Filmotéka: Královna Margot...

1. červenec 2010 | 21.01 |

Drsný, naturistický a přesto hluboký francouzský film. Královna Margot. Natočený v roce 1994, režisérem Patrice Chéreau, podle románu Alexandra Dumase. Osobně se domnívám, že film není vhodný pro diváky, minimálně mladších patnácti let.

Rok 1572. Francie je hluboce rozdělena na dva nesmiřitelné, mocenské tábory: Katolíky a hugenoty (kalvínisty). Zemi vládne mladý, churavějící, slabý král Karel IX. Respektivě jeho matka, Kateřina Medičejská, skrze něho. Avšak všeho do času. Do popředí se dere hugenot, maršál Coligny, který získá na krále vliv a odstaví Kateřinu Medičejskou od moci. Coligny táhne Francii do války proti (katolickému) Španělsku na podporu vzbouřených (protestantských) Flander. Aby zajistil své zemi vnitřní mír, prosadí svatbu královy sestry Margot s druhým vůdcem francouzských hugenotů, Jindřichem, králem Navarským, kterému byla těsně před tím zavražděna, otrávena, jeho matka. Na svatbu do Paříže přijíždí tisíce protestantů, kteří jsou pohoršeni ochablou morálkou katolického města. Horké slunce vytváří výbušnou atmosféru, k povstání protestantů zbývá jenom krůček.

Královna Kateřina se snaží zvrátit vývoj tím, že si najme vraha, který má zastřelit maršála Colignyho. Vrah to však neumí s pistolí (raději zabijí arkébuzou), atentát se nepodaří, Coligny je pouze těžce zraněn.Pobouřenému davu slibuje král, který maršála nazývá "svým otcem", spravedlnost a důsledné vyšetřování. Dovídá se však, že za pokusem o vraždu stojí jeho matka. Na vnitřně rozvráceného, nemocného, horečkami sužovaného krále tlačí jeho příbuzní: matka, bratr Jindřich z Anjou, bratranec Jindřich z Guise, aby vražda byla dokonána a společně s maršálem Colignim aby zahynuli i další hugenotští předáci.Krále nakonec zlomí. Dává souhlas k vraždám. Na otázku, kolik lidí mohou zabít, odpoví král: Všichni. Ať nezůstane jedinný hugenot, který by mu mohl cokoliv vyčítat.

Slova nemocného, blouznícího krále, však vezme smečka jeho příbuzných doslova. Přichází Bartolomějská noc, kdy zfanatizovaní katolíci pobijí šest tisíc hugenotů. Šest tisíc mrtvých během několika hodin. Město se proměňuje v hrobiště, krvavé, bezcitné hrobiště, kde jsou zabíjení a dobíjeni muži, ženi i děti. Šest tisíc mrtvých. Jindřich Navarský však přežije, nepřímo jej ochrání jak král, tak i jeho žena, královna Margot. Je přinucen konvertovat ke katolictví. Zůstává zajatcem v Louvru.

Začíná příběh plný intrik, lsti, nástrah. Kateřina Medičejská Jindřicha Navarského nenávidí, touží jej zabít. Dozví se, že se právě on stane králem, po smrtí jeho synů. Stráží jednu past za druhou. V příběhu nemalou roli hraje i Jindřich z Anjou, mladší a bezohlednější bratr Karla IX, toužící po moci. Je tu fanatický Guise. Navarský se sblíží s Karlem IX, zachrání mu život.  Ten jej pak začne chránit.

Druhá linie filmu vypráví o královně Margot.

O její pomalé přeměně od katolické, nemorální, krvesmilné a zvrácené ženy,  chodící v přestrojení ulicemi a hledající náhodné milence. Avšak právě ona, jako jedinná, jak si ukážeme, projeví kousek lidskosti v Bartolomějské noci. Pomalu se mění, soucit s pronásledovanými, ale i milenecký vztah s hugenotským nižším šlechticem, ji pomalu přenáší do druhého tábora. Nakonec zatouží už jen po klidu a míru, zatouží se dostat pryž z Louvru, pryč z Paříže, do Navary.

Lov na Navarského pokračuje. Kateřina Medičejská nastraží otrávenou knihu, která jej má zahubit. Avšak, náhodou, s edo ní nezačte Jindřich Navarský, ale král Karel IX. Posléze pozná, že byl otráven. Jed zabíjí pomalu, strašlivě pomalu, ale jistě. Dozví se, kdo jed nastraží. Propustí Navara na svobodu, ale již odmítne dát milost Margotininému milenci, na kterého je hozena jeho otrava. V bolestech umírá. Margot si pak u kata vykoupí srdce svého milého a odjede do Navary. Králem Francie se stává Jindřich III, vévoda z Anjou.

 Film má pro mne osobně spoustu hlubokých míst. Uveďme dvoje. První během Bartolomějské noci. Královna Margot se postaví vrahům, aby zahcránila aspoň jeden život. Zeptá se jich: Co odpovíte Bohu, až se Vás zeptá na dnešní den? Co řeknete Bohu? Že jste zabíjeli nevinné, dobíjeli raněné, že chcete zabít katolickou ženu, která chce ochránit aspoň jedinný život? Ve dne posledního soudu budete rádi, že jste ušetili aspoň jednoho z nich...

 Hluboká slova sice neotřesou srdcem vůdci vražedné bandy hned (více zapůsobí desítka ozbrojených Margotiných věrných, kteří na poslední chvíli přijdou své velitelce na pomoc), ale zatřese jimi později. Až oheň fanatismu jedné noci dohoří. Ve filmu pak můžeme sledovat proměnu onoho muže (jeho jméno si teď nevzpomenu), který se také nakonec přidá na stranu protestantů. Na konci filmu je popraven společně s Margotiným milencem.

Co řekneme Bohu my? Až se nás On zeptá na náš život? Co odpovíme Bohu, když On rozsvítí temná místa našich bartolomejských nocí?

Druhé hluboké místo, pro mnne osobně, spočívá ve smrti krále Karla IX. Jeho poslední slova jsou tato: "Bože, zapomeň prosím na zločiny krále a vzhlédni na utrpení svého syna..." Koho myslel tím: Synem? Sebe samého? Vážený čtenáři, před obrácením jsem si to myslel. Když jsem se na tento film však podíval nedávno, zasáhl mým srdcem blesk: Co když tím nemyslel sám sebe, ale Ježíše Krista? Otče, zapomeň na zločiny, hříchy, krále, ale vzpomeň si na utrpení Ježíše Krista, který umíral za nás. Za mne, za tebe, za Karla IX, za každého kajícího se křesťana, byť sebevětšího zločince.

 Film pro mne osobně objevil francouzskou kinematografii. Zvláště v herectví Daniela Auteuila. Vyzvednout bych chtěl i český dabing. Nedávno zemřelá Milena Dvorská přímo srší v rolí Kateřiny Medičejské. Její výkon, ale i výkon dalších herců v českém znění, povýšil celý film na ještě větší změlecký stupeň.

Link o filmu zde: http://www.csfd.cz/film/21882-kralovna-margot/?text=121722

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře