláme toto spravedlivé odsouzení i na svou hlavu. Důvěřujeme tak svým skutkům, své sebespravedlnosti, že si myslíme, že obstojíme před Boží Tváří, i bez Milosti vydobyté Kristem? Jaká to byla láska, která přivedla Krista na kříž? Můžeme si takovouto lásku nechávat pro sebe? Anebo ji prodávat tím, že budeme vyžadovat  nějaké dobré skutky, pokání, nebo cokoliv jiného?

Když jsme ještě byli bezmocní, v čas, který Bůh určil, zemřel Kristus za bezbožné. Sotva kdo je hotov podstoupit smrt za spravedlivého člověka, i když za takového by se snad někdo odvážil nasadit život. Bůh však prokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní. Tím spíše nyní, když jsme byli ospravedlněni prolitím jeho krve, budeme skrze něho zachráněni od Božího hněvu. Jestliže jsme my, Boží nepřátelé, byli s Bohem smířeni smrtí jeho Syna, tím spíše nás smířené zachrání jeho život. A nejen to: chlubíme se dokonce Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista, který nás s ním smířil. Z listu Apoštola Pavla Římanům, 5. kapitola, od 6. verše...

Volání křesťanů po trestu smrti osobně pokládám za velmi nebezpečné, za volání anti-kristovské, neboť jde proti Kristovi oběti na kříži.

Více článků na toto téma: http://bohu-a.svetu.cz/o-trestu-smrti/062009/

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře