Rozmanitost překladů aneb Pomoc jemu...

14. červen 2011 | 09.06 |

Je zajímavé sledovat, jak s rozmanitostí překladů  poslední doby se do češtiny vrací jakoby plnější bohatství poselství Písma. Jako příklad můžeme uvést knihu Genesis, 2. kapitolu 18. verš, kde se vysvětluje, proč Bůh nestvořil Adama (a tím vlastně celé stvoření) jako hemafrodita, který by se dokázal rozmnožovat sám, ale jako muže, který potřebuje k sobě ženu, neboť, jak Bůh řekl, "není dobré, aby člověk byl sám..."

Ekumenický překlad toto místo překládá následovně: "Učiním mu pomoc jemu rovnou..." Ekumeničtí zdůraz!nují, že přes všechny rozdíly mezi mužem a ženou, rozličné úlohy, které jednotlivému pohlaví dává Bůh, jsou si před Bohem i vzájemně mezi sebou rovni. Mají stejnou cenu, hodnotu. Žena není podřazena muži a muž není nadřazen ženě. Slovo muže a slovo ženy, svědectví muže a svědectví ženy mají stejnou váhu. I přes odlišné úlohy.

Studijní hovoří o stvoření pomoci "jako protějšku" k muži. Zde jsou nastíněny jednak rozličné úlohy muže a ženy, jednak fakt, že jsou partneři. Ač je muž "hlavou" ženy, přesto jsou partneři. Muž nemá být diktátorem své ženě, ale mají spolu diskutovat a spolu nacházet Boží vůli. Mají společně sdílet své životní zápasy a bojovat je spolu.  Blogger idnesu Jan Schneider v jednom svém článku popisuje návštěvu u jednoho muslimského páru. Jak se muslimský muž podivil, když poděkoval jeho ženě za obsluhu. Dovolte mi z článku zacitovat:

Čím víc jsem Hassanovu domácnost poznával, tím víc jsem si uvědomil, že jeho domácnost funguje na tom, že jeho žena dělá, to co chce on, že za jeho nažehlenou košilí a dokonalým oblekem, pečlivě vychovanými dětmi, které mluví několika jazyky, vždy čistou domácností, vždy teplým obědem a večeří, stojí Halima, ona , která je zvyklá poslouchat, proto je Hassan tak spokojený, co chce, to dostane. Jejich domov funguje, protože ona poslouchá . Chtěl bych vážně takové manželství? Za cenu toho, že nebudu mít partnera , ale hodnou ovečku? Když jsem se probíral pamětí, minulými známostmi, uvědomil jsem si, že ne. Raději bych byl s někym, kdo se nebojí hlasitě zasmát mým někdy blbým vtipům, kdo mi řekne , že se chovám jako osel, když se chovám jako osel, někdo, kdo se nebojí říct, že ten film, na který jsme včera šli do kina, byl vážně hloupý, někdo kdo mě má rád , protože mě má rád a nebojí se mě, nebojí se toho, že si mě nahněvá tím, že se podívá o vteřinu déle do očí našemu šéfovi v práci na rodinném pikniku. Chci mít vztah, kde jsme  oba rovnocenní (t.j. jako partneři), a ne kde je jeden podřízený a druhý nadřízený.

Pěkně to vystihnul.

Dejme slovo Jeruzalémským. Ti ve svém překladu ono místo zformulovali následovně: "musím mu udělat pomoc," říká Pán,"která by se k němu hodila.

" Žena je stvořena, aby se hodila k muži a muž je stvořen, aby se hodil k ženě. Toto jistě platí obecně, ale platí to i konkrétně. Bůh stvořil Adama, aby se hodil k právě Evě a Evu, aby se hodila právě k Adamovi. Duševně, psychicky, duchovně, tělesně. Aby se vzájemně doplňovali jako skládačka puzzlete, aby se vzájemně přitahovali, aby se mohli radovat jeden z druhého. A i když jsme ztratili pro pád do hříchu dokonalost prostředí Ráje, Zahrady Eden, tak to jistě v podmínkách hříšné nedokonalosti platí i pro naše žiboty. Bůh mi stvořil mou ženu, manželku, Terezku, právě Terezku, aby se hodila ke mně a já abych se hodil k ní. Ano, již nežijeme v dokonalosti, jistě do manželství přicházejí těžkosti, hádky, nepochopení, různé pocity, že si mne ten druhý nevšímá, přes to všechno musíme mít na mysli, že Bůh stvořil právě toho onoho manželského partnera, abychom se spolu hodili. Neurčil k tomuto účelu manželského partnera někoho jiného, ani nějakou svobodnou dívku od sousedstvíí, ne, pouze tu jedinou, pouze toho jedinného.  

Co staří Kraličtí? Ti  zase píší, že Bůh stvořil Adamovi pomoc, "aby při něm byla, stála..." Ať se děje cokoliv, žena je volána k tomu, aby stála při svém muži a muž je volán k tomu, povinován k tomu, aby za všech okolností stál při své ženě. Ať se děje cokoliv. Ať ten druhý zklame jakkoliv, selže jakkýmkoliv způsobem. A at už ublíží, slovem, skutkem, psychicky, duševně, nebo i fyzicky. Máme jeden při druhém stát. Být na jeho straně. Činit vše pro jeho dobro. Byť by to zamenalo třeba v mezní situaci odstěhovat se od druhého. Přesto jsme povinni být při tom druhém, stát na jeho straně. Povzbuzovat ho třeba k léčení, k pokání, k radikální změně. Ale již nepagtříme sami sobě. Jednak patříme, my věřící poktřtění křesťané, Bohu, jednak žena patří z pozemských mužů pouze svému jedinnému muži a muž je tu mezi pozemskými ženami pouze pro tu svou jedinnou ženu.

Saša Flek v překladu 21 onu větu formuluje následovně: "opatřím mu rovnocennou oporu..." V hebrejštině je slovo pomoc totožné ke slovu opora, společně tvoří jedno slovo.  Manželé jsou si vzájemně, přes rozdílnost ůloh a rolí, rovnocenými oporami. Mohou se opřít jeden o druhého. A co vyžadují od druhého,  to sami mají druhému nabízet, v tom je princip rovnocenosti.

 Pro mnohé nevěřící jsou rozmanitosti překladu a výkladu kamenem úrazu, či spíše záminkou, proč nepřijít ke Kristu. Vždyť je tolik překladů a výkladů, říkají, jak můžeme poznat ten správný? Zde však vidíme, že tato rozmanitost nemusí být na překážku, ale mlže být naopak silou a obohacením. Záleží, jak tyto výklady a překlady postavíme: Jestli proti sobě, anebo vedle sebe.

Požehnaný den přeji!

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář