Rejstřík: Cesta, Clark, Cranmer, Cyrilové

31. prosinec 2010 | 20.38 |

Rejstřík názvů a jmen osob (a míst), kteří ovlivnili křesťanství, ať pozitivně, nebo negativně:  "C"

Vážený čtenáři, zvu Vás opět na výlet do hlubin rejstříku osob a míst spojených s křesťanstvím, ať už pozitivně, nebo negativně.

Písmeno: A, B

Calderón de la Barca, Pedro: Významný katolický španělský barokní dramatik a básník žijící v sedmnáctém století. Stoupenec absolutismu. Ve svých dílech se zajímal o etiku a křesťanské hodnoty, zabývá se náboženskými a filozofickými problémy své doby, zaznamenává rozklad dvořanstva a církevního vysokého kléru. Napsal přibližně dvě stě her, mezi jeho nejvýznamnější patří:

Dáma skřítek
Paní a služka
Tichá voda břehy mele
Lékař své cti
Zalamejský rychtář - téma rovnosti cti.
Divotvorný kouzelník
Život je sen

Linky: http://www.spisovatele.cz/pedro-calderon-de-la-barca a http://cs.wikipedia.org/wiki/Pedro_Calder%C3%B3n_de_la_Barca

Celestýn I.:  Papež v letech 422 až 432, blízký přítel Aurelia Augustina, po Augustinově smrti zakázal útoky na jeho památku. V době svého pontifikátu se utkával s pelagianismem (popírající dědičný hřích a pád do hříšnosti a tím i vykoupení skrze Ježíše Krista) i s nestoriánstvím, které tvrdilo, že v Ježíši Kristu existuje jak osoba  Boha,  tak osobnost člověka. Ale to hlavní, v čem Celestýn ovlivnil křesťanstvím, bylo vyslání svatého Patricka na misii do Irska. 

Cesarini, Giuliano: (1398 - 1444): Italský kněz, diplomat, římskokatolický kardinál usilující o papežský stolec, papežský legát. Kardinálem se stal již ve svých 28 letech. Vedl čtvrtou křížovou výpravu proti husitům, která se rozprchla u Domažlic. U Domažlic zapomněl - kromě jiného - i svůj rudý, kardinálský klobouk.

Byl určen jako předsedající Basilejského koncilu, toto jednání však kvůli organizaci výpravy proti husitům stále odkládal.   Po katastrofě u Domažlic došel k názoru, že husity nelze přemoci silou. Pozval je tedy k jednání Basilejského koncilu, k veřejnému slyšení a volné - svobodné - disputace.  V době příchodu husitů ke koncilu se již vzdal předsednictví koncilu, ale snažil se působit jako prostředník mezi shromážděním církve a husity. Při čemž mohl z blízka poznat Prokopa Holého, jehož přestal považovat za prosťáčka, ale začal si jej velice vážit pro jeho rozhled a diplomatické schopnosti. Po Basileji se začal angažovat ve smíření západní katolické a východní ortodoxní církve, byl stoupenec myšlenky křížové výpravy proti Turkům. Tuto výpravu, ač z počátku úspěšnou, rozdrtil sultán Murad II v bitvě u Varny v roce 1444, kde Giuliano Cesarini našel místo své smrti. Možná však byl přepaden a zabit piráty až na útěku z této bitvy. Wiki: http://cs.wikipedia.org/wiki/Giuliano_Cesarini

Cesta, ta: Novozákonní jméno Ježíše Krista (já jsem ta Cesta, Pravda a Život - Jan 14,6), které ukazuje na naplnění výroku z Izajáše: Panovník (Hospodin), tvůj učitel, se už nebude držet stranou. Na vlastní oči uzříš svého učitele a na vlastní uši uslyšíš za sebou slovo: "To je ta cesta, jděte po ní," ať budete chtít doprava nebo doleva. Pak prohlásíš své stříbrem potažené vytesané modly i pozlacené lité modly za nečisté a jako nečisté je rozmetáš. Řekneš jim: "Táhni!" (Iz 30, 20nn)  I toto Kristovo jméno tedy odkazuje na Ježíšovo Plné Božství. Tímto jménem je také řečeno, že k Bohu nevede jiná cesta než skrze Ježíše Krista. Prvotní křesťané na tento výrok odkazovali svým prvním názvem, který si dali. Říkali si totiž: Učedníci té Cesty.

Chesterton, Gilbert Keith: (1874-1936) - Významný anglický spisovatel, historik, dramatik, křesťanský myslitel a katolický apologik. Původem anglikán, v průběhu života konvertoval k římsko-katolické církvi. Napsal přibližně osmdesát knih, asi dvě stě básní, použivá křesťanské témata a symboliku. Byl i autorem detektivek s hlavním hrdinou "Otcem Brownem."  Zajímavým, satirickým dílem je i  jeho "Anarchista Čtvrtek." Ovlivnil například C.S.Lewise, diskutoval s G.B.Shawem nebo H.G.Wellsem. Zabýval se i životopisy katolických světců, v češtině vyšly jeho práce o Františkovi z Assisi a Tomáši Akvinském.

Clark, Albert Warren: (1842 - 1921) Nejmladší z trojice amerických bostonských misionářů - otců zakladatelů Církve bratrské. Narodil se v roce 1842 v rodině hluboce věřících potomků skotských emigrantů pro víru. Ve dvanácti prožil obrácení a začal toužit stát se misionářem v pohanské zemi. Vystudoval bohoslovecký seminářm, pro oční chorobu ho však nepřijali k misii a Clark se místo toho stal v roce 1868 kazatelem kongregačního sboru v Gileadu. Zde jej objevil br Schauffler a získal ho pro misii v tehdejších rakouských zemí. Spolu s br. Adamsem přijeli do Prahy v roce 1872. Misijné práce zde začala přes protivenství růst. V roce 1874 se odebral na misii do Tyrolska, Insbruku, později ve Štýrském Hradci. V říjnu 1878 byl povolán zpátky do Prahy kde převzal vedení bostonské misie. 3.6.1880 pak pod jeho záštitou a duchovním vedení vzniká první sbor Svobordné církve reformované, dnešní Církev bratrská (první staršostvo tvořili bratři Jindřich Novotný, Hodek a Burda). V roce 1886 pak založil první biblické učiliště pro diakony nové církve, která již o dva roky později vydala první absolventy. V roce 1884 musel na pár měsíců odcestovat do Ameriky, církev zanechal v rukou nově ordinovaného kazatele, bratra Jindřicha Novotného. Po svém návratu v říjnu toho roku však bratra Novotného odvolal z funkce a když bratr Novotný odmítl místo v Americe, tak jej propustil z misie. O důvodech tohoto střetu kniha "Sto let ve službách evangelia" diskrétně mlčí, zmiňuje jen jakýsi "nezdravý vliv" bratra Novotného na pražský sbor. Ten odešel k babtistům, založil pak první babtistický sbor u nás.  V roce 1891 získal Clark novou zdatnou posilu z bostonské misie: Do Prahy přicestoval mladý, ani né dvacetiletý John Salomon Porter.   V roce 1917 byl bratr Clark pro vstup USA do 1. světové války nucen opustit Čechy a už se zpět nevrátil. Zemřel v 79letech v Bostonu dne 7.6.1921. Své srdce, jak tvrdil, však zanechal v Čechách.

Claudius: Vědec v oblasti historie, učenec, římský císař v letech 41-54. V dětství jej postihla řada chorob, která se výrazně projevila na jeho vzhledu. Rodina se za něj styděla a držela jej v ústraní, jednu dobu byl dokonce prohlášen za nesvéprávného. Císařem byl zvolen praetoriánskou gardou po zavraždění jeho šíleného předchůdce Caliguly. V úřadě se osvědčil jako schopný organizátor a reformátor. Do biblických dějin se zapsal výnosem, jímž vyhnal všechny židy z Říma. Stalo se tak pravděpodobně pro nepokoje způsobené pronikáním křesťanství do zdejší židovské komunity. Bible také zmiňuje hlad, který v době jeho vlády nastal "po celém světě". Zemřel zavražděn vlastní ženou Agripinou.

Clifton, Shawn generál: Od dubna roku 2006 nový, v pořadí 18., generál Armády spásy.

Clinton, Bill: (*1946), rodným jménem William Jefferson Blythe III, 42. prezident USA v letech 1993 - 2001. Pod jeho záštitou uzavřeli izraelským premiér Jicchak Rabin s Jásirem Arafatem, vůdcem Organizace pro osvobození Palestiny, historické dohody v Camp Davidu, na jejímž základě získali Palestinci rozsáhlou autonomii a příslib budoucí nezávislosti na Izraeli. Do dějin se také zapsal svým kontroverzním rozhodnutím bombardovat v roce 1999 tehdejší Jugoslávii.

Coligny, admirál Gaspard: Vůdce francouzských hugenotů v době šestnáctého století. V roce 1572 získal vliv na churavějícího krále Karla IX, při čemž od moci pomalu vytlačoval královu matku, Kateřinu Medicejskou. Ta se rozhodla se jej zabít. Dne 22.8., v době oslav sňatku princezny, královy sestry, katoličky Margot s druhým vůdecem francouzských protestantů navarským králem Jindřichem, byl na něho spáchan nepodařený atentát. Přežil jej vážně zraněn na ruce. Tento atentát odstartoval nepokoje, které vyvrcholili vyvražděním (skoro) všech hugenotů přítomných v Paříži (a že se jich na tu slavnou svatbu sjelo kolem deseti tisíc) v bartolomějské noci o dva dny později. Při tomto masakru byl zavražděn i tehdy bezbranný, na lůžko upoutaný Coligny.

Cranmer, Thomas: kněz žijící v šestnáctém století, představitel reformace v Anglii, kaplan rodu Boleynů, od roku 1532 arcibiskupem z Canterburry. Podpořil Jindřicha VIII jako hlavu anglické cíkrve, čímž došlo k rozchodu s římsko - katolickou církví. Odsouhlasil králův rozvod s královnou Kateřinou a požehnal jeho novému svazku s Annou Boleynovou. Po rozchodu s Římem se arcibiskup stal zodpovědným za ustavení doktrinářské a liturgické struktury Anglikánské církve. Aktivně se účastnil i odsouzení Thomasa More a biskupa Fishera. Po smrti Jindřicha VIII byl za vlády jeho dcery Marie Katolické  obviněn ze zrady, vězněn dva roky, přinucen některé své kroky odvolat a smířit se s římskou církví. V den své popravy však toto všechno vzal zpět. Zemřel 21.3.1556.

Cvrček, Josef: (1882 - 1949). Kazatel CB, v letech 1931 až 1949 člen rady, několik období působil jako tajemník. V roce 1940 byl zatčen Gestapem, pět a půl roku byl pak vězněn v koncentračních táborech, například v Dachau "seděl" s kardinálem Beranem. Vyznačoval se pokorou, obětavostí a věrnosti Svému Pánu.

Cyril Alexandrijský (376-444): Patriarcha v Alexandrii od roku 412, po smrti prohlášen za svatého a za učitele církve. Z Alexandrie nechal vyhnat židy a pozavírat kostely sektářů. Stál též v pozadí násilných střetů mezi alexandrijskými křesťany a pohany. Bojoval proti nestoriánsktví, zastával stanovisko, ve kterém obhajoval titul Panny Marie jako bohorodičky. Po té byl na nějaký čas sezazen a vězněn. Zemřel v roce 444. Wiki: http://cs.wikipedia.org/wiki/Cyril_Alexandrijsk%C3%BD

Cyril ze Soluně, Konstantin: Misionář, profesor filozofie,  "apoštol Slovanů".  Spolu se svým starším bratrem Metodějem byl v roce 863 vyslán jako misionář na Moravu. Ještě před tím působil misijně mezi Chazary. Na Moravskou misii se pečlivě připravovali celý rok. Sestavili pro Slovany liturgický jazyk, pro který použili mluvu slovanů z okolí Soluně, k tomuto jazyku pak sestavili písmo, "hlaholici" a přeložili do něj části (nebo možná i celou) bible.  Tímto položil základy pro rozvoj kultury a náboženství pro polovinu Evropy. Jen málokterý muž takto významně ovlivnil vývoj tohoto našeho starého kontinentu. Záhy po příchodu se střetli s latinským klérem, při kterém výmluvně obhajovali práva každého národa na slyšení Boží zvěsti ve svém rodném jazyce. Tato zásada byla římsko - katolickou církví plně přijata až na Druhém Vatikánském koncilu na přelomu šedesátých a sedmdesátých let dvacátého století. Své názory museli obhajovat přímo v Římě, kde však slabší Konstantin onemocněl. Vstoupil do kláštera, přijal jméno Cyril. Zemřel uprostřed zápasu o své dílo dne 14.2.869. Více v článku: Galérie osobností - Cyril a Metoděj

Revize: 1.1.2010 v 11:36

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře