Hájkův tanec před průvodem homosexuálů...

6. srpen 2011 | 11.30 |

Prezidentův muž, pan Hájek, opět rozvlnil mediální moře svým výrokem kritizujícím chystaný pražský průvod homosexuálů, nad kterým převzali záštitu i politici z pravicoě - konzervativního spektra. Byť má pan Hájek částečně pravdu, celkově se však jeho výroky musí odmítnout a distancovat se od nich.

Podle webu Novinek.cz označil pan Hájek homosexuály za "deviantní občany", jejich průvod pak za "politickou nátlakovou akci."  Doslova pak tento zpravodajský web píše: Hájek v textu tvrdí, že akce není "nevinnou legráckou", ale "politickou demonstrací určitého hodnotového vidění světa", který nectí tradice, kulturní kořeny a "v němž sexuální či jakákoli jiná deviace je povýšena na ctnost, abnormalita na normu."

Pan Hájek má jistě částečně pravdu: Onen pochod je propagací jednání, které se Písmo označuje za hříšné. Ovšem ve svých výrocích (či spíše možná můžeme hovořit o mediální ozvěně těchto výroků) jde trošku dále. Zachází k jevu, který osobně nazývám "farizejskou vděčností."

Křesťanství v dnešní době je v této otázce sváděno ke dvěma extrémům: První extrém spočívá v označení homosexuálně sexuálního jednání slůvkem "normální", druhý extrém spočívá v odmítnutí homosexuality jako "přirozenosti." Osobně se domnívám, že jako křesťané můžeme tvrdit, že homosexualita je přirozená, ale není normální. Slovo normální se váže ke kořenu slova: "norma." Tento pojem je čistě subjektivní, norma závisí na tom, kdo tu normu vydává. V našem, křesťanském nyšlení, zde mluvíme o Bohu jako o Nejvyšším zákonodárci, o Nejvyšším Normovateli. A ten takovéto jednání v bibli jedniznačně odsuzuje. Avšak homosexualita se v přírodě vyskytuje také - můžeme tedy mluvit o "přirozenosti."  V přírodě je homosexuální jednání obvyklé. Avšak - stejně obvyklé je například i to, že samec zabije mláďata své partnerky, aby ji přinutil pářit se s ním. Takovýto postup je taky zcela přirozený, ale když je přirozený, znamená to, že jej můžeme povýšit i na normu v mezilidských vztazích?

Křesťané dnešní doby jsou, když hovoří o homosexualitě, ještě ve třetím svodu: Spokojí se s tím, když označí homosexuální jednání za nenormální či nemirální. Ale zapomenou říci be. On totiž problém s hříchem porušenou sexualitou se netýká jenom samotných homosexuálů, ale každého člověka zde na zemi. Přeštěme si text kázání na Hoře anebo Kristovu odpověď na otázku rozvodu.

Co je tedy z biblického hlediska "sexuální norma?" To, když jednoho muže takto přitahuje pouze jedna žena a jednu ženu pouze jedinný muž. Když se muži líbí pouze jediná žena a ženě pouze jediný muž. Na počátku byl stvořen pouze jedinný Adam pro jednu Evu a pouze jedinná Eva pro jednoho Adama. Bůh nepřivedl před Adama pět Ev, aby si on mohl dvě tři z nich vybrat, ani před Evu nepřivedl pět Adamů, aby si z nich vybrala dva či tři muže pro život. Ne. Milý pane Hájku, jestli ses někdy na ulici zadíval na osobu opačného pohlaví v krátké sukni a v přilíhavém tričku se zalíbením, aniž by to byla tvá manželka, pak z biblickéhop hlediska jsi stejným deviantem, jako homosexuál.

Hájkův výrok vlastně znamená výzvu k homosexuálům: Zalezte pod zem, styďte se, schovejte se, ožente se a zapírejte a nepřipouštějte si, kdo vlastně jste. Ale tento postoj je také nebezpečný. Bible nás naopak učí k tomu, abychom sebe vnímali takové, jací jsme: Jako hříšníci.

Vědci dneska ve své drtivé většině hovoří o tom, že homosexualita není získaná (jako třeba závislost na alkoholu), ale je vrozená. A v Bibli nevidím nic, co by této teorii odporovalo. Vždyť ani Pavel nepíše o ničem jiném než o "tělesných vášních." My, křesťané, svými postoji často označujeme homosexuály za lháře. Nevěříme jim. Jejich vnitřnímu světu, jejich pocity odmítáme jako falešné. Přímo či nepřímo jim říkáváme: "Kdybyste jen trochu chtěli, mohli by jste se "uzdravit" a jednat heterosexuáln - Kdybyste jen trochu chtěli." Jakobychom od narození  slepému říkali: "To je tvoje vina, že nevidíš, kdybys jenom trochu chtěl, mohl bys vidět." 

My nesmíme "nevidět" jeden fakt: Že všichni se rodíme jako "s prominutím" mrzáci. Všichni se rodíme s postižením, Některé postižení jsou vidtelné více, jiné méně. Ale bez vyjímky se rodíme tělesně postižení: Ten se narodí jako slepý, ten jako hluchý. Rodí se miminka bez mozečku, bez schopnosti přežít pár prchavých chvil na tomto světě. Někdo má těch prchavých chvil více, někdo méně. Znamená to snad, že Bohu se něco vymklo z rukou?

My nesmíme zapomínat, že dítě se vyvyjí devět měsíců v těle matky pod vlivem hříšnosti - nedokonalosti světa.  Těchto devět měsíců je vystaveno nejrůznějším vlivům. A ač Bůh některé filtruje, jiné však dopouští. Život, to věru není atletický závod, kde každý závodník uběhnu tu samou vzdálenost, přeskočí ten samý počet překážek, stejně velikých, ve stejné vzdálenosti. Tento svět je světem hříšným - jinak řečeno: Nedokonalým, porušeným. A k tomuto vědomí vede bible každého z nás: Pane, já jsem hříšný, já jsem nedokonalý, já jsem porušený.

Když přijde homosexuál do křesťanského společenství, tak místo přijetí zde nalezne často nachází odmítnutí. Jeho pocitům se nevěří, jsou předpokládany jako falešné, sje mu předhazováno, že kdyby jenom trochu chtěl, mohl by jednat heterosexuálně. Ale tu nejde o to, co on chce nebo nechce. Ale co Bůh dá, anebo nedá. Bible věru nepředstavuje Boha jako automat na uzdravování, jak nám to představují některé církve. Jsou věřící, kteří se na postižené (nejenom na homosexuály) dívají skrze prsty: Kdybys nezhřešil, kdybys nebyl hříšný, Bůh by tě automaticky zázrakem uzdravil - a neboť tě Bůh neuzdravuje, neboť nejsi tělesně dokonalý, pak nepatříš mezi nás. Sám jsem byl svědkem, když na jednom evangelizačním shromáždění kazatel doslova řekl: "V tomto sboru nemůžete být chudí, nemocní, slabí, protože já sám pak za vámi budu chodit a budu se Vás ptát: Jaktože jste chudí, nemocní a slabí..." Toto je evangelium postavené na hlavu. Evangelium není pro ty zdravé, silné, bohaté. Ale právě pro ty, co tento kazatel chce vyibcovat ze svého společenství. Právě pro hříšné, nemocné, chudé a slabé.

Chraňme se tohoto postoje. A to ne pouze ve vztahu ke slepým, chudým, nemocným, ale i ve vztahu k homosexuálům. Nebuďme farizeové, kteří dělili lidi na "svatí my hříšní oni." Ve skutečnosti jsme všichni hříšní a všichni potřebujeme Boží Milost do našich životů. A tu Milost, tu lásku, kterou dostáváme, si však nenechávejme pro sebe, ale rozdávejme ji druhým. Těm, kdo pro "svůj kříž" potřebují ještě více lásky, porozumění, pomoci a pochopení, než druzí. Osobně se domnívám, že my, křesťané,  bychom homosexuály, kteří touží po Kristovi, neměli vést k tomu, aby se stali heterosexuály, aby v sobě potlačovali své pocity, pudy, jednali pokrytecky a falešně, něco předstirali a hráli svou roli, kterou jim ji určíme, t.j. aby se tzv. vyléčili ze své homosexuality, ale brát je takové, jací jsou a spíše je povzbuzovat v tom, aby měli sílu žít v celibátu a v osamění, ve které však nesmí zůstat sami, ale kterou s nimi musí nést celé společenství. Jestliže křesťanské společenství není něčeho takovího schopno, pak zde není něco v pořádku...

Kdo nenese svůj kříž a nenásleduje mne, není mne hoden. Matouš 10,8.

PS: Osobně se musím distanocvat od kontextové reklamy, která se chytá každého textu, jenž napíši o homosexualitě. Prý se můj text, když použiju toto slovo, chápe jako "pornografický." Kontextovou reklamu neovlivňuji a nejsem schopen zabránit tomu, aby se v mých článcích objevila...

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře

RE: Hájkův tanec před průvodem homosexuálů... pro-zivot®pise.cz 07. 08. 2011 - 02:01
RE: Hájkův tanec před průvodem homosexuálů... bohu-a 07. 08. 2011 - 19:40