Ježíš potkává Celníka - na Cestě...

13. září 2010 | 22.05 |

Obrácení Celníka jménem Matouš Levi patří k velice neobyčejným biblickým příběhům. Pojďme se na něj společně podívat i my (Markovo evangelium, druhá kapitola)...

Ježíš opět vyšel podél moře a celý ten zástup k němu přicházel a on je vyučoval. Cestou uviděl Leviho, syna Alfeova, sedícího v celnici, a řekl mu: "Následuj mne." On vstal a začal ho následovat. když Ježíš stoloval v jeho domě, mnozí celníci a hříšníci stolovali spolu s Ježíšem a jeho učedníky, neboť jich bylo mnoho a následovali ho. Když učitelé Zákona z farizeů viděli, že jí s hříšníky a celníky, říkali jeho učedníkům: "Jak to, že jí a pije s celníky a hříšníky?" Když to Ježíš uslyšel, řekl jim: "Lékaře nepotřebují zdraví, nýbrž nemocní. Nepřišel jsem povolat spravedlivé, ale hříšné." Janovi učedníci a farizeové se právě postili. I přijdou k němu a říkají: "Proč se Janovi učedníci a učedníci farizeů postí, ale tvoji učedníci se nepostí?" Ježíš jim řekl: "Mohou se svatebčané postit, když je ženich s nimi? Dokud mají ženicha s sebou, nemohou se postit. Přijdou však dny, kdy jim bude ženich odebrán, a tehdy v onen den fse budou postit." "Nikdo nepřišívá záplatu z neseprané látky na starý šat, jinak se ta výplň odtrhne, nové od starého, a trhlina se ještě zhorší. A nikdo nedává mladé víno do starých měchů, jinak víno ty měchy roztrhne a víno se vylije a měchy se zničí. Ale mladé víno se má dávat do nových měchů!"

Jako mnoho dalších příběhů se i ten udál právě v době, když Ježíš šel, odněkud, někam. Odehrál se během cesty. A ta cesta, to nebyla cesta celníka Matouše Leviho. O něm je zde psáno, že v celnici seděl, nikam nešel, nikam necestoval, ale seděl. Ta cesta, to byla cesta Ježíše Krista.

Nad cestou Ježíše Krista již jsme se v článcích několikrát zamýšleli. Cestou Kristus například potkal slepého od narození, kterého pak poslal, aby se umyl v rybníku Siloe. Anebo jsme se touto otázkou zabývali ve článku věnovanému přímo výroku Ježíše Krista: Já jsem Ta Cesta, Pravda a Život. Bůh ke mně skrze Písmo často promlouvá asociacemi a když jsem si pročítal tento text, slovo "cesta" mně tam znovu vbilo do očí.

Princip toho všeho je v tom, že Ježíš zve lidi na Svou Cestu. Vyzval Matouše Leviho, aby jej následoval. Nenabídnul se Levimu, že jej bude následovat. Ne. On mu přímo rozkázal: Následuj mně. Neboli jinak řečeno: Jdi za mnou. Jdi cestou, kterou jdu já. Jdi moji cestou.

Jak je to v našem životě? A jak v mém? Jdu já po cestě Pána Ježíše Krista? Kdo vlastní cestu, po které jdu? Kristus, nebo moje Ego? Kdo určuje cíl této mé cesty? A kdo můj příští krok? Kdo mou cestu dláždí, kdo tímto určuje její obtížnost? Kristus? Anebo si beru takový ten stroj s tím velkým divným kolem, který se používá pro asfaltování a cestu si jím vyhladím? Jsem tam, kde mne staví Kristus,  anebo volám já Krista, aby byl se mnou tam, kde jsem se postavil sám? Jdu s Kristem po Jeho Cestě, anebo zvu já Pána, aby šel se mnou po cestě mé?

Vážený čtenáři, toto je jedna z klíčových otázek, kterou si křesťan musí klást.

Stále znovu. To, že jsme si ji položili loňského října při studiu Umývání se v rybníku Siloe, neznamená, že bychom si ji neměli pokládat znovu. To není otázka z testu, kterou bychom si odfajfli, papír s testem vyhodili a učivo zapomněli. Ne. Tato otázka by měla zůstávat v Nás živá!

Ježíš takto povolal konkrétního Leviho, syna Alfeova, osobně. Ale podobně osobně On povolává i nás. On nám takto rozkazje: Následuj mně. Právě, jdi mou cestou. Cestou, kterou vlastní Kristus.Jestliže Krista neposlechneme, jak potom o Něm můžeme vyznávat, že je Naším Pánem? Nejdeme - li po cestě Ježíše Krista, pak jdeme jinam, než odešel Kristus, neboť tam, kam odešel Kristus, vede cesta Jedinná, a to právě ta Kristova.

A jak tedy poznáme, že jdeme po cestě Ježíše Krista? Ne - li tak, že se na svět budeme dívat očima Ježíše Krista, vidět to, co vidí On, nezavírat oči tam, kde má On oči doširoka otevřené. A zavřít je tam, kde je i On má zavřené. Ale nezavírat své oči před tím, co Kristus vidí velice zřetelně - byť by to byl právě náš hřích. Stejně tak, budeme - li světu a Bohu naslouchat sluchem Ježíše Krista, tak, jak svět a Boha slyšel Ježíš. Nezcpávat si uši tam, kde Kristus slyší volání o pomoc. Když naše ruce budou rukama Ježíše Krista, když budou konat to, co chce On. Když naše nohy půjdou tam, kam nás posílá On.   

 Ježíš nás volá ze Své Cesty, abychom šli Jeho Cestou. Volá nás i dnes. Volá nás právě dnes.

Dobrou, požehnanou noc!

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře