VBBII: Už nejste tím, co jste bývala...

10. červenec 2011 | 11.41 |

1.díl 1.části     1.díl 2.části    Předchozí díl    Příští díl

"Milosti..."

Hněvsa se uctivě uklání...

"Neříkejte mi tak, nikdy nevím, jestli si ze mne neutahujete..."

Blaženě červená studu rozlitém po tváři sluší.

"Zvykejte si, má paní. Již nejste to, co jste bývala. Dnes z milosti knížete Hořiborase z Vás stala slečna, jeho schovanka. Svět vás dokonce považuje za jeho dceru z levého boku."

"Taky si za to nechal zaplatit..."

"Bylo to moc zlý?"

"Už jsem zažila horší věci..."

Hněvsa přikývne. Rozumí ji. Položí ji jemně ruku na rameno a s účastí zašeptá: "Zapomeňte na to. Na vše, co je za vámi, na veškerou vaši historii. Nechť na to usedne prach a sežerou to moli. Co bylo, bylo. Uvěřte tomu, že to byl pouhý zlý sen, nic více, jen sen..."

Blažena povstane, to aby setřásla jeho ruku, a poodejde po místnosti...

"Ale vy, vy jste po mně nežádal to, co každej..."

Hněvsa přikývne: "Nechtěl jsem zneužít tu moc, co jsem nad vámi získal. Víte, spíše musím pracovat na tom, abych ve Vás podpořil slečnu, ženu, kněžnu, než abych Vás strhával zpátky dolů..."

"Jsem Vám za vše zavázána..."

"Ještě jsme nevyhráli. Vlastně, vůbec jsme ještě nezahráli. Ale nesu špatné zprávy. Václav se oženil..."

"A co se změnilo? Stejně jsme přece nepočítali s tím, že by si mne vzal. Měla jsem jej svést, jestli si dobře pamatuji. Ženatý, svobodný, na tom přece nesejde..."

Smutek z jejího hlasu se nedá neslyšet...

"Mění se hodně. Vlastně veškerá naše strategie. Václav není jako jiní muži, jako já nebo Hořibor. Ne. On je jiný. A vzal si ženu z lidu. Rozumíte? Úplně obyčejnou, co hůře, vlastně nemanželskou, nalezence. Neznámá matka ji porodila ve faře kostela a pak sama umřela, aniž by dala vědět, kdo je ona, anebo aspoň otec dítěte... Víte, co to znamená? Že si ji vzal z lásky. Ne pro politické kalkuly, ani né proto, že by sňatek domlouvali rodiče. Ale z lásky. Myslím si, že člověk jako Václav si milenky hledat nebude, zvlášť, když doma má to, po čem touží..."

"Možná teď, ale za deset dvacet let..."

"Tolik času ale přece nemáme..."

Ne. Za dvacet let ji potáhne na čtyřicítku... Milenky ženatých přece jenom bývají mladší...

"Takže všechno je ztraceno?"

"Nikoliv, ale musíme zamířit na někoho jiného. Václavův bratr Boleslav za chvíli oslaví čtrnáct let, co nevidět se začne dívat po ženách..."

"Čtrnáct let? Takový malý koloušek. Bude mít zájem o zralou laň?"

"To záleží pouze na Vás, Milosti... Mezi vámi je pouze pět, šest rozdílu. A chlapci v jeho věku se často napoprvé zamilovávají právě do starších dívek. Když tak nad tím rozvažuji, myslím si, že Boleslav přeci jenom je i tak pro nás vhodnější terč. Získat na něj vliv a pomalu ho zpracovávat proti Václavovi, stavět jej do opozice. A nakonec, kdo ví, ho popudit k akci. Tato cesta se mi jeví sice pomalejší, ale přeci jenom schůdnější, než náš minulý plán..."

Blažena se zachvěje: "Chcete Václava odstranit?"

Hněvsa pokrčí rameny: "Uvidíme, co bude nutné..."

Blažena, jako pravá dáma, přistoupí k Hněvsovi a nabídne mu ruku k políbení na znamení, že by již měl odejít. Při tom mu ještě rozkáže: "Zjistěte mi o Boleslavovi vše, co budete moci..."

Hněvsa s pokorou přiblíží své rty k nabízené ruce, podle dvorního mravu naznačí polibek a odpoví: "Jak si přejete, Milosti..."

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 3 (2x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře