Slovníček: Číslo Čtyři - první část...

4. leden 2011 | 17.49 |

Malý slovníček křesťanských pojmů:  "Čtyři" 

Vážený čtenáři,

my, křesťané, si často tak mezi sebou říkáváme, že při sdílení víry a svědectví s nevěřícími lidmi používáme slovníček, žargón, mluvu, kterým rozumíme v podstatě jenom my sami :-) Tato propast mezi věřícím a nevěřícím může být překonávána jenom působením Ducha Svatého. Přesto mne tyto řeči inspirují k tomu, abych se pokusil, co možná nejjednodušeji, vysvětlit některé křesťanské pojmy a pomoci tak k pochopení sdíleného, jestli by byl o to zájem. Dneska budeme možná trošku monotématičtí: Budeme se zabývat číslem Čtyři :-) Máte-li zájem, vejděte dále... 

Písmeno: A, B, C, Č...

Čtyři: Celé číslo, které na stupnici patří místo mezi trojkou a pětkou. V Bibli, jak uvidíme dále, sebou nese symbolický význam: Číslo čtyři často obsahuje všeobsáhlost světa. Že to či ono má dosah do celého světa, že to celý svět obepíná, po všech čtyř světových stran a směrů, na sever, jih, východ, západ, neno chcete - li dopředu, dozadu, doleva a doprava. Nelze se tedy nikam schovat, nelze tedy nikam utéci. Ať se uchýlíme tam či onde, všude se "s tím" setkáme...

Čtyři andělé z Knihy Zjevení:  Andělé vystupující v knize Zjevení mají v rukou Boží Soud, ale i Milost. Významně jsou v této knize představeny dvě družiny andělů: Jednu tvoří andělů sedm, druhou skupinu pak andělů čtyři První úkol těchto čtyřech andělů je popsán v sedmé kapitole: Bránit větru ze všech čtyř světových stran, aby vlál na zemi. Tito čtyři andělé mají v ruce Boží Soud: Boží soud, před kterým nelze nikam utéci nebo někam se schovati.

Jsou to andělé škodiči, kteří neměli škodit dříve, než jiní andělé označí věrné Kristovi. Po té jsou (v deváté kapitole) odvázáni, to je uvolněni, aby pobíjeli: Třetima lidstva zahynula tímto soudem. Velí velikému vojsku: Dvě stě miliónů bojovníků. A disponovali třemi zbraněmi: Ohněm, dýmem a sírou. Avšak ti, kteří přežili, se neodvrátili od svých cest. Soud nad jedněmi je tedy i pozváním k pokání pro druhé.Skrze soud nad jedněmi jsme zvání, abychom si sami skládali účty a ptali se sami sebe, jestli bychom před Božím Soudem obstáli. Soud nad druhými nám umožňuje uvědomit si vlastní hříšnost a vlastní závislost na Boží Milosti.

Události popsané Janem jsou události duchovního světa, které se v našem fyzickém světě v našem evropském prostoru mohl projevit třeba skrze dvě světové války a hrůzy s nimi spojené, nebo ve velké pandémii moru ze čtrnáctého století, případně v husitských, hugenotských, stoletých či třicetiletých válkách, které plundrovali Evropu. Nemusíme za tím tedy a-priory vidět jedinou historickou událost, která se stala někdy v hluboké minulosti, nebo stane někdy v daleké budoucnosti. V apokalypsách se tyto časové rozměry smývají v jeden duchovní děj. Podrobněji viz heslo "Apokakyptická luteratura - http://bohu-a.svetu.cz/15619-slovnicek-krestanskych-pojmu-a-pokracovani.html.

Čtyři bytosti z proroctví Ezechielova: Tajuplné bytosti, které viděl Ezechiel, když se mu zjevila Boží Sláva. Byl tak udiven a zděšen, že se mu nepodařil přesný a jasné popis. Dejme mu slovo: Uprostřed něho (t.j. větru) bylo cosi podobného čtyřem bytostem, které se vzhledem podobaly člověku. Každá z nich měla čtyři tváře a každá čtyři křídla. Nohy měly rovné, ale chodidla byla jako chodidla býčka, jiskřila jako vyleštěný bronz. Ruce měly lidské, a to pod křídly na čtyřech stranách; měly po čtyřech tvářích a křídlech. Svými křídly se přimykaly jedna k druhé. Při chůzi se neotáčely, každá se pohybovala přímo vpřed. Jejich tváře se podobaly tváři lidské, zprava měly všechny čtyři tváře lví a zleva měly všechny čtyři tváře býčí a všechny čtyři měly také tváře orlí. Takové byly jejich tváře; jejich křídla byla rozpjata vzhůru. Každá se přimykala dvěma křídly k druhé a dvěma si přikrývaly těla. Každá se pohybovala přímo vpřed. Chodily podle toho, kam je vedl duch; při chůzi se neotáčely. Svým vzhledem se ty bytosti podobaly hořícímu řeřavému uhlí. Vypadaly jako pochodně a oheň procházel mezi bytostmi a zářil, totiž z toho ohně šlehal blesk. A ty bytosti pobíhaly sem a tam, takže vypadaly jako blýskavice. Když jsem na ty bytosti hleděl, hle, na zemi u těch bytostí, před každou z těch čtyř, bylo po jednom kole. Vzhled a vybavení kol bylo toto : třpytila se jako chrysolit a všechna čtyři se sobě podobala; jejich vzhled a vybavení se jevilo tak, jako by bylo kolo uvnitř kola. Když jela, mohla jet na všechny čtyři strany a při jízdě se nezatáčela. Jejich loukotě byly mohutné a šla z nich bázeň; ta čtyři kola měla loukotě kolem dokola plné očí. Když se bytosti pohybovaly, pohybovala se s nimi i kola, a když se bytosti vznášely nad zemí, vznášela se i kola. Kam je vedl duch, tam šly, tam vedl duch i kola; vznášela se spolu s nimi, neboť duch bytostí byl v kolech. Když ony šly, jela, když se ony zastavily, stála, a když se ony vznášely nad zemí, vznášela se kola spolu s nimi, neboť duch bytostí byl v kolech. Nad hlavami bytostí bylo cosi podobného klenbě jako třpyt oslňujícího křišťálu rozpjatého nahoře nad jejich hlavami. Pod tou klenbou pak byla jejich křídla vztažena jedno k druhému; každá bytost měla dvě křídla , jimiž se přikrývala, a každá měla dvě křídla , jimiž přikrývala své tělo. Ez 1k. Pan Daeniken v těchto bytostech viděl mimozemké roboty.. Osobně se domnívám, že se jedná o duchovní bytosti stojící za čtyřmi biblickými evangelii.

Čtyři bytosti z Knihy Zjevení: Bytosti podobné těm z Ezechielova proroctví. Jan je popisuje následovně:  A hle, trůn v nebi a na tom trůnu někdo, kdo byl na pohled jako jaspis a karneol; a kolem trůnu duha jako smaragdová. Okolo toho trůnu čtyřiadvacet jiných trůnů a na nich sedělo čtyřiadvacet starců, oděných bělostným rouchem, na hlavách koruny ze zlata. Od trůnu šlehaly blesky a dunělo hromobití; před trůnem hořelo sedm světel – to je sedmero duchů Božích; a před trůnem moře jiskřící jako křišťál a uprostřed kolem trůnu čtyři živé bytosti plné očí zpředu i zezadu: První podobná lvu, druhá býku, třetí měla tvář člověka, čtvrtá byla podobná letícímu orlu. Všechny čtyři bytosti jedna jako druhá měly po šesti křídlech a plno očí hledících ven i dovnitř. A bez ustání dnem i nocí volají: "Svatý, svatý, svatý Hospodin, Bůh všemohoucí, ten, který byl a který jest a který přichází." A kdykoli ty bytosti vzdají čest, slávu a díky tomu, který sedí na trůnu a je živ na věky věků, padá těch čtyřiadvacet starců na kolena před tím, který sedí na trůnu, a klanějí se tomu, který je živ na věky věků; pak položí své koruny před trůnem se slovy: "Jsi hoden, Pane a Bože náš, přijmout slávu, čest i moc, neboť ty jsi stvořil všechno a tvou vůlí všechno povstalo a jest."  ... Vtom jsem spatřil, že uprostřed mezi trůnem a těmi čtyřmi bytostmi a starci stojí Beránek, ten obětovaný; měl sedm rohů a sedm očí, což je sedmero duchů Božích vyslaných do celého světa. Přistoupil k tomu, který sedí na trůnu, a přijal knihu z jeho pravice. A když tu knihu uchopil, čtyři bytosti a čtyřiadvacet starců padlo na kolena před Beránkem; každý měl loutnu a zlatou nádobu  naplněnou vůní kadidla, což jsou modlitby Božího lidu. A zpívali novou píseň: "Jsi hoden přijmout tu knihu a rozlomit její pečetě, protože jsi byl obětován, svou krví jsi Bohu vykoupil lidi ze všech kmenů, jazyků, národů a ras a učinil je královským kněžstvem našeho Boha; a ujmou se vlády nad zemí." A viděl jsem, jak kolem trůnu a těch bytostí i starců stojí množství andělů – bylo jich na tisíce a na statisíce; slyšel jsem je mocným hlasem volat: "Hoden jest Beránek, ten obětovaný, přijmout moc, bohatství, moudrost, sílu, poctu, slávu i dobrořečení." A všechno stvoření na nebi, na zemi, pod zemí i v moři, všecko, co v nich jest, slyšel jsem volat: "Tomu, jenž sedí na trůnu, i Beránkovi dobrořečení, čest, sláva i moc na věky věků!" A ty čtyři bytosti řekly: "Amen;" starci padli na kolena a klaněli se. Ze Zejevení Janova, čtvrté a páté kapitoly... Osobně se domnívám, že se jedná o duchovní bytosti stojící za čtyřmi biblickými evangelii.

Čtyři cípy plachty z knihy Skutků: Čtyři cípy měla i plachta, kterou jednou při vidění spatřil Apoštol Petr. Evangelista Lukáš tuto událost popisuje následovně: Druhého dne, právě když se blížili k městu, vyšel Petr za poledne na rovnou střechu domu, aby se modlil. Pak dostal hlad a chtěl se najíst. Zatímco mu připravovali jídlo, upadl do vytržení mysli: Vidí, jak se z otevřeného nebe cosi snáší; podobalo se to veliké plachtě, kterou spouštějí za čtyři cípy k zemi. Byly v ní všechny druhy živočichů: čtvernožci, plazi i ptáci. Tu k němu zazněl hlas: "Vstaň, Petře, zabíjej a jez!" Petr odpověděl: "To ne, Pane! Ještě nikdy jsem nejedl nic, co poskvrňuje a znečišťuje." Ale hlas se ozval znovu: "Co Bůh prohlásil za čisté, nepokládej za nečisté." To se opakovalo třikrát a zase to všechno bylo vyneseno vzhůru do nebe. Kniha Skutků, 10. kapitola...  Petr v tom viděl Boží pokyn, aby evangelijní zvět otevřel, kázal, i pohanům. Což v té době bylo docela velkým krokem víry.

Čtyři díly šatu Ježíše Krista: Když byl Kristus ukřižován, rozdělili čtyři vojáci jeho oblečení na čtyři díly. Zbýval pak ještě spodní šat, beze švů, od shora vcelku utkaný. Tento spodní šat jim bylo líto trhat a tak o něj losovali. Kazatel Alois Boháček v tomto spodním šatu vidí část  oficiálního velekněžského oblečení, a to, že jej měl Kristus na sobě, pak pokládá za Kristovo přihlášení se ke skrytému mesiášství, respektivě velekněžství. Příběh o tomto losování se nachází v Janově evangeliu, 19. kapitole, od dvacátého třetího verše.

Čtyři dny v hrobě: Čtyři dny v horbě byla mrtvola Lazara, bratra MArie a Marty, přítele Ježíše Krista. Už zapáchal. Když jej Kristus povolal zpět do života. Zprávu o Lazarově vzkříšení podává Janovo evangelium v jedenácté kapitole...

Čtyři dny v roce: Čtyři dny v roce bývala kažodoročně oplakávána dcera soudce Jiftácha Gileadského, čtyři roky totiž ona sama své panenství před tím, než byla obětována Bohu, pravděpodobně v zápalné oběti. Více (dá-li Pán) někdy v budoucnu pod heslem "Jiftách."

Čtyři duchovní zákony: Velice zjednodušená a tudíž velice nepřesně vyjádřená a napěchovaná Evangelijní zvěst, která bývá podávána při evangelizacích v pěti minutách konveritům. Taková instantí forma evangelia, přičemž pak často chybí ona horká voda, který vydá plnohodnotný nápoj.  Ta horká voda pak zobrazuje pečlivou práci s čerstvě obrácenými lidmi a hloubější trpělivé vysvětlování a zasvěcování do "tajů" a zákrutů Zvěsti Bible. Jakoby  se v tom odrážela  i charakteristika naší doby: Evangelium shrnuté za pět minut, pro generaci, která nemá čas ani na naslouchání, ani na zvěstování.. Která vyžaduje stručnost, jasnost, výstižnost.  Mně osobně mne zaráží už samotný název: Duchovní zákony.  Jakoby byl sám Bůh ve své svrchovanosti omezován jakýmisi fyzikálními zákony duchovního světa. Podrobněji si jednotlivé zákony probereme, dá-li Pán, v jednotlivých heslech...

Čtyři hlavní toky z knihy Genesis: Dnes již neexistující řeky, které, osobně se domnívám, zanikly v obrovské potopě světa. Bible v knize Genesis popisuje předpotopní svět následovně: A Hospodin Bůh vysadil zahradu v Edenu na východě a postavil tam člověka, kterého vytvořil. Hospodin Bůh dal vyrůst ze země všemu stromoví žádoucímu na pohled, s plody dobrými k jídlu, uprostřed zahrady pak stromu života a stromu poznání dobrého a zlého. Z Edenu vychází řeka, aby napájela zahradu. Odtud dál se rozděluje ve čtyři hlavní toky. Jméno prvního je Píšon; ten obtéká celou zemi Chavílu, v níž je zlato, a zlato té země je skvělé; je tam také vonná pryskyřice a kámen karneol.Jméno druhé řeky je Gíchón; ta obtéká celou zemi Kúš. Jméno třetí řeky je Chidekel; ta teče východně od Asýrie. Čtvrtá řeka je Eufrat. Hospodin Bůh postavil člověka do zahrady v Edenu, aby ji obdělával a střežil. Genesis, druhá kapitola...

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře