Sumarizace Ježíšovi rodiny...

15. srpen 2010 | 23.55 |
› 

Co se člověk věechno nedozví! Otevřel jsem si biblický překlad pojmenovaný jako "Průvodce životem." A dočetl jsem se jednu velice zajímavou věc. Zcela sebevědomně tam stojí napsáno, že list Judův napsal Juda, Jakubův bratr, "po matce" bratr Ježíšův. A kde je problém?

Trošku mne to sebevědomé a odvážné tvrzení zaskočilo. Proč? Neboť z Písma takto zřetelná informace nevyplívá. Otočil jsem tedy o pár listů dále a našel jsem poznámku pod čarou. Aha, malý vysvětlující dodatek. Údajně pouze "existuje takový názor.." Dosti slabý základ pro tak otevřené tvrzení.

Je velice snadné, a to vím z osobní zkušenosti, a zároveň velice nebezpečné, tvrdit něco, co Bible netvrdí a předkládat to jako jasný fakt.Zvlášť v protestanstkých evangelikálních kruzích, kde se hlásá prinicp "sola scripura", pouze písmo, čímž se chce říci, že Bible se má vykládat pouze Biblí. Ale bohužel, za tímto heslem se často schovává trošku jiný obsah: "Pouze můj výklad Bible."

Jsou věci, které Bůh v Bibli zahaluje určitou rouškou tajemství. Je-li něco takto zahaleno, je to proto, že si to Bůh tak žádá. A jestli si to Bůh tak žádá, pak proto má svůj důvod. Kdo jsem já, anebo kdo jsi ty, můj milý bratře, že odhaluješ Bohem zastřená tajemství?

Bible totiž nikde zcela jasně neříká, že by Marie měla ještě jiné děti, než Ježíše Krista. Ten, kdo to sebevědomně říká, učí něco, co Bible neučí a tudíž se ocitá na nebiblické půdě. Jistě, bible netvrdí ani opak. A jsme u toho: Dotýkáme se tajemství, které Bůh před námi schoval. Ale naš povaze se nelíbí schovaná tajemství. My chceme vědět všechno. Napapali jsme se z Adamova rajského jablka poznání  a teď z něho máme stálý, neukojitelný hlad.

Jestliže něco bible neříká, neříká to například proto, že ta či ona informace pro nás není důležitá. Uznáváme - li princip "sola scriptura", pak stejnou "nevědomost" musíme předávat dále. Protože právě tato nevědomost je biblickým učením. Jestliže místo biblické nevědomosti předáme naše spekulace, pak učíme to, co neučí bible, ocitáme se na půdě nebiblickosti.

Jistě. Když  jasně a zřetelně označíme naší spekulaci, třeba formulací typu "osobně se domnívám," pak se jedná trošku o něco jiného. Protože pak čtenáři sami dáváme prostor, aby naši spekulaci poměřil Písmem. Problém nastává tehdy, když vlastní spekulaci označíme za biblický fakt. A to se tak snadno stává. Avšak kdy se to stane a zvlášt v takové publikaci, jako překlad Písma, vážně to naruší samotnou důvěryhodnost takovéto publikace. Neboť jestli autoři pokušení vydávat svj výklad Bible za samotný fakt neubránili zde, proč by se měli ubránit na místech jiných, důležitějších?

K problému Ježíšovi rodiny tak, jak to vnímám já. Jistě, Bible říká, že Ježíš měl "bratry." Ale v tehdejší kultuře mělo slovo "bratr" trošku širší význam. Neoznačovalo pouze rodného bratra, ale třeba také členy širší rodiny, jako bratrance. Všimněme si, že Ježíše například titulují jako "Syna Davidova," přestože David žil o nějakých tisíc le před Ježíšovým hmotným příchodem a tudíž jej tělesně zplodit nemohl. I slovo syn má totiž v tehdejší kultuře širší význam.Pojem bratr mohl znamenat i člena židovského národa, například. A i kdyby tím pojmem bratr mysleli Ježíšova přímého bratra, přesto Bible nikde nevylučuje, že by Josef měl například syny a dcery z dřívějšího manželství. Někteří se odkazují na text Mt 1, 25, ale když si tento text projdeme pozorně, pak spatříme jednonačné odmítnutí názoru, že by Josef s Marií spolu sexuálně žili před narozením Pána Ježíše. Avšak otázku jejich společného života PO narození Ježíše ten text nechává podle mého názoru  otevřenou, neřeší ji. Pro evangelistu bylo důležité upozornit na to, že se přímo Kristus narodil z Panny bez účasti muže, už pak neřeší soukromí Marie a Josefa po Kristově narození. A tomuto pokušení bychom měli odolat společně s ním také my.

Někteří ztotožňují apošotla Jakuba Alfeova s Jakubem, bratrem Páně. Ale ani to nikde Bible neříká. Jakub Alfeoův je spíše příbuzný Matouše Levyho Celníka, neboť jejich otec se jmenuje stejně.  Nikde v Bibli není Jakub Alfeův ztotožněn s Jakubem, bratrem Páně. Právě naopak, jsoiu v Bibli indicie naznačující, že "Ježíšovi bratři" v Něho uvěřili až po Jeho Smrti a Vzkříšení. Před tím Jej měli za blázna a chtěli dokonce násilím Jej odvést od Jeho služby. To by s přece Ježíšův apoštol netroufnul. Taktéž se Kristu vysmívali, skrytsti jeho mesiášství a vyzívali jej, ať se předvede světu jako pouťový kouzelník. A tak dále.

Osobně si myslím, že list Judův napsal apoštol Juda Jakubův. Ano, příjmením se spíše označovalo jméno otce a né bratra. NA druhé straně jestliže se Juda jménem bratrovým sám představoval, pak nevidím důvod, proč by mu tak nemělí říkat i ostatní. Jakub, Judův bratr, byl asi v židovské komunitě velice známý, případně jej mohl sám vychovávat, jestliže by například Juda svého otce ztratil jako velice malé dítě. Ale to už zase jen a pouze spekulujeme :-)

Střezme se odvážných tvrzení tam, kde Bible se zahaluje šatem tajemství!

S přáním Božího požehnání  napsal Vašek M...

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře