Vydáno před: Boží jméno...

4. červen 2011 | 16.12 |
› 

Vydáno před dvěmi lety...

Zdravím, vážený čtenáři,

tento blog oslavil druhé výročí a to už je příležitost jednak poděkovat, že tento blog může fungovat a sloužit Bohu i lidem v tom našem malém českém  internetovém světě, jednak se i ohlédnout zpět za článkami, které se zde objevili. Dneska bychom si připomněli úvahu na téma Polemika s Jehovismem: Boží jméno... , neboť z následující pětice článků jste na ni, vážení čtenáři, klikali prozatím nejvíce...


Vydáno před dvěmi léty:

O hladu a o žízni... 
O feně jménem Jessina..
Otázka muslimů č. IV: Držení čestného Slova...
Zamlžená srdce 
Polemika s Jehovismem: Boží jméno...

Polemika s Jehovismem: Boží jméno...

Jehovismus se proslavil hlavně, vedle jiných věcí, svým důrazem na Boží Jméno. Na poznání Božího Jména, na oslovování Boha v modlitbě Jeho Vlastním jménem. Když se však podíváme do bible, do Nového Zákona, nikde tam nevidíme, že by kdokoliv při volání k Bohu vyslovoval Boží jméno. Jak to tedy je?

Ano, Starý zákon, zvláště žalmy, je prošpikován Božím Jménem, Boží Jméno se tam ukazuje, když to přeženu, snad na každé stránce. Na proti tomu v Zákoně Novém najdeme Jméno Jahve jenom tam, kde pisatelé citují zákon starý. Nikde jinde. Není to podezřelé? Co nám tím chce Bibli říci? Svědkové nemohou popřít jednu věc: Že ze všech lidí na světě, co jich tu na zemi bylo, nikdo nikdy neměl tak důvěrný vztah k Otci jako Ježíš Kristus, nikdo nikdy Otce tak zblízka neznal, nikdo mu nikdy nebyl blíže, jako Ježíš Kristus. Přesto Ježíš nikdy Boha neoslovil jménem Jahve, nikdy. A ani to neučil své učedníky. Naopak, říkal jim:

Vy se modlete takto: Otče náš... (Mt 6, 9 a Lk 11,2).

Taktéž Duch Svatý, který je Otcem a Synem poslán, aby (nejenom) připomínal vše, co Kristus řekl, ani Duch Svatý nevede věřící k tomu, aby oslovovali Boha Jménem, ale, abychom k němu volali: Abba, Otče! (Ř 8, 15 a Gal 4,6). Není tu tedy rozpor mezi žalmisty a Novozákonními svědky? Ale vůbec ne. Změna není v biblickém rozporu, ale v odlišném postavení věřících k Bohu Otci.

V nás, v křesťanech, totiž koluje Kristova Krev, Kristova Krev prolévaná na Golgotě, přijímaná při Večeři Páně. Taktéž sdílíme Jedno Kristovo Tělo, Kristovo tělo za naše hříchy lámané na kříži, přijímané při Večeří Páně. Taktéž my všichni věřící tvoříme Jedno Kristovo Tělo, Kristovo Tělo Oslavené a Působící zde na zemi. Toho Ježíše Krista, kterého Syn zplodil, Toho Krev koluje v našich žilách, Toho Tělo mi  sdílíme, Toho Těla jsme součástí. Jsme s Bohem Otcem v užším příbuzenském poměru, než starozákonní žalmisté.

Víte, můj pozemský otec se jmenuje Jan, Každý, úplně každý na něho může volat Jene, Honzo, Jendo, pane M. Atd. Všichni. Jenom já a mé dvě sestry máme zvláštní privilégium: Říkat mu Otče, Tati, Táto. Nikdo jiný, na celém světě, nemůže mému tátovi říci Táto, jenom tři lidé. Jenom tři lidé mají toto právo. Oslovením: Otče se k našemu tátovi hlásíme, že jsme jeho děti. A neboť jej můžeme oslovovat Táto, znamená to, že i on nás za své děti přijímá a bere je. Každý na něj může zavolat honzo, Jendo, my tři však máme právo a privilégium nazývat jej Otcem. Toto privilegium je pro mne dražší než privilégium říkat mému tátovi Honzo. Ani mi to, upřímně, nejde přes pusu.

Stejně tak, my, křesťané, ve kterých koluje Kristova krev na Golgotě prolitá, kteří se podílíme na Kristově těla na Kříži lámaném, kteří tvoříme Kristovo tělo na zemí působící, my máme privilégium volat k Bohu: Otče. Kdokoliv na světě na Něj může zavolat jménem, my však můžeme Boha nazývat Otcem. Važme si tohoto privilégia. Amen.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář