L: Ve jméně Boží, zde jsem...

3. únor 2010 | 18.31 |

Tittle     Předchozí díl    Příští díl

"Vyjdi ven, kaplane, ať se ti podíváme na zoubek!"

Ten dav někdo musel navést. Uprostřed noci se shromažďuje kolem fary kostela Panny Marie, fary, která slouží i jako úřad kancléře a arcipresbytera. Kámen hozený neznámým, schovaným uprostřed masy lidí, rozbíjí okno v prvním patře.

Kaplan Petr klečí před velkým, dřevěným krucifixem. Třese se. Strachy, možná. Volá k Bohu, volá k Pánu, volá ke svatým. A přehrává si vlastní život.

Nepoznal své rodiče, byl nalezen jednou v noci u dveří jimramského kláštera v Řezně. Jiné prostředí vlatně v dětství nepoznal. Z klášterní výchovy si odnesl smysl pro řád, poslušnost, svědomitost, pevnou víru, ochotu sloužit. Ve čtrnácti jej bratr Wolfgang vybral pro misii do Čech. Naučil se místní jazyk, poznal místní zvyky, zamiloval si zdejší lidi. A kázal. Kázal v kostele i volném prostranství, kázal v dešti, ve sněžení, v létě, v zimě. Ve třiceti převzal duchovní správu v kostele Panny Marie, stal se kancléřem v knížecích službách, věrný Spytihněvovi i Vratislavovi.

Celý život se svědomitě snažil naplnit svou víru praktickým životem. Recept nalézal v evangeliích a v příbězích svatých. Dnes se ocitl na konci své cesty, ve čtyřiceti letech života.

A cítí strach. Slyší dav dole volající po jeho smrti. Ví, že mu zbývají pouhé minuty. A tak se loučí. Loučí se se svým životem, loučí se se svatými.

Loučí se i s Bohem, děkuje mu za celoživotní vedení. A prosí jej, za odpuštění hříchu, za přijetí. za Boží objetí.

Strach jej najednou opouští. Cítí novou odvahu, cítí novou sílu. Předříkává modlitbu otče náše a zdrávas Marie, pokřižuje se. Pak vstane, vyjde ze své cely.

"Zabijou nás, zabijou!"

Bratr služebník se vrhá otci Petrovi k nohám. Kaplan mu požehná křížem.

"Nechci zemřít!"

"Neboj se, nezemřeš. Schovej se zde, počkej, až mne zabijí. Ničeho se neboj,budovám se nic nestane, Bůh a Panna Marie ochrání všechny, kdo jsou uvnitř..."

Zvedne bratra služebníka a polibkem se s ním rozloučí.

"Buď v pokoji, bratře. A služ mému následovníku stejně dobře, jako jsi sloužil mi. Věz, že já odpouštím svým vrahům, stejně tak i ty odpusť. Buď s Bohem, příteli."

Pak opustí bratra služebníka, otevře dveře fary a vyjde ven:

"Volal mne někdo? Ve jméně Boží, zde jsem!"

Dav naráz utichne. Kruh z pochodní vypadá hrozivě. Ale nic se nehýbe.

Minuta, dvě, zkouška víry, její pevnosti. Petr opět cítí, že pud sebezáchovy se varcí. Přivře oči, prosí Pána o pomoc.

"Volal mne někdo? Ve jméně Boží, zde jsem!"

Podruhé zavolá tato slova. Opět, nic se nehýbe. Bůh jakoby zastavil čas. Ticho se dá krájet, klid před bouří.

"Volal mne někdo? Ve jménu Boží, zde jsem!"

Potřetí se hlas kaplana Petra rozezvučí po nádvoří, potřetí se jeho slova dotknou srdce nájemných vrahů. A stále nic.

Až teď se objevuje oštěp a projde kaplanovým tělem skrz na skrz. Petr poklekne.

"Na něj!"

Masa krvežíznivců se přiblíží ke klečícímu umírajícímu. Desítky ran meče dopadají na mučedníka a rozsekávají jeho pozemskou schránku napadrť.

"Na faru!"

Výkřiky ozývající se z davu zvou ke ničení budov, symbolizující nenáviděnou víru.

"Dost!" Hlas patřící vladyku Hněvsovi kovově přehluší všechny přítomné: "Naše paní si nepřeje žádné rabování! Slíbili jsme svobodu vyznání a tuto svobodu budeme ctít, jasné?"

Muž, který přes tato slova háže hořící pochodeň otevřeným oknem do fary, je zabit přesně mířeným šípem do zad.

"Teď se rozejděte! Nebo vás nechám rozehnat!"

Konec. Všechny mstitele přechází chuť pokračovat. Po patnácti minut je nádvoří před farou prázdné. Jen Hněvsa se přijde podívat na ostatky arcipresbytera Čech. Chvíli nad nima stoji, pak na mrtvého plivne. A potom se i on vzdálí z místa vraždy.

Věnováno památce mučedníků irsko - bavorsko - jimramské misie, která sice v naší zemi je ve stínu cyrilo - metodějské, přesto zde vykonala velkou práci a i díky ní v naší zemi můžeme poznávat Pána Ježíše Krista.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře