Přijetí evoluce jako brána k formální víře...

23. květen 2011 | 12.32 |
› 

Doslova mne vyděsil jeden článek s názvem "Vzkříšení", který o velikonocích vyšel na GranoSalisu. Napsal jej evangelický farář Emauel Vejnar. Tento farážřzde nazval Kristovo vzkříšení "nesmazatelný otisk ve vesmíru"  Něco jako Nebeské turínské plátno. Jak k tomuto závěru došel?

Dejme slovo tomuto farářovi. Ten píše: "Odmalička jsem vyrůstal v teologicky střízlivé evangelické církvi. ... Jako gymnazista jsem však přece jen na jeden problém narazil. Bylo jím vzkříšení. To prostě do systému přírodních věd zakomponovat nešlo. Ještě na teologické fakultě jsem si lámal hlavu, jak oddělit Velikonoční neděli od Velkého pátku a zbavit se tak toho, co jsem nechápal. Někteří moji spolustudenti a pozdější faráři to štěstí neměli. Prostě Velikonoční neděli od Velkého pátku odřízli. Uchovali si tak punc kritických intelektuálů. Řešením není začít z pudu sebezáchovy horečně vykřikovat věty, kterým nevěříme. Zavádějící by bylo rovněž pokoušet se přehlušit, čemu jsme se naučili v hodinách přírodopisu, opakováním velikonočních liturgických manter. Prostě se musíme snažit vyjádřit zvěst o vzkříšení jinak..."

Pan Vejnar se jednoho dne dostal na rozcestí. Na jedné straně nevěřil na vzkřášení, které nelze zakomponovat do přírodovědných věd, na druhé straně nechtěl jít cestou svých spolužáků, kteří o vzkříšení Krista nekázali vůbec. A tak zapojil svoji rozumnost a snažil se dát biblickou zprávu jaksi do souladu s vědou. Výsledkem se stal jakýsi "nesmazatelný otisk ve vesmíru," něco jako turínské plátno.

Avšak: turínské plátno není živé. Samo o sobě nemá vůbec žádnou hodnotu, jedná se jen o mrtvou směs elektronů, protonů, atomů, látky, možná potu či (v lepším případě) nějaké fotografické emulze, která vykreslila obraz muže na plátno, toto plátno ale nežije. Je to jedno velké mrtvé nic. Stejně tak i nějaký "věčný" obtisk ve vesmíru, něco jako nesmazatelná památka, i ta je mrtvá. Po faraonech zbyly obrovské pyramidy a velkolepé sochy, ale tyto památky jim život neochránili. Dneska jejich zamumijovaná těla jsou stejně bezduchá jako těla otroků zahynulých při prácech na jejich giganománických stavbách.

V mysli mi blikají následující Pavlova Slova: Když se tedy zvěstuje o Kristu, že byl vzkříšen, jak mohou někteří mezi vámi říkat, že není zmrtvýchvstání? Není-li zmrtvýchvstání, pak nebyl vzkříšen ani Kristus. A jestliže Kristus nebyl vzkříšen, pak je naše zvěst klamná, a klamná je i vaše víra, a my jsme odhaleni jako lživí svědkové o Bohu: dosvědčili jsme, že Bůh vzkřísil Krista, ale on jej nevzkřísil, není-li vzkříšení z mrtvých.

Neboť není-li vzkříšení z mrtvých, nebyl vzkříšen ani Kristus. Nebyl-li však Kristus vzkříšen, je vaše víra marná, ještě jste ve svých hříších, a jsou ztraceni i ti, kteří zesnuli v Kristu. 1Kor15,12nn

Když Pavel hovořil o vzkříšení a zmrtvýchstání, neměl na mysli nějakou "věčně platný vesmírný otisk," ale tělesné vzkříšení mrtvých zemřelých mrtvol k životu. To, co "nelze zakompenzovat" do přírodovědných věd. Víru, která odmítá takovéto "nevědecké" vzkříšení z mrtvých nazývá Pavel vírou marnou. Protože jestliže nebyl Kristus takto tělesně vzkříšen z mrtvých, pak jsme stále ve svých hříších. Pak i svědectví apoštolů, tedy celá Bible, je falešná: Oni svědčí o nevědeckém vzkříšení z mrtvých, to však nenastalo. Výsledkem komponování bible do přírodovědy se tedy stává formální, marná, víra falešných svědků.

Kde však je toho počátek? Pan Vejnar píše o "teologicky střízlivé" církvi.

Máme před sebou dvě volby: Buď se budeme na Bibli dívat očima vědy, anebo na vědu očima Bible. Kompromis není možný, jedná se o základní princip, pro který se musíme rozhodnout. Bud se na Bibli budeme dívat očima vědy, anebo na vědu očima Bible. Nemůžeme chvíli tak a chvíli onak, protože takovýto postup zenvěrohodňuje obé: jak Bibli, tak vědu.

Jestliže se na Bibli budeme dívat očima vědy, pak samozřejmě budeme muset komponovat, podřizovat Bibli vědeckým poznatkům. Věda říká, že takovéto tělesné vzkříšení je nesmyslem. A ano, má pravdu, mrtvá mrtvola prostě zůstane mrtvou věcí, samo o sobě neobživne a ani člověk nemá tu moc. Avšak ani Bible neříká, že ti mrtvolní mrtví, či přímo suché kosti, obživnou samovolně, nebo že je zresistuuje člověk. Ale že je obživí Bůh. Stejně tak je nesmyslem, že by život na zenmi vznikl samovolně během šesti dnů, ale ani zde Bible neříká, že by děje Genesis byli čistě přírodní a samovolné, ale zcela zřetelně za tím vidí Bohu.

Musíme si vybrat. Jsme v podobné pozici jako prorok Ezechiel, kterého Bůh postavil před údolí suchých kostí a zeptal se jej, zda-li mohou ožít. I my máme dvě možnosti - buď odpovědět z vlastního rozumu, anebo se otázat přímo Boha.

Jestliže přijmeme Darwinovu teorií jako způsob, jakým Bůh stvořil zem, jestliže se na zprávu Genesis budeme dívat očima neodarwnistické evoluční teorie a  prohlásíme, že rozpory mezi biblí a touto vědeckou teorií jsou způsobeny jenom vědeckým nedorozumem tehdejších lidí, pak se vydáme na cestu, na jejimž konci je formální, marná víra falešných svědků. Protože jestliže se jednou začneme takhle "teologicky - střízlivě" na bibli dívat, pak se takto dívat nepřestaneme ani u dalších biblických výpovědí, které jsou v rozporu se současným stavem vědeckého poznání. 

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 5 (2x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář