Galerie osobností: Kníže Václav...

22. srpen 2009 | 19.28 |

Po soluňských bratrech přichází na řadu kníže Václav, po kterém nosím své jméno. Kníže Václav: Obdivovaný i ztracovaný, zneužitý i zneužívaný, tichý svědek i mlčenlivý kritik.

Narodil se někdy v letech 907 a 908 jako syn Vratislava, mladšího bratra v té době vládnoucího Spytihněva. Ten pravděpodobně vlastní syny neměl, případně zemřeli v útlém věku. Takže Václav přichází na svět již jako budoucí vládce české země. Tehdy však pod přímou vládou Přemyslovců byla docela malá doména ve středu Čech. Země byla rozdrobena na několik knížectví, které  spolu úzcé spolupracovali a navenek vystupovali jako jednolitý celek. Přemyslovci mezi těmito svými spoluknížety měli sice významné postavení, ale né hegemonické.  Vedle nich se profilovali zejména knížata Zličansko - Kouřímská a Charvátská, což byli možní předchůdci a předci slavných Slavníkovců.

Čechy v prvních desetiletích 10. století nebylo rozděleno jen takto organizačně, ale i nábožensky. Vedle tradiční víry otců proniká na české území zéjmena zásluhou přemyslovců křesťanství, v tehdější polobarbarské formě 9. století. Křesťanství však ještě nezapustilo výraznější kořeny, bylo v podstatě vírou úzké vládnoucí vrstvy  kolem panovníka. Stále ještě existovala mocná pohanská opozice, byť v defenzívě, která měla oporu v přežívajícím rodovo - kmenovském zřízení a orgánech.

Do takovýchto složitých poměrů tedy přichází Václav. Vyrostl v hluboce věřícího muže, křesťana, s asketickými sklony. Hned v pozdním dětství se stal svědkem děsivého zločinu. Jeho matka, Drahomíra, v té době již vdova a vládkyně, v boji o moc a vliv nad Václavovou výchovou nechala zavraždit jeho babičku Ludmilu, která se ne dlouho před tím ztáhla z knížecího dvora na hradiště Tetín. Tato událost jím hluboce ztřásla.

Někdy mezi lety 922 až 925 se ujímá vlády, možná i po palácovém převratu, neboť Drahomíra utíká ze země. Po čase ji však Václav volá zpět do země, vrací ji pocty a usmiřují se. Jeho panování se neslo až demonstrativně v křesťanském duchu. Václav nechává převést ostatky své babičky Ludmily z Tetía do Prahy, což byl v podstatě krok, který v té době více méně znamenal uznání mučedníka za svatého, nechal dostavět dílo svého otce, kostel sv. Jiří, a pak začíná stavět velkolepou rotundu kolem ostatku sv. Víta, který získává, možná, od svého spojence, krále Jindřicha Ptáčníka. V této době již svůj asketismus neprojevuje veřejně, ale schovává si jej do soukromí. Například nosí pod vladařskými šaty žíněné roucho.

Pravděpodobně se nikdy neoženil. Veškeré spekulace historiků ohledně Václavova manželství či dokonce mimomanželského poměru vychazí jen z poměrně pozdní, druhé staroslověnské legendy, a stojí na předpokladu, že vládce v té době prakticky ženatý být musel. Ale postava knížete Václava se vymyká  ze škatulek.A to nejenom pro jeho postoj k násilí.Neboť se v v jinošství stal svědkem násilného činy vlastní matky na vlastní babičce, vyrostla v něm nechuť vůči silovým řešením.

Legendy praví, že likvidoval popraviště a odmítal odsouzet druhé k trestu smrti. A tak se většinou počkalo, až kníže odjede a viníci se popravovali za jeho nepřítomnosti. Taktéž mezinárodní spory se Václav snažil řešit s ohledem na životy svých poddaných a vojáků. Vleklý a krvavý spor s jakýmsi kouřímským knížetem vyřešil vítězným osobním soubojem.

Ale o nejdůležitější události Václavovi vlády, vpádu Jindřicha Ptáčníka roku 929, místní prameny mlčí. A  "zahraniční zpravodaj", nějaký saský kronikář, jehož jméno si teď nevzpomenu, o nějakém odporu mlčí.  Václav se pravděpodobně nebránil. Buď pro zradu předáků, což v té době bylo docela běžné, anebo se bránit odmítl. A to buď z náboženských důvodů, anebo z politických kalkulů, případně z obojí. A budoucnost dala v podstatě Václavovi za pravdu. Později jeho bratr, Boleslav, bojoval s východofranskou říši 14 let, aniž by dosáhl něčeho hmatatelnějšího, než Václav.  Stejně dopadl i o sto let později kníže Břetislav. Nejlépe z toho však o dalších sto let později vybruslil kníže Soběslav I., ale to je jiná písnička. A tolik Václavovi vyčítaný tribut míru, oněch bájných nepravděpodobných sto dvacet volů a pět set hřiven stříbra, zdědil kníže po svých předchůdcích, byl to závazek českých vladařů již od počátku devátého století (anebo dokonce od konce století osmého...). Václav jej však asi na krátkodobě odmítl Jindřichovi Ptáčníkovi odvádět, nad jeho motivy můžeme jenom spekulovat.  

Václav si však musel být vědom, že jeho rezignace před Jindřichem podlomí jeho vnitřní postavení. Nedlouho poté, možná dokonce za méně než čtrnáct dní, je Václav pozván bratrem Boleslavem na jeho hrad a tam zavražděn. Boleslav  vyzval bratra na čestný zápas o knížecí hodnost, na který Václav, věren své tradici, přistoupil a Boleslava porazil. Boleslavovi věrní však jeho porážku neunesli a Václava na útěku do chrámu dostihli a probodli jej kopím.

Kníže Václav byl vladař, který dal život svých poddaných a svých voják nad svůj vlastní, k čemu jej vedla jeho víra. tato víra se odrážela na politických skutcích, kvůli kterých pak byl zabit. Dal svůj život za za životy druhých.  

Poznámka 1: Dnešní historici v drtivé většině opouštějí rok 929 jako rok Václavovi vraždy a přiklánějí se k roku 935. Poctivě řečeno, Václav mohl být zavražděn kdykoliv mezi léty 929 a 935, avšak pravděpodobně na podzim. Já osobně se přes názor odborníků kloním k datumu 929. Kníže Václavových morálních hodnot a postojů by nikdy nemohl vládnout moc dlouho. A domnívám se, že rezignace před Jindřichem Ptáčníkem jeho postavení spíše ještě více podemlelo, než upevnilo. Podobné situaci čelil kníže Břetislav v roce 1041, kdy po porážce od Jindřicha III mu zachránil trůn jenom ta skutečnost, že byl jedinným žijícím dospělým přemyslovcem.

Poznámka 2: O Václavovi vlastně ve skutečnostinevíme vůbec nic. Zprávy o jeho životě nám byly předány s jistým zpožděním, nejstarší legendy či písemné prameny legend pravděpodobně nesahají hloub než k roku 950.

Poznámka 3: O knížeti Václavovi, v beletristické formě, si můžete přečíst část legendy, kterou jsem uveřejnil na tomto blogu, v rubrice "V bázní Boží", čtěte od nejstaršího dílu po nejmladší.... První díl: Zde

Zpět na hlavní stranu blogu

Anketa

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře