Otazka X: Bůh opustil Krista visícího na kříži...

17. květen 2009 | 18.26 |

Zdravím Vás, vážený čtenáři, u desátého dílu seriálu odpovědí na otázky, které jsem našel na jednom nejmenovaném islámském webu. Dejme slovo našemu Tazatelovi:

10) Může si věřící člověk představit, že by Ježíš (který byl jedním z pěti nejrozhodnějších a nejvytrvalejších poslů Božích ) mluvil z kříže s Bohem způsobem, jak údajně mluvil, tedy s výčitkami a s úzkostí? Je správné, aby význačný prorok jako Ježíš řekl v době zkoušky Bohu, že‚ ho Bůh opustil? Máme to snad považovat za příkladné oslovení Boha nebo jako správnou reakci v době zkoušek?

Ježíš řekl Bohu - Otci, že ho opustil, jednoduše proto, že ho Bůh - Otec v té chvíli opustil...

Nejednalo se tedy o selhání ve zkoušce, ale o pravdivý výrok a otázku: Proč? Proč jej Bůh opustil? Jistě, Kristus dobře věděl, proč. Víte, když nás opustí naše milovaná osoba, manželka dítě, ptáme se proč, i když většinou víme, proč.  Proč tedy Bůh Otec Krista opustil?

Neboť Ježíš Kristus se stal nositelem hříchu. Hříchu celého světa. On se stal hříchem celého světa. A Svatý Bůh nemůže mít nic společného s hříchem. Kristus na kříži nesl hřích celého světa, stal se tímto hříchem a tudíž se na něj svalil veškerý Boží hněv. Veškerý Boží Hněv a veškerý Boží trest za hřích světa se snesl na Kristovu hlavu. A Kristus, Kristus si prošel peklem... Doslova..

Co je peklo? Zjednodušeně řečeno, peklo je svět bez Boha, svět, kde Bůh není. Peklo je místo hříchu, sin city, na které se snáší Boží hněv. V této chvíli Kristus okusuje, poprvé v Jeho Věčném životě, naprosté odloučení od Boha. Naprosté odloučení od Osoby, kterou hluboce miluje.Když nás opustí milovaná osoba, přítel, přítelkyně, dívka, manžel, manželka, dítě, rodič, pak toto odloučení se stává zdrojem našeho utrpení. A tato bolest bolí Krista mnohem více, než bolest, ta  bolest fyzická, kterou mu způsobuje kříž. Od nikoho z nás Bůh nikdy neodešel tak moc, jako od Ježíše Krista.  A prochází jím právě proto, abychom my takovéto odcizení nikdy nemuseli prožít. Jenomže toto nikdy muslim nepochopí. Muslim nikdy nepochopí a nepřijme, že někdo vzal hříchy světa na svá záda, že vzal i hříchy jeho a proto nikdy nepochopí a nepřijme, proč Kristus zvolal: Bože můj, Bože můj, proč si mne opustil...

Druhý důvod, proč Kristus  vyřkl tato slova, spočívá v modlitbě. Každý věřící člověk se modlí, když prochází zkouškou. Kristova slova jsou úvodem k žalmu 22. K žalmu, ke kterému se Kristus zde hlásí, žalmu, který podivuhodným způsobem předpovídá Kristovu smrt. Přečtěme si jej:

Žalm 22:  Pro předního zpěváka.

Podle "Laně za ranních červánků". Žalm Davidův.
Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil? Daleko spása má, ač o pomoc volám.
Bože můj, volám ve dne, a neodpovídáš, nemohu se ztišit ani v noci.
Ty jsi ten Svatý, jenž trůní obklopen chválami Izraele.
Otcové naši doufali v tebe, doufali, tys jim dal vyváznout.
Úpěli k tobě a unikli zmaru, doufali v tebe a nebyli zahanbeni.
Já však jsem červ a ne člověk, potupa lidství, povrhel lidu.
Všem, kdo mě vidí, jsem jenom pro smích, šklebí se na mě, potřásají hlavou:
"Svěř to Hospodinu!" "Ať mu dá vyváznout, at ho vysvobodí, když si ho oblíbil!"

Ty jsi mě vyvedl z života matky, chovals mě v bezpečí u jejích prsou.
Na tebe jsem odkázán už z lůna, z života mé matky ty jsi můj Bůh.
Nebuď mi vzdálen, blízko je soužení, na pomoc nikoho nemám!
Množství býků mě kruhem svírá, bášanští tuři mě obstoupili.
Rozevírají na mě tlamu jak řvoucí lev, když trhá kořist.
Rozlévám se jako voda, všechny kosti se mi uvolňují, jako vosk je mé srdce, rozplynulo se v mém nitru.
Jako střep vyschla má síla, jazyk mi přisedl k patru. Vrháš mě do prachu smrti!
Smečka psů mě kruhem svírá, zlovolná tlupa mě obkličuje; sápou se jako lev na mé ruce a nohy,
mohu si spočítat všechny své kosti. Pasou se na mně svým zrakem.
Dělí se o mé roucho, losují o můj oděv.

Nebuď mi vzdálen, Hospodine, má sílo, pospěš mi na pomoc!
Vysvoboď mou duši od meče, chraň jediné, co mám, před psí tlapou;
zachraň mě za lví tlamy, před rohy jednorožců! - A tys mi odpověděl.
O tvém jménu budu vyprávět svým bratřím, ve shromáždění tě budu chválit.
Kdo se bojíte Hospodina, chvalte ho! Ctěte ho, všichni potomci Jákobovi, celé Izraelovo potomstvo, žij před ním v bázni!
Nepohrdl poníženým, v opovržení ho neměl. Když trpěl příkoří, neukryl před ním svou tvář, slyšel, když k němu o pomoc volal.
Od tebe vzejde mi chvála ve velikém shromáždění. Své sliby splním před těmi, kdo se ho bojí.
Pokorní budou jíst dosyta, budou chválit Hospodina ti, kdo se na jeho vůli dotazují. Vaše srdce bude žít navždy.
 Rozpomenou se a navrátí se k Hospodinu všechny dálavy země. Tobě se budou klanět všechny čeledi pronárodů.
Vždyť Hospodinu náleží kralovat, i nad pronárody vládnout.
Všichni tuční v zemi, ti, kdo jedli a kdo se klaněli, všichni, kteří sestupují v prach, musí před ním padnout na kolena; a jejich duše si život nezachová.
Potomstvo bude mu sloužit. O Panovníku budou vyprávět dalšímu pokolení,
to přijde a bude hlásat jeho spravedlnost lidu, který se zrodí: "To učinil on!"

Takhle zní celá modlitba, kterou se Kristus na kříži pomodlil. Že ji neřekl celou na hlas? A vy se divíte? Já ne, v Jeho Stavu bylo každé vyřčené slůvko malým zázrakem. Jestliže si prostudujete tento žalm, pak neuvidíte nedůvěru, nebo nějaké zlořečení Bohu. Ani žádné pochybnosti., ani žádné výčitky. Naopak. Pevnou důvěru v Hospodinův soud a odevzdání svého osudu do Jeho Rukou. Navíc, Kristus se s tímto žalmem ztotožnil. Dal najevo, že ten žalm je o Něm. Tento žalm předpovídá Kristovo utrpení, Jeho smrt i vzkříšení, žalmista tohoto žalmu je Svědkem Kristovým. Amen.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 2 (2x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře