Revize: Albert Jeruzalémský a hrabě z Harrachu...

7. leden 2011 | 20.58 |

Jak tak postupuji ve  Rejstříku, postupně se mění i taková představa, idea, náplně těchto dvou snah, získávám i více pramenů, ze kterých mohu čerpat. Krok za krokem se mi to tu tedy nějak rozšiřuje. A tak nastává chvíle, kdy je třeba provést revizi. Dopnit hesla, na které jsem si nevzpomněl, na které jsem nepomyslel, anebo původně nechtěl zahrnout. Hesla uvedená v tomto článku vložím i do již zveřejněných částí, které opatřím poznámkou o revizi. Tentokrát však budeme revidovat pouze Rejstřík. Tak, s chutí do toho a půl je hotovo:

Revize rejstříku:

Abímelek:  Abímelek byl pravděpodobně titul pelištejských králů, tím se budeme, dá-li Pán, věnovat ve Slovníčku. Jméno Abímelek však nesl i syn soudce Gedeona. Tento nechal povraždit šedesát devět svých nevlastních bratrů a sám si pak uzurpoval královský titul - v době soudců. Jeho moc se však pravděpodobně omezila pouze na kmen Manases. Vládl jako tyran a zemřel při obléhání města Tebesu ležící na hoře Efraim.

Abíšag: Dívka, šumenská kráska, která ve stáří pečovala o umírajícího Davida. Mezi její povinnosti patřilo i ležet u krále a zahřívat jej. Po Davidově smrti si ji chtěl vzít za ženu jeho syn Adónijáš. Davidův nástupce Šalamoun to však vzal jako útok proti svému postavení - tehdy totiž platilo, že panovníkův harém dědí jeho nástupce. A protože Adonijáš měl i vroubky z minulosti, nechal he Šalamoun zabít.

Adonijáš: Syn krále Davida z jeho manželky Chágíty. Těsně před smrtí krále Davida se pokusil uzurpovat královský titul, podporován generálem Joábem. Pokus se mu nezdařil pro bdělost proroka Nátana, rozhodnost umírajícího Davida a pro věrnost lidu davidovské tradici. Nakonec byl na Šalamounův rozkaz zavražděn. Chtěl si totiž vzít za ženu Abíšag, služku svého otce a Šalamoun to pochopil jako útok proti svému postavení - tehdy totiž platilo, že harém krále dědí jeho nástupce. 

Albert Jeruzalémský: (1149 - 1214) Patriarcha Jeruzalémský. Před svým jmenováním v roce 1205 působil například jako biskup ve Valencii. Ve Svaté zemi působil v neklidné době. Jeruzalém padl v roce 1287 do rukou muslimů a křižácké státy přežívali jen tak tak. V tomto ůřadu Albert  uplatňoval dipolmatické nadání, pro jeho ctnost a svatý život jej měli v úctě i muslimové. Albert sepsal i řeholní pravidla pro řád karmelitánů.

Zemřel zavražděn psychicky nemocným pacientem.

Arnošt Vojtěch z Harrachu (1598-1667): Kardinál, arcibiskup pražský od roku 1623, ke konci života biskup tridentský, švagr Albrechta z Valdštejna. Jeden z vůdců násilné rekatolizace, byť s ní údajně zpočátku nesouhlasil. Taktéž pomáhal formulovat Obnovené zřízení zemské. Založil arcibiskupský seminář a  gymnazium, inicioval, repsktivě umožnil, vznik diecézí v Litoměřicích a v Hradci Králové, zreformoval správu arcibiskupství. Také zahájil obnovu Svatovítské katedrály na Pražském hradě.

Béda, Ctihodný: (672 - 735) Benediktýnský mnich ze Sundurlandu v Anglii. Sepsal "Církevní historii anglického lidu," čímž se stal "otcem anglické historigrafie."  Avšak jeho záběr byl širší. Psal vědecká, historická, teologická pojednání, věnoval se i hudbě i výkladům Písma. Psal čistou, vytříbřenou a přirozenou latinou.  Ve své Historii se  nevýhýbá ani zázrakům, čímý působí potíže dnešním "kritickým" historikům.

Bonaventura z Bagnoreggia: (1221-1274) Františkán, filozor, teolog, scholastik, generální ministr "menších bratří" a kardinál. V dětství jej zázračně uzdravil František z Assisi, od té chvíle ho matka nechala františkánům k vychování. 1257 byl zvolen za generálního ministra, řád pak zreformoval. Sepsal dvě legendy o svatém Františku (Malá a Velká legenda). Odmítl arcibiskupský stolec v Yorku. Věnoval se obraně žebravých řádů před snahama o jejich zrušení. Na jejich obhajobu vystoupil na druhém Lyonském koncilu - dokonce přijal kardinálský titul, aby svým slovům dodal váhy. Zemřel 15.7.1274. Posmrtně byl prohlášen za "učitele církve." Bonaventura sespal komentáře k dílům svatým - Sentence Petra Lombardského, ale také k biblickým knihám. Sepsal i Malou teologickou sumu. Snažil se odpoutat teologii od Aristotelovské filozofie, naopak hlásal návrat k Augustinovi. Podrobněji: http://cs.wikipedia.org/wiki/Bonaventura_z_Bagnoreggia

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře