Rudolf Petr: Dobrudružná cesta víry, V. část...

29. září 2010 | 18.18 |

Rudolf Petr: Dobrodružný život víry - Pod ochranou Nejvyššího...

Přijat ke studiu  - na seminář československých babtistů v Praze. Stalo se tak bez předběžných zkoušek způsobilosti. Pravděpodobně na doporučení a přímluvu kazatele C. Burgeta. V dopise z 21.8.1946 od ředitele semináře dr. J.Procházky zaznívá milé pozvání k zahájení: "Milý bratře, vítám Tě srdečně jako studenta na našem semináři, S pomocí Boží zahájíme nový školní rok v pátek 4.9. o 10.00 hod. dopolední pobožností"...

Studium trvalo čtyři roky. Nejstarší ze studentů, bylo mu 32 let, ženatý s jedním dítětem - a proto mu říkali "tatíček" - se velmi nesnadně a s velikými problémy pokoušel zvládat učební předměty, kterých bylo přes dvacet. Byl nejslabším žákem. Ve všech oborech pokulhával za všemi ostatními spolužáky.  Dělal veliké starosti řediteli semináře.  Na skončení druhého ročníku si kladl vážnou otázku o smyslu a významu dalšího pokračování ve studiu.

Při hodnocení prospěchu všech studentů bl dán návrh, aby bejstarší žák R.P. byl propuštěn a uvolněn pro laickou službu ve sboru. Po delším rozvažování představených semináře o tomto problému se ozval kazatel Burget s návrhem, ponechat bratra Rudolfa pokračovat ve studiu v té víře a naději, že Pán si může i toho nejslabšého upotřebit ve svém díle. Vždyť to nejdůležitější nejsou známky, ale láska a hotovost dát se použít Pánem, jak a kde On chce. Vždyť Jeho Moc se projevuje a dokazuje právě v naší nemohoucnosti a bezmocnosti.

Rudol dokončil studium theologie. Úsměvně se zadívá na "své vysvědčení" s prospěchem "velmi dobrým" - při dvaadvaceti předmětech učení. Studium bylo slavnostně zakončeno graduační slavností ve vinohradském sboru za hojné účasti. Pro všechny "vystudované" kazatele nastal čas praktické služby Slovem i skutkem.

Rudolfovi bylo svěřeno vedení letního tábora v Kačerově u Rychnova. Po dvouměsíčním prázdninovém období byl poslán do Brna - Husovic na sbor čítající asi 40 členů. Při instalaci byli přítomni dr. Jindřich Procházka a předseda Jednoty, kazatel J. Říčan. Po odstupujícím kazateli Otakaru Fryčovi nastoupil nový služebník, Rudolf Petr. Ve svém instalačním kázání na text Ezechiel 3,17-21 se vyznal, že chce být strážným lidu Božímu a služebníkem všem podle Boží Vůle. Pět let (1950 - 1955) sloužil tomuto sborečku. Odsud byl povolán do uprázděného sboru v Lovosicích, kde s radostí a láskou věnoval své obdarování k službě pastýřské  rozlehlému sboru tamnímu, v Děčíněm Svádově a jednotlivým rodinám na venkově. Zamiloval si lid mu svěřený a po sedmapůl roku jim byl  bratrem ku pomoci, k službě.

Na zásah úřadů odchází do menšího pražského sboru Na Pankráci po kazateli Stanislavu Švecovi, který se stal kazatelem vinohradského sboru. V Praze si musel zvykat na velkoměstské prostředí, avšak i zde si zamiloval rodinu Boží, které s láskou a porozumění sloužil Slovem Božím sedm let. Myslel si, že zde zakončí svoji službu až do důchodu, ale Boží Plán byl jiný. je povolán do sboru ve Vykýřovicích, kde ještě deset let věrně sloužil. V roce 1980 odchází do důchodu za svými dcerami Boženou a Martou do připraveného bytu v Ostravě - Hrabůvce. Zde ještě občas posloužil zvěstí evangelia ve svém sboru BJB a k tomu ještě v Armádě Spásy v Kunčičkách, kde je ředitelem náš kazatel Karel Buba. Kdo může a chce být ještě užitečným dělníkem na vinici Boží, toho Pán nenechá zahálet. Dělníků je stále málo a vinice je veliká - Tento svět!

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře