Lampa pod nádobou...

9. květen 2009 | 19.19 |

Vy jste světlo světa. Nemůže zůstat skryto město ležící na hoře. ... .A když rozsvítí lampu, nestaví ji pod nádobu, ale na svícen; a svítí všem v domě. Matouš 5, 14

Bylo by to pošetilé, že. Kdyby někdo rozsvítil lampu, ale dal by ji pod nádobu, aby ta lampa nikomu nesvítila. Když rožneme světlo v pokoji, rožneme jej proto, aby svítilo všem těm, kdo se v daném pokoji pohybují. Člověk se zde ani nemůže zachovat sobecky: Chci si světlo rozsvítiit jenom pro sebe, a ne pro tebe, se kterým  sdílím jednu místnost. Bylo by to pošetilé. Tak proč si někdy nevědomky myslíme, že stejně pošetile se chová Bůh?

Bůh každému z nás dává dary. Nejenom věřícím, ale i vám, nevěřícím čtenáři, který si případně přečtete tento článek, ať už jste na něj klikli záměrně, anebo náhodně, kdy obsah tohoto článku je jiný, než jste třeba čekali. Bůh všem dává dobré dary. Jak si ještě ukážeme, Bůh dává svítit slunce na dobrého i na špatného, sesílá déšť dobrému i zlému. Proč si tedy myslíme, že když nám Bůh něco svěřil, že tak učinil jenom pro nás? Stylizujeme se do role lampy pod nádobou. Bůh nám věnoval to, to, to a ještě tamto s tamtím. A co my s tím uděláme? Necháváme si to jenom pro sebe. Proč? 

Možná pro to, že ani nevíme, že to, co máme, je darem od Boha. Možná jsme přesvědčeni, že jsme si to koupili za vlastní peníze, že jsme si to poctivě odpracovali, sami. Hm, ale kdo ti, pyšný člověče, dal zaměstnání? Podívej se kolem sebe, kolik lidí dneska práci nemá a ty ji máš. Není to milost? Kdo ti dal sílu, pyšný člověče, abys tuto práci mohl vykonávat a abys ji mohl vykonávat minimálně tak dobře, jako ji děláš? Podívej se kolem sebe, kolik lidí tuto sílu nemá. Není to darem, milostí, která ti byla svěřena? Co tvé zdraví? Co kterýkoliv tvůj nádech? Není i toto vše milostí od Boha?

Jistě, ne každé povolání, zaměstnání, je od Boha. Mnohé nám věnuje i satan. Jseš nájemný vrah, pasák, zloděj, lupič, podvodník, prostitutka a myslíš si, že tvá práce je od Pána? Nelži sám sobě.

Máš - li poctivou práci poctivě oddělanou, je to darem od Pána. Vše, co si pořídíš za peníze takto darované od Pána, za to jednou předložíš Pánu účet. Anebo snad ne? Vezmi si, kdybys dal svému dítěti peníze, aby si zaplatil obědy ve školní jídelně a on by si za to koupil cigarety a alkohol, nežádal bys ty od něho účty? Nebylo by od tebe pošetilé, kdybys nad tím mávnul rukou? Proč tedy očekáváš pošetilé jednání od Boha?

Co si pořizujeme za peníze od Boha? Jsou to záležitosti podle Boží vůle? Anebo si kupujeme zábavu od Satana? Nechápejte mně špatně, jistě, třeba koupě televizoru, nebo návštěva divadla, sama o sobě jistě neznamená, že si kupujeme zábavu od satana.

Ale jak s touto televizí pak naložíme? Využijeme ji k Božímu dílu? Ke svému sebevzdělání a růstu? Opět mně nechápejte špatně, když se třeba podíváme na fotbal, nebo na hokej, v televizi, neříkám, že za to půjdeme do pekla. Ale. Používáme své dary, aby "svítili všem v domě"? Anebo je "dáváme pod nádobu?" Co se myslí údajem "všem v domě?"

Ssamozřejmě že se nejedná jenom o členy naší rodiny. Dům je zde svět. Náš svět. Tvůj svět Pepíčku, tvůj svět, Mařenko. Svítí tvé dary všem lidem, kteří jsou ve tvém světě? Anebo si říkáš: Tomu ano, ten si to zasllouží, ale tomu ne, ten toho není hoden? Bůh však říká: Všem. Buďte dokonalí, jako je dokonalý i Váš otec, jak si ukážeme v jednom z příštích článků...

Jistě, i nevěřícím, jak jsme si ukázali, dává Bůh své dary, i od nevěřících očekává, že oni své dary nechají svítí všem v hehich domě, v jejich světě, a nestrčí je pod nádobu. Ale přiznejme, že tento citát je primárně určen nám, věřícím. Co očekává od nás?

Jistě, i u nás to jsou hmotné dary. A nejenom ty. Ale i dary duševní.  Láska, naděje, víra. I to je světlo, které nám Bůh dává. Dává nám je proto, abychom jej vložili od nádobu? Nikoliv, ale proto, aby toto světlo svítillo všem v domě. Co nám Bůh ještě dává? Jistě, dar Ducha Svatého a dary Ducha Svatého. Ale o těchto darech náš citát není, že, tyto dary si učitě můžeme nechat pro sebe... Anebo ne?

Co nám Bůh ještě dává? Není to naše zdraví? Náš zrak, sluch, naše ruce? Kolik lidí kolem nás nemá zrak? Nemá sluch? Ani ruce? A teď nemluvím jenom o fyzických smyslech, ale i o smyslech duchovních. Kolik lidí kolem nás nemá duchovní zrak? Sluch? Čich? A máme tytu dochovní smysly vůbec ještě my, věřící? Anebo jsme je nechali zakrnět? Tím, že tyto smysly jsme jaksi již dlouhou dobu nepoužívali a necvičili?

Co nám dále Bůh svěřil? Není to jeho slovo, Bible? Teď si řeknete, že o Bibli v našem citátu zcela určitě řeč není, že, Bible má své pěkné místo, někde na nějaké poličce, že, a už tam má své místo pěkně dlouho, aby i přátelé, kteří nás přišli navštívit, mohli vidět, jak jsme duchovní, že. Jistě tímto veršem Bůh nemyslel, že bychom jako měli občas tu Bibli vytáhnout a něco přečíst, že? A když něco přečíst, tak jenom těm, kteří jsou toho hodni. Přece nebudu dobré Boží Slovo číst špatným, zlým, hříšným, nevěřícím lidem, není - liž pravda? To ode mne Bůh nechce, viď? Anebo ne?

Co dále? Co je to vůbec nejdůležitější, co nám Bůh daroval? Napovím Vám. Není to Jeho Syn. Není to Ježíš Kristus. Je to Obět Jeho Syna. To nejvzácnější, co nám Bůh dal, je Život Ježíše Krista, Jeho Krev, Jeho Tělo, Jeho Duše. Zaplacení Našich hříchů Jeho Utrpením. Můžeme tento dar schovat pod nádobu? Nechat si to pro sebe? Můžeme si tento dar zakopat někde uvnitř své duše?

Jednou se nás Bůh zeptá: Co jsi udělal se Svým Světlem? Se světlem, které Jsem ti svěřil? Amen...

Zpět na hlavní stranu blogu

Anketa

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře