VBBII: Každý máme svou minulost, já, jako ty...

25. červen 2011 | 22.02 |

1.díl 1.části     1.díl 2.části    Předchozí díl    Příští díl

Na hranicích Tuža pozvednutím ruky zastaví průvod, pak otočí svého vraníka a nasměruje je k zajatým otrokům, kteří, pochodujíce pěšky přivázaní řetězem přes obojky jeden k druhému a ke koním ozbrojencům, vděčně vydecují, rádi si odpočinou.

Tuža vyhlédne starého válečníka, koupeného v Nitře. Pokyne svým služebníkům, kteří přistoupí ke Svatoplukovi, odepnou jej od řetězu a oddělají mu obojek z krku. Pak otrokář prohlásí: "Vzhledem k našemu, jak to jen říci, k naší staré známosti tě propouštím na svobodu, vracím ti tvou kobyli i tvou zbroj a dám ti i trochu stříbra do začátku. Udělej si s těmito dary, ce srdce ráčí..."

"Vykupuješ si svědomí," zabručí Svatopluk.

Tuža se zasměje: "Naopak, rád vzpomínám na tvé milosrdenství, tenkrát, na Tetíně. Chtěl jsem ti to splatit – Milost za milost..."

"Jsi sprostý vrah!"

"Každý máme svou minulost, Svatopluku, já jako ty. Každý se s ní musíme vyrovnat sami. Já ti s tou tvou nepomohu..."

"Stejně tě jednou zabiji.."

Tuža pokrčí rameny: "Posluš si, jestli to dokážeš. Měj se!"

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář