Rejstřík: ČBS, ČBK, ČCE, ČEP...

3. leden 2011 | 17.39 |

Rejstřík názvů a jmen osob (a míst), kteří ovlivnili křesťanství, ať pozitivně, nebo negativně:  "Č"

Vážený čtenáři, zvu Vás opět na výlet do hlubin rejstříku osob a míst spojených s křesťanstvím, ať už pozitivně, nebo negativně. Tyto články lze brát i jako projevení vděčnosti za Boží služebníky. Jestli nevíte, co znamenají zkratky v názvu článku, pak nebojte a vstupte dále, budou postupně (dá-li Pán) vysvětleny..

Písmeno: A, B , C

Čeněk z Vartemberka: Významný český šlechtic, v letech 1414 až 1420 Nejvyšší purkrabí Českého království, nositel řádu Zlatého rouna z rukou krále Zikmunda. V roce 1414 se stal poručníkem nezletilého Oldřicha z Rožmberka a správcem mohutného rožmberského dominia, což jej opravňovalo i ke zisku úřadu Nejvyššího purkrabího. Tento úřad z něj učinil druhého nejmocnějšího muže v zemi po králi Václavovi. Přičemž už v roce 1413 zprostředkoval Janu Husovi pobyt na Kozím hrádku.  V roce 1415 inicioval protestní list české šlechty protestující proti upálení tohoto mistra. V roce 1417 unesl římskokatolického kněze a donutil jej světit kněze podobojí.  Po smrti Jana Husa a potom i Václava IV m ěl ambice stanout v čele husitského reformního hnutí, ale výbuch lidové radikální revoluce pod vedením pana Riesenberka, Jana Žižky, Mikuláše z Husi a Jana Želivského jej odstavila na druhou kolej. Vývoj v Čechách se mu zcela vymknul z rukou a pan Čeněk začal lavírovat. V roce 1420 ještě v čele české šlechty odmítal nároky Zikmunda na český trůn, ale již o pár měsíců později vydal do králových rukou Vyšehrad i Pražský hrad. V době první křížové výpravy se stal spojencem Lucemburka, neboť nesouhlasil se spojenectvím pražských měst s radikálními husity. Po porážce Zikmunda na Vítkově a jeho potupnému odchodu od Prahy  se ještě na čas vrátil ke kališníkům, například poklekl před Janem Želivským a poprosil za odpuštění. Jako kališnický pán se ještě zúčastnil Čáslavského sněmu, kde byl jmenován do prozatimní vlády.

Pak ještě vzdoroval slezským intervenčním silám v rámci druhé křížové výpravy, když ale do Čech vtáhnul i král, opět přeběhnul na jeho stranu. té době se již pravděpodobně choval zcela pragmaticky, snaže se vydělat a uchránit vlastní majetek a panství.   V Jihlavě se v roce 1422 veřejně vzdal kalicha, na což mu Jan Žižka vyhlásil boj.  VV bitvě u Hořic jej pak Žižka porazil. Jako katolické pán se zúčastnil svatohavelského sněmu, kde byl opět jmenován do zemské vlády. Však již  17.9.1425 umírá, prý opět jako kališník. Možná objednal  druhý nejstarší český překlad Nového zákona v rámci tzv. Boskovické bible.  Wiki: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cen%C4%9Bk_z_Vartemberka

Česká biblická společnost: Společnost zastřešující práce na Českém ekumenickém překladu, vlastní i autorská práva k tomuto překladu. Ustavující shromáždění České biblické společnosti se konalo 12. 11. 1990. ČBS je členem celosvětové organizace Spojených biblických společností (United Bible Societies – UBS), podpůrné a koordinační organizace, která byla založena 9. května 1946. Link: http://www.dumbible.cz/web/cs/o-nas

Česká biskupská konference: Na wiki je definován jako stálý sbor katolických biskupů České republiky  sídlící v Praze a reprezentující katolickou církev v České republice. V konferenci zasedají  římskokatoličtí biskupové z Čech a z Moravy a také řecko-katolický exarcha. Jako předsedové se střídávají arcibiskupové pražští a olomoučtí, dnes je řada na arcibiskupu Dominiku Dukovi. Konference funguje na základě katolického kanonického práva, wiki uvádí kánony 447-459. ČBK je členem Rady evripských biskupských konferencí. Wiki: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%A1_biskupsk%C3%A1_konference

Českobratrská církev evangelická: Největší česká protestantská církev. Církev vznikla v roce 1918 sloučením církve augšpurského vyznání (luteráni) a církve helvétského vyznání (kalvínisté). Obě tyto církve působili v českých zemích od dob tolerančního patentu z roku 1781. Ke sjednocení byla přizvána i Církev bratrská, která však přistoupit odmítla z důvodů přílišně liberálního směřování sjednocené denominace. Toto rozhodnutí se setkalo s nepochopením, ba i s přílišnou negativní reakcí, na druhé straně se CB veřejně zastal významný člen ČCE té doby J.L.Hromádka. V rámci ČCE v té době působila i neformální organizace jménem "Snaha" snažící se o nasměrování církve konzervativnějším směrem. Snaha bylo hnutí blízké CB, která však odmítala zpřetrhat svazky s ČCE a dala přednost snaze ovlivňovat směřování církve zevnitř. Maždopádně kontakty mezi ČCE a CB stále pokračovaly, konference CB minimálně ještě jednou projenával návrh na sloučení obou církví. ČCE se kromě augšpurkých a helvétských tradic hlásí i k českému husitství a k jednotě bratrské. ČCE tvoří farní sbory s voleným staršostvem (presbyterstvem) a voleným farářem. Farář společně s představeným staršostva (s "kurátorem") představují statutární zástupce sboru. Zákonodárním shromáždění církve tvoří Synod, který zasedá nepřetržitě. Výkonou radu pak představuje Synodní rada. V čele synodní rady stojí synodní senior, v současné době je jím Joel Ruml, který zároveň předsedá i Ekumenické rady církví. Současným předsedou synodu je Vladimír Kopecký. ČCE se organizačně dělí na menší správní jednotky, tzv. senioráty. Vedle třinácti územních seniorátů kopírující krajské uspořádání České republiky existuje tzv. Ochranovský seniorát. Jedná se o bývalé sbory Jednoty bratrské, které se od domovské denominace oddělili v době hluboké krize na přelomu tisíciletí, ČCE pak těmto sborům poskytlo organizační podporu a zázemí.  ČCE vydává časopisy "Český bratr" (vychází od roku 1924) a časopis pro mládež: Bratrstvo. V současné době také provozuje webové stránky: http://www.e-cirkev.cz/  ČCE inicializovala i práce na Českém ekumenickém překladu bible. Wiki: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ceskobratrsk%C3%A1_c%C3%ADrkev_evangelick%C3%A1 . V současné době se ČCE potýká výrazným poklesem členstva, v roce 2001 se v čítání lidu k ní hlásilo 117212 lidí, což je desetina početního vrcholu členstva v minulosti.

českobratrská, Jednota: Název Cíkrve bratrské v letech 1919 až 1968. Název nebyl vyjádřením nacionalismu, ale přihlášením se k středověké Jednoty bratrské, jejíž členové byli v zahraničí známi jako "Čeští bratři." Podobně i současná celosvětová Jednota bratrská nese jako jedno ze svých oficiálních jmen označení "Moravská církev," a není to označení moravského nacionalismu. Přesto "jednota českobratrská" nebyla štastným názvem. Jednak se tato církev pletla (a stále plete!)  s Českobratrskou cíkrví evangelickou, jednak se název stával překážkou  v růstu slovenských a polských (těšínských) sborů. Proto církev přistoupila k národnostně neutrálnějšímu názvu, což jak slovenští, tak polští bratři vděčně uvítali.

Československá církev husitská: Církev velmi liberálního směru, hlásící se kromě biblické zvěsti i k hledání Boha skrze "vědecké poznání." Osobně jsem vůči této denominace opatrný. Církev vznikla pod názvem "Československá církev" 8.1.1920 z hnutí "katolické moderny" mezi římskokatolickým klérem. Církev se snažila naplnit Masarykovy vize o vzniku čistě národní, lidové, liberální církve. V počátcích v církvi probíhal zápas o směřování mezi liberálním proudem pod vedením Karla Farského a konzervativnějším pravoslavným proudem, který odešel poražen a následně se od církve oddělil.  V současné době od roku 2006 vede církev patriarcha Tomáš Butta, který se snaží ji vyvést z hluboké krizi důvěry, do které denominace spadla za vedení jeho předchůdce, patriarchy Jana Schwarze. V církvi také působí jediná ordinovaná a vysvěcená biskupka v České republice, paní sestra Jana Šilerová.

Český ekumenický překlad: Dnes už legendární překlad Bible. Práci zahájila v roce 1961 Českobratrská církev evangelická, později se připojily církve: Římskokatolická, pravoslavná, československá husitská, evangelická metodistická a církev bratrská. Počet církví zaštiťující tuto práci je v naších i v evropských podmínkách zcela vyjímečný. Velkým zázrakem je i to, že překlad mohl vzniknout v podmínkách komunistického československa. Práci vedly dvě komise, starozákonní a novozákonní. Starozákonní vedl mezi léty 61 a 84 Miloš Bič a novozákonní bratr Josef B. Souček, po jeho smrti v roce 1972 převzal práci br. Jindřich Mánek. Text byl rozdělen mezi jednotlivé členy komise, kteří připravovali tzv. pracovní návrh. Nad ním pak diskutovala celá komise. Platilo právo veta: Komise se na znění musela dohodnout jednomyslně, v rámci hesla "pravda se nedá přehlasovat." Výsledkem je plně vyvážený, Bohem požehnaný text, který se hodí k účelům jak liturgickým, tak studijním i evangelizačním. Český ekumenický překlad vyšel přepracovaný v létech 1979 (1. vydání), 1984 a v roce 2001. V roce 2007 vyšel znovu, tuším ale ve znění z roku 2001. Překladu lze vytknout, že určité "jadrné" formulace zjemňuje a že zavádí novotvary, někdy úspěšně více "svévolník," jindy méně "pronárod, mužena", čímž občas ztěžuje porozumění textu. Autorská práva vlastní Česká biblická společnost. Český ekumenický překlad schválila dne 14.2.1995 i Česká biskupská konference,

Český studijní překlad: Docela nový a čerstvý překlad Bible, který v celistvosti vyšel v roce 2009. Překlad Nové smlouvy vyšel už od roku 1994 celkem čtyřikrát samostatně. Překladatelé zformulovali šest hlavních zásad překladu: Překladem by se neměla ztratit žádná informace obsažená v originálním textu důležitá pro porozumění jeho textu, překlad usiluje o konkordatnost, brání se podřizovat překlad výkladu tam, kde by se zúžily možnosti různých porozumění, zachovávat maximálně možný ráz originálu při ponechání co největšího počtu hebrejismů, zachovávat dobrou češtinu a vybavit text bohatým jednak poznámkovým aparátem, jednak i velkým množstvím biblických odkazů na související místa v Písmu. Výsledkem je překlad hodící se k opravdu hlubokému studiu Bible a i k účelům liturgickým. Pro první uchopení textu při evangelizaci je - podle mého názoru - přece jenom vhodnější text ekumenický, anebo překlad Bible 21. Osobně tento překlad používám jako "významovou normu textu." 

Černý, Pavel: (*21.5.1949) Doktor theologie, kazetel Církve bratrské, v letech 1993 (?) - 2009 předseda Rady Církve bratrské, v letech 2005 až 2009 vedl i Ekumenickou radu církví v ČR. V současné době slouží jako předseda Studijního odboru při Radě CB, jako vedoucí praktické teologie na ETS, v neposlední řadě jako kazatel sboru CB v Praze na Soukenické.  Významně ovlivnil mnoho lidí, například kazatele sboru CB v Havířově Martina Grohmana. Vysoce si cenil i ekumenické spolupráce s kardinálem Miloslavem Vlkem.Osobní web: http://pavel.onesim.net/. Wiki: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pavel_%C4%8Cern%C3%BD

Černý, Jan Nigel: (1456-1530) Lékař a kněz, bratr Lukáše Pražského, studoval na Univerzitě Karlově, posléze se věnoval lékařství, pod bratrovým vlivem vstoupil do Jednoty ještě před rokem 1490. Stal se jedním z nejvýznamnějších lékařů své doby. Bratru Lukášovi oponoval v několika spisech, ve kterých zastává původní hodnoty Jednoty bratrské vůči světské moci, majetku a vzdělávání. Napsal také Herbář neboli knihu lékařskou, která vyšla v Norimberku. Jan Černý umírá někdy po roce 1530 v Litomyšli. Wiki: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_%C4%8Cern%C3%BD-Niger

Čujkov, Vasilij (1900-1982): Sovětský generál a maršál, velitel úspěšné obrany Stalingradu, která tvořila základ pozdějšího protiútoku, zničení amrády generála Pauluse, což znamenalo obrat ve vývoji druhé světové války. Jeho čestným úkolem pak na konci války, dne 2.5., bylo převzetí kapitulace německých vojsk bránicích Berlín. Linky: Zde a zde.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 2 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře