Učení na hoře: Buď vůle Tvá!

6. červen 2010 | 20.49 |

Vy se modlete takto: Otče náš, jenž jsi v nebesích, buď posvěceno tvé jméno. Přijď tvé království. Staň se tvá vůle jako v nebi, tak i na zemi. Mat 6, 10b.

Otevřme opět Ježíšovo Učení na hoře, lekci modlitby. Oč je důležité prosit Boha v modlitbě?

Staň se Tvá vůle. Tato prosba může vyznívat paradoxně. Copak ve všem, co se na světě stane, nemá Bůh své prsty? Copak může být něčí vůle a přání silnější než vůle a přání Boha? Copak není psáno: Neprodávají se dva vrabci za haléř? A ani jeden z nich nepadne na zem bez dopuštění vašeho Otce. 0U vás pak jsou spočteny i všecky vlasy na hlavě. Nebojte se tedy; máte větší cenu než mnoho vrabců. Mt 10, 29nn?

Jsou totiž dva různé pojmy, které nesmíme míchat dohromady: Boží vůle a Boží dopuštění. V Bibli je na mnoha místech zcela jasně zjeveno, že ne vše, co se na zemi děje, se děje podle Boží Vůle. T.j. tak, jak by si Bůh přál.  Ale prave z Boziho dopusteni.

Abychom si ukázali, co to znamená Boží dopuštění, podívejme se spolu na knihu Job. Dovolte mi tu ocitovat první kapitolu a začátek kapitoly druhé:

Byl muž v zemi Úsu jménem Jób; byl to muž bezúhonný a přímý, bál se Boha a vystříhal se zlého. Narodilo se mu sedm synů a tři dcery. Jeho stáda čítala sedm tisíc ovcí, tři tisíce velbloudů, pět set spřežení skotu a pět set oslic. Měl také velmi mnoho služebnictva. Ten muž předčil všechny syny dávnověku. Jeho synové strojívali doma hodokvasy, každý ve svůj den, a zvali i své tři sestry, aby s nimi hodovaly a pily. Když uplynuly dny hodokvasu, Jób pro ně posílal a posvěcoval je. Za časného jitra obětoval oběti zápalné za každého z nich; říkal si totiž: "Možná, že moji synové zhřešili a zlořečili v srdci Bohu." Tak činil Jób po všechny dny. Nastal pak den, kdy přišli synové Boží, aby předstoupili před Hospodina; přišel mezi ně i satan. Hospodin se satana zeptal: "Odkud přicházíš?" Satan Hospodinu odpověděl: "Procházel jsem zemi křížem krážem." Hospodin se satana zeptal: "Zdalipak sis všiml mého služebníka Jóba? Nemá na zemi sobě rovného. Je to muž bezúhonný a přímý, bojí se Boha a vystříhá se zlého." Satan však Hospodinu odpověděl: "Cožpak se Jób bojí Boha bezdůvodně? Vždyť jsi ho ze všech stran ohradil, rovněž jeho dům a všechno, co má. Dílu jeho rukou žehnáš a jeho stáda se na zemi rozmohla. Ale jen vztáhni ruku a zasáhni všechno, co má, hned ti bude do očí zlořečit." Hospodin na to satanovi odvětil: "Nuže, měj si moc nade vším, co mu patří, pouze na něho ruku nevztahuj." A satan od Hospodina odešel.



A nastal opět den, kdy synové Boží přišli, aby předstoupili před Hospodina; přišel mezi ně i satan, aby i  on předstoupil před Hospodina. Hospodin se satana zeptal: "Odkud přicházíš?" Satan Hospodinu odpověděl: "Procházel jsem zemi křížem krážem." Hospodin se satana zeptal: "Zdalipak sis všiml mého služebníka Jóba? Nemá na zemi sobě rovného. Je to muž bezúhonný a přímý, bojí se Boha a vystříhá se zlého. Ve své bezúhonnosti setrvává dosud, ačkoli jsi mě proti němu podnítil, abych ho bezdůvodně mořil." Satan však Hospodinu odpověděl: "Kůži za kůži! Za sebe samého dá člověk všechno, co má. Ale jen vztáhni ruku a dotkni se jeho kostí a jeho masa, hned ti bude do očí zlořečit." Hospodin na to satanovi odvětil: "Nuže, měj si ho v moci, avšak ušetři jeho život."

Ve verši 1,12 dává Bůh Satanovi moc nad Jobem, ale zároveň ji omezuje. Satanovi neříká, co přesně má s Jobem udělat, nedává mu seznam pohrom, kterým má Joba vyzkoušet. Ne. Konkrétnosti nechává na Satanovi.  On pouze Svojí Vůli koriguje Satanovu moc, Svoji vůlí koriguje Své dopuštění. Satan tu není pouze Boží loutka, kterou si Bůh vede, jak sám chce, ale je tu popsán jako plně samostatná bytost, t.j. bytost se svou samostatnou svobodnou vůlí.   Ba dokonce naopak, Satan sám zde používá Boží Moc (verš 1.16)

Když Ježíš říká, že ani vlas nespadne z hlavy bez dopuštění Otce, říká tím, že ani vlas nemůže zpadnout z hlavy, aniž by jej Bůh neodevzdal do Satanovi moci. Což však neznamená, že je to Bůh, který určuje, jakým způsobem Satan onen vlas poškodí.

Tím je také řečeno, že Bůh je mocnější než Satan.

Na tomto místě bych rád připomenul článek O Boží Vševědoucnosti. Zopakujme si základní  teze z tohoto článku:

1) Bůh je Dobrý, Svatý, t.j. Oddělený od Zla.
2) Je-li Bůh dobrý a oddělený od Zlého, pak mu nemůže na mysli přijít nic zlého, neboť je přece od Zla oddělený.
3) Jestliže Bohu nepřichází na mysl nic zlého, pak jej zlo překvapí, protože jej nečeká.
4) Satana Bůh stvořil jako svůj pravý opak, aby nabídnul člověku volbu, zda - li chce následovat dobro, nebo zlo
5) Zlému Satanu nemlže na mysl přijít nic dobrého, proto je z dobra vždy překvapen, nečeká jej
6) Satan Boha nezná, nerozumí mu, neboť Zlo nemůže pochopit Dobro.

Podívejme se na knihu Job: Bůh ví, že Satan na Joba zaútočí, ale již zde není vůbec zmíněno, že by věděl, jakým konkrétně způsobem zaútočí. Bůh není nějaký nehmotný, neměnný, prvotní princip, který nemiluje, nehněvá se, nesoucítí. Nic se jej nedotkne, nic jej nebolí. Takováto představa Boha odpovídá řeckému filozofickému myšlení, ne myšlení judaistického. Musíme být velmi opatrni, abychom do Bible nezanášeli filozofické představy jiných myšlenkových směrů. Mnoho církevních otců, kteří původně studovali řeckou filozofii, ta v době antické Římské říše byla základem všeobecného vzdělání, tuto chybu udělalo. Bible představuje jiého Boha.  Nesmíme chápat Boží Všudypřítomnost a Všemocnost řecky, ale judaisticky. Bible představuje Boha, který se rmoutí, lituje, cítí bolest, který je i překvapován. I když existuje síla nezávislá na Bohu, t.j. Zlo, přesto to neznamená, že je silnější než Bůh, že je Bůh omezován. Naopak, je to Bůh, který moc té síly, moc zla, koriguje. Bůh není omezován, Bůh se omezuje. Protože Zlo může působit jenom tam, kde mu to Bůh dovolí. Jinými slovy,  Zlo působé vně Boží ohrady (Job 1,10), je odvázáno od řetězu (Zj 20,1), jako zuřivý pes, který kouše každého, kdo se ocitne v jeho přítomnosti, není li od něj oddělen zdí, ohradou.

Výzva, abychom se modlili za Boží vůli, znamená výzvu, abychom o Boží Vůli bojovali. Právě duchovně a na modlitbách, ale i v našem denodenním životě. Abychom si uvědomovali, jak je Boží vůle důležitá pro naše životy, abychom po Ní toužili jak touží žíznivý na poušti aspoň po kapce vody. Žízniví, ztracený na poušti, má před sebou jedinnou představu, jedinou touhu ve svém srdci: Napít se. Výzva, abychom se modlili za Boží vůli, znamená, že na tomto světě se ne vše děje z Boží Vůle. Mnohé dnes se děje z Božího dopuštění. Bůh například říká, že každá vládá přichází od Něho, ale je ta či ona vláda z Boží vůle, nebo z Božího dopuštění?

Děj se vůle Boží, jak na zemi, to znamená v hmotním, fyzickém světě, tak i na nebi, ve světě duchovním a duševním. Aby i naše víry, představy, myšlenky, pocity, postoje, souzněli z Boží Vůlí. Aby také vzbouření andělé, démoni a Satan sám se podrobili Božímu Soudu, aby Poslední den již přišel, a třeba dnes a třeba i zítra. Amen. 

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře