XLVII: Zabijou te!

2. únor 2010 | 08.20 |

Tittle     Předchozí díl    Příští díl

  "Já z Prahy neodejdu..."

Hlas, silně podbarvený bavorským přízvukem, vycházející z úst kaplana Petra, kancléře zemřelého knížete a nedávno jmenovaného arcipresbytera pro Českou kotlinu, zní pevně, rozhodně a neochvějně.

"Zbláznil ses? Zabijou tě! Vzpomeň si na Wolfganga..."

Vladyka Tichan si nevěřícně Petra prohlíží. Asi čtyřicetletého kaplana, v benediktýnském mnišském rouchu, vyholenou pleší, trochu zakulaceného v břišních partiích, ne moc obratného. Vždy jej pokládal více méně za Vratislavova úředníčka, teď vidí v novém světle. Ve světle, kterému nerozumí. Anebo nechce rozumět.

I Petr si vzpomene. Na nalezení těla jeho předchůdce v presbyterském úřadě. Tělo měl pobodané stovkou ran, ranhojič usoudil, že umíral dlouho a bolestně. Nenávist si vychutnala svou oběť...

"Vyjednal jsi svobodu slova..."

"Copak se dá Hněvsovi věřit? Jen co kníže zavřel oči, zradil ho. A kdo ví, třeba to byl právě Hněvsa, kdo se pokoušel Vratislava zabít. Jemu nevěřím ani nos mezi očima.."

"Radslav i Hořibor jsou křesťané..."

Tichan bezmocně rozhodí rukama a zvyšuje hlas:

"Jací křesťané, prosím tebe? Hořibor je stále poloviční pohan a Radslav? Plně v moci Drahomíry. Drahomíra tě nenávidí, nemůžeš tu zůstat!"

"Já nemůžu odejít!" Petr pak potichu dodává: "Teda ani nechci. Poslyš, Tichane, ty máš koně, abys mohl utéci, meč, abys mohl zabíjet a štít, aby ses mohl krýt. Ale ti nevolníci, tam venku, to nemají! Žádný sedlák se nemůže vzít, sbalit si své saky paky a jít o hradiště dál. Jsou svázaní pudou, jsou svázaní s hradištěm. Oni jsou mými ovečkami. Jak bych je teď mohl opustit? Přicházejí vlci, mám snad utéci a nechat je jim napospas? Ne. Zůstanu. Děj se vůle Boží..."

"Mrtvý jim neprospěješ..."

"Více jim prospěji jako mrtvý, který je neopustil, než jako živý, který jim v čase nouze ukázal záda..."

Tichan se otočí, aby Petr neviděl jeho slzy. Beze slova naskočí na koně a v čele družiny se vydává na cestu k Tetínu. V průvodu opouští Prahu i kněžna Ludmila, matka zemřelého panovníka. Už se do Prahy živa nevrátí...

Zpět na hlavní stranu blogu

Anketa

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (2x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře