Záludnost češtiny...

21. červenec 2009 | 14.50 |

Abram Hospodinovi uvěřil a on mu to připočetl jako spravedlnost. Gen 15.6
Spravedlivý bude žít ze své víry, pro svou věrnost. Abakuk 2,4...

Čeština má ve svém jazyku jednu malou zákeřnost, záludnost. Takovou past, do které se můžeme chytit, když čteme Písmo. Čeština totiž od sebe odděluje slovo "víra" od slova "věrnost." To biblické jazyky neznali. To neznali staří hebrejové doby Abrahama, Mojžíše, či Ježíše. Pro ně tyto dvě slova tvořili jeden jedinný pojem. Věrnost a víra biblicky tvoří jeden pojem. V překladech často můžeme číst v hlavním překladě například slovo vírat a v poznámce pod čarou zase míváme uvedeno, že se to dané místo může přeložit jako "věrnost". Ale ani toto pojetí není nejpřesnější. Protože se zde nejedná o výběr ze dvou možných překladových variant. Osobně se domnívám, že správně by se v překladech měly objevovat oba tyto pojmy spolu.

Proč se tedy věrnost nemůže odělit od víry?

Vše, co v životě učiníme, má svůj původ, svůj kořen, v našem nitru. To, co v dané okamžiku vykonáme, prozrazuje, jakou víru v daném okamžiku nosíme v srdci. Komu jsme, kterému bohu, byli právě teď věrni. Jestliže se dovíme, že náš los vyhrává milion, a jdeme si pro výhru, pak tato naše chůze za výhrou je vyjadření naší víry ve výhru. Kdybychom nevěřili ve výhru, nepřišli bychom si pro ni. Když uslyšíme v šuškandě zprávu, že ta či ona cestovka krachuje, tak to, jestli si od ní koupíme zájezd, prozradí, vyjádří, jestli této zprávě věříme či nikoliv, jak jsme této zprávě věrni či nevěrni. Máme - li všechny úspory v bance, která má za týden krachnout, také se zvedneme a budeme se snažit peníze vybrat, uvěříme - li této novině, budeme - li této novině věrni. Jestliže však tuto novinu uslyšíme, uvěříme ji, ale přesto zůstaneme doma u televize, pak svým jednáním nejsme věrni novině, kterou jsme slyšeli, kterou jsme uvěřili a tudíž utrpíme škodu.

Vidíme, že víra a věrnost jsou vzájemně propojeny. To, čemu věříme, se odráží na tom, co činíme. Víra bez skutků je mrtvá, neúčinná, čteme v Písmo, v epištole Jakubově. Vše je propojeno. Každý náš skutek prozrazuje, komu jsme věrni, komu a čemu věříme právě v ten daný okamžik našeho skutku.

Ve výše uvedených citátech Bůh spojil naši spravedlnost, t.j. spásu, s vírou, s věrností. S vírou, ne s nevírou. S věrností, ne s nevěrností. V okamžiku, kdy Bohu nevěříme, nedůvěřujeme, nejsme mu věrni, jak se to odráží na okolnosti, události, v našem životě, pakv tomto okamžiku nejsme před Bohem spravedlivý, spasení, neboť Bůh spojil naši spravedlnost s vírou. V takovém případě se tedy musíme vrátit k víře, ke spravedlnosti. A proces návratu nazýváme "Pokání."

O pokání si něco řekneme třeba někdy jindy, v jiných článcích, základ si můžete přečíst zde:   http://bohu-a.svetu.cz/17456-farizejska-vdecnost.html

Neexistuje "Vakuovaná víra..." Víra izolovaná, vakuovaná, od praktického, denodenního života, abychom mohli říci: Jeden má víru, druhý má skutky. Bible po nás vyžaduje víru. Velmi konkrétní víru: V Ježíše Krista jako Pána a Spasitele. Ne tedy pouze jako Spasitele, t.j. pouze vyznávat, že zemřel za naše hříchy na Golgotě a vstal z mrtvých, vystoupil na nebesa. Ale i víru, důvěru, věrnost Ježíši Kristu jako svému Pánu. V okamžiku hříchu však nejsme věrni Bohu, Ježíši Kristu, nedůvěřume jej. V okamžiku hříchu nejsme vedeni našim duchem, ale našim tělem. Ale jak píše apoštol Pavěl v listu do Říma 8,6: Dát se vést tělem znamená smrt, dát se vést Duchem je Život a pokoj. Mzdou hříchu je smrt. Proto je tolik potřebné vyznávat své hříchy, odsoudit je, zprotivit si je až do krve, změnit smýšlení o hříchu, aby nám již nebyl sladký jako med ale odporný jako močůvka (něco jiného je líznout si medu a něco jiného líznout si močůvky, že ano...), abychom je litovali, plakali nad ním, jako celník v článku o Farizejské vděčnosti. Protože pak vyznáváme, odsuzujeme, zprotivujeme si, měníme postoj, lutjeme a pláčeme nad vlastní smrtí.

A zemřeme-li s Kristem, slibuje nám Písmo slovy Apoštola Pavla, budeme s Kristem i žít...List do Říma, 6,8...

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře

RE: Záludnost češtiny... coro®pise.cz 22. 07. 2009 - 11:42
RE: Záludnost češtiny... bohu-a 22. 07. 2009 - 11:59