Jak je stare to, na co koukame?

19. květen 2011 | 23.59 |
› 

Výňatek diskuze z Grana: http://www.granosalis.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=11530&mode=&order=0&thold=0

Diskuze nad článkem: Nepřekonatelný rozpor mezi Biblí a evoluční teorií: http://bohu-a.svetu.cz/22401-neprekonatelny-rozpor-mezi-bibli-a-evolucni-teorii.html

Uživatel Betma:
Alebo dalsi problem,- ved keby sme isli podla Biblie, svet by trval okolo 10 000 rokov, co potom s hviezdami, ktore su vela milionov rokov stare...


Odpověď:
No, na to jsou z Biblickeho hlediska, osobne se domnivam, dve  mozna reseni:

1) Deset tisíc let je stary život na zemi, zeme sama muze byt starsi - Bible presne nerika, jak dlouhy casovy usek je mezi prvnim a druhym versem v knihy Genesis. Bible pravi, ze na pocatku Buh stvoril nebe (tedy i vesmir) a zemi, a ze zeme byla pusta a prazdna. Nerika se zde, ze by ihned po tomto pocatku "oddelil svetlo od tmy", nevime, jak dlouho byla zeme "pusta a prazdna", Bible to nespecifikuje.

2) Buh nestvoril pouze hvezdy, ale i svetlo z nich...

Osobne se domnivam, ze bod jedna je pravdepodobnejsi nez bod dve, ale bod dve je taky z biblickeho hlediska mozny...

Stari hvezdy se urcuje pomoci tzv. rudeho posuvu, toto mereni nemusi byt nejpresnejsi. Existuji nebeska telesa, ktere maji az pet nejruznejsich rudych posuvu. A rudy posuv nemusel byt zpusoben pouze vzdalovanim hvezd a i kdyby, tak toto vzdalovani hvezd nemuselo byt stale konstantni, stejnou rychlosti.

Respektive ani ne tak stari, jako vzdalenost hvezdy.

Stari hvezdy se urcuje spise podle stupne jejiho vyvoje, ve kterem se zrovna nachazi. Podle nejakeho matematickeho modelu. Kdyz vidime novorozene, pomyslime si, ze je par dni stare, kdyz batole, tak ze je stare par mesicu ci roku. Kdyz vidime pubertaka, predpokladame automaticky, ze je mu nejakych patnact az dvacet let.

Ale kdybychom potkali Adama a Evu jako dospele, presto by nemuseli byt starsi nez par dnu, protoze oni jiz byli stvoreni jako dospeli...

Pri cemz je zajimave - coz je poznamka na okraj - ze exituje nemoc, ktera proces starnuti zrychluje. Potkas starenku, myslis si, ze je ji tak sedmdesat, osmdesat, ale ouvej, to je desetilete devcatko trpici touto vzacnou chorobou...

Tedy jinak receno - stari hvezdy se urcuje v podstate podle toho, jak staře vypada, coz zrovna nemusi byt dobre meritko...

Nebo jiny priklad.

Stari mori se urcovalo napriklad i podle jeho slozeni. Podle toho, kolik je v nech mineralu a jak dlouho by podle matematickehp modelu trvalo, nez by se tyto mineraly dostaly skrze reky do more. Jenomze dulezita otazka: Co kdyz more bylo jiz stvoreno jako slane?

Stari hornin se urcuje podlle pomeru radioatktivniho prvku rodice a prvku potomka. Pricemz zname rycholst, za kterou se polovina rodicu promeni v potomky (polocas rozpadu) - no jo, ale co kdyz jiz hornina byla stvorena s takovym anebo onakym pomerem izotopu?

V podstate neexistuje zadny dukaz stari cehokoliv. Jednak pro "efekt sugesce" - vsehcno nam jde do mozku jen a pouze skrze smysly - tak i pro "efekt Adam" - ne vse, co vypada stare, musi byt stare, ale treba to jiz jako stare bylo stvoreno...

Ono se mozna zda, ze by Vesmir se sluncem, mesicem a hvezdami vzniknul az ctvrty den bezprostredne po stvoreni rostlin. Ale kdyz se podivame na text peclive, uvidime, ze Bible nepopisuje ani tak vznik samotnych vesmirnych teles, jako spise svetlo z nich. Nerika, ze prave v tomto okamziku nebeska telesa vznikla, jako spise, ze v tomto okamziku zacala byt pozorovatelna. Zasadne se hovori o Velkem a Malem Svetle a take si vsimneme, ze vsechny hvezdy vysly soucasne v jeden okamzik - pricemz kdyby slo o stvoreni techto nebeskych teles, svetlo by se dostavalo k zemi postupne. Domnivam se tedy, ze ve crtvtem dni neslo o stvoreni vesmiru jako takovem, ale o to, ze zacal byt videt. Jakoby se opona v divadle odhalila a my bychom mohli zacit pozorovat kulisy na jevisti.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář