Satan jako hacker

27. duben 2010 | 21.26 |

Vážený návštěvníku, čtenáři těchto řádků. Jistě dobře víte, že naším počítačům, zvláště těm, které jsou připojeny k Internetu, hrozí velké nebezpečí, že se do nich nabourá nevítaný návštěvník. V ajťácké hantýrce pojmenovaný jako "hacker." Proč nám hacker leze do kompjůtru? Některý to má jako koníček, sport, jiný chce ukrást citlivá data, další doufá, že objeví naše hesla a přístupy k bankovním účtům. A další třeba chce použít náš počítač pro své nekalé úmysly, od rozesílání spamu až po jinou trestnou činnost.

Obdobné nebezpečí však číhá i na naše srdce.  I do těch by se rádi vlámali nejrůznější hackeři, kteří je chtějí ukradnout, zneužít ke svým cílům, případně skrze srdce ovládnout rozum, vůli, život a nakonec odvést od života do smrti. Proč? Možná má z toho zábavu, sport, jako lovec číhající na kořist, možná se chce jenom mstít, a možná tím bojuje proti Někomu Jinému.

Jak chránit svá srdce, aby je hacker neovládnul?

1)      Prvním krokem k obraně před hackrem bývá: vyhodit ho z práce. Nejhorší, co firmu může potkat, je situace, kdy se hacker, který touží zneužít firemní data, stará o výpočetní techniku, o bezpečnost vnitropodnikové sítě. Takováto firma je hackerovi v podstatě vydána na milost a nemilost. Jediná obrana spočívá ve výpovědi: Zrušení pracovního poměru s hackrem.

Taktéž o naše srdce se již od narození stará "bezpečnostní technik."  Rodíme se totiž do otroctví hříchu a smrti. Patříme Satanovi, který si nás dědičně koupil za jedno jediné jablko z ráje. Toto otroctví dědíme z generace na generaci. A náš otrokář, Satan, má přímý přístup do našich srdcí, podobně, jako šéf podniku do firemních počítačů. Může si z nich volně číst, může si do nich volně ukládat svá jedovatá data. Od zrození se Satan stará o naše srdce jako výpočetní technik, správce sítě.

První krok k obraně svého srdce tedy spočívá ve zrušení tohoto vztahu. Ale to není v naší lidské moci. Otrok zůstává vlastnictvím otrokáře, dokud buď za á nezemře, nebo za bé není koupen majitelem jiným. Proto my, křesťané, hovoříme o vykoupení. Jednak jsme vyplaceni  ze Satanova otroctví Krví našeho Nového Pána, Ježíše Krista, jednak spolu s Ním umíráme Satanu na Kristově kříži. Otrokář nemá moc nad mrtvým otrokem. Když zemřeme spolu s Kristem na Kříži – což se vlastně děje při křtu – satan nad námi ztrácí svou otrokářskou moc. Je za nás zaplaceno, jsme vyplaceni Kristovou Smrtí, Jeho Duší, Tělem, Krví.

2)      Druhý krok. Dobře však víme, že propustit hackera ze zaměstnání nestačí. Musíme přistoupit k druhému kroku: Ke změně počítačových hesel, přístupových kódů a šifrovacích bezpečnostních certifikátů. Jestli bychom to neudělali, pak by hacker měl stále volný přístup k naším počítačům a data uložená na jejich harddiscích by stále zůstávala v ohrožení.

Také my, když jsme zrušili smlouvu s ďáblem Smrtí Ježíše Krista, která zlomila moc Zlého nad našim životem, musíme vyměnit naše hesla, přístupové kódy a bezpečnostní certifikáty našeho srdce. Mějme na mysli, že satan, za tu dobu, co nás vlastnil, naše srdce velice dobře poznal. Ví, jakými cestičkami se může do nich vkrást. V době, kdy měl naše srdce pod svou mocí, si v něm zanechal různé dveře, aby přístup do ně neztratil ani v okamžicích, kdy se jeho otrok vydá Pánu Ježíši do rukou.

Proto je zapotřebí změnit svůj život. Bratr Bartoci, evangelista od babtistů, tuším že to byl on, že se tak nějak jmenuje, vyprávěl takový zajímavý příběh. Byl jednou jeden alkoholik, který se jednou poznal s nějakými křesťany. Ti mu představili Pána Ježíše, biblickou zvěst a tento alkoholik, staje se křesťanem, získal novou sílu, danou od Boha, aby bojoval se svou závislostí. Šel se léčit a po měsících tvrdého boje z léčebny vyšel očištěn a zbaven té neustále chuti na alkohol.

Co se však nestalo. Z veliké radosti nad změnou, která jej potkala, se rozhodl, že bude svědčit svým bývalým kumpánům z hospody. A opravdu, vydal se na místo, kde mnohokrát propil výplatu, aby si tam popovídal se svými přáteli o svobodě, kterou našel a vydobyl s Boží pomocí. Ale co se nestalo. Jeden z těch jeho kamarádů mu řekl: "To je sice pěkné, žes našel svobodu, ale mně dlužíš jednoho panáka..." "No, ano, dlužím," přikývl náš hrdina. "Nehodí se však," pokračuje kumpán, "abych pil sám, kup tedy panáka všem u stolu." Dobře tedy, náš svědek pokynul číšníkovi a objednal panáka pro všechny u stolu, asi pro tři nebo čtyři lidi, jen sobě samému ne. Tak si tedy přiťukli na zdraví a vypili na ex. Při čemž náš pokušitel prohlásil: "No jo, ale teď dlužím panáky já tobě." Šel k baru, objednal našemu hrdinovi tři panáky a donesl mu je pod nos. A náš svědek se napil.

Co se stalo? Náš přítel se propadnul do té závislosti opět a nanovo. Jak Ježíš jedou řekl: "Konce těchto lidí jsou horší než jejich počátky." Jak se tak mohlo stát? Jednoduše, náš přítel nevyměnil heslo, přístupový kód do svého srdce. Dobře věděl, že satan ho hackuje skrze alkohol, a on přesto šel do hospody a přesto se napil z několika sklenek panáků, tuším, že to byla vodka.

Ne. K zabezpečení našeho srdce před hackrem je třeba radikální řez, radikální změnu.  Když vím, že Satan ke mně promlouvá skrze alkohol, porno, automaty, ale třeba i přes nejrůznější všední dennodenní maličkosti, tak je třeba se jich bez milosti zbavit, zničit, a říci jím: Táhni.

3)      Třetí krok k ochraně před hackrem zpočívá v pravidelné aktualizaci operačního systému. Jsou – li Windows zastaralé, pak každý útočník se zaraduje, protože ví, kde jsou skulinky, kudy proniknout dovnitř. Jeli antivirová databáze zastaralá, tak jako by nebyla.

Proto i my, křesťané, potřebujeme "pravidelně aktualizovat" operační systém našeho srdce. Potřebujeme záplaty, opravné balíčky, ztáhnout si je z důvěryhodného zdroje a nainstalovat je.

Z tohoto důvodu jsme voláni, abychom se pravidelně modlili k našemu Otci, abychom studovali Písmo, účastnili se společných shromáždění, obřadů Večeře Páně. Abychom z Rukou Otce přijímali, stahovali, systémové balíčky,  které potřebujeme nainstalovat do našich srdcí, myslí, a hlavně, hlavně do našich životů.

4)      Čtvrté důležité pravidlo, jak si chránit náš počítač, zní: Neotevírat přílohy nedůvěryhodných mejlů, nenavštěvovat weby s pochybným obsahem. To jsou místa, které mohou infikovat naše výpočetní mašiny Trojskými koni a backdoory,  které otvírají našemu nepříteli zadní, skrytá dvířka k ovládnutí systému.

Tuto taktiku používá hacker Satan dlouhá staletí. I on posílá své pochybné elektronické poštovní zprávy naplněné otrávenými přílohami. Nejrůznější horoskopy, magie, kartářství, proutkářství, snáře, čarodějnictví, spiritualismus. Okultismus.

Kazatel Alois Boháček z BJB Aš vyprávěl příběh o svém příteli, kterého poznal na vojně. Byl to veselý, akční mladík, slunné povahy, jenž nezkazil žádnou legraci. Jednou si z vycházky přinesl snář, jaké se prodávají v antikvariátech. A chlubil se jím. Pomocí knížky se snažil vykládat své sny, hledat jejich hlubší smysly. A smál se tomu, bral to na lehkou váhu. Dobře míněná varování onoho bratra nebral vůbec v úvahu.

A tak se stalo, co se pro lehkomyslnost stát muselo. Jednou se mu zdál sen,  který měl znamenat, že delší dobu neuvidí své rodiče. A ten mladík se tomu opět zasmál, měl už vyřízenou dovolenku, sbalené kufry a příští den se těšil, že vyrazí na vlak směr domov. Jenomže v blízkosti hranic vypukla nějaká válka nebo jiná krize a náčelníci vyhlásili bojovou pohotovost. Čímž samozřejmě se zrušili veškeré vycházky. Sloužili v neklidné době, nestalo se jim to poprvé. Ale tentokrát onen mladík dostal strach. Zlo hacklo jeho srdce a v tomto okamžiku jej plně ovládlo.

A nebylo noci, kdyby se mu něco nezdálo. Začal se bát vlastních snů. Sám si je již dokázal  vykládat sám. A s každým snem se hlouběji a hlouběji propadal do temnoty. Vojnu opouštěl jako zlomený muž. Po letech se kazatel o něm dozvěděl, že se z něho stal samotářský podivín. Veškerá veselost, kterou překypoval, veškerá dobrá nálada, to vše bylo pryč.

Tento příběh se mně hluboce dotýká, neboť jsem prožil něco obdobného. Dostal jsem se do podobného duchovního víru strachu, okultismu a zla, který mne srážel stále níže a níže, hlouběji a hlouběji do bezedné propasti. Hrál jsem si s okultní silou, magickou mocí, testoval jsem věci jako je telepatie, a zjistil jsem, že "ono to funguje". Avšak postupem doby, s "rostoucími úspěchy a pokroky", jsem pomaličku začínal mít strach. Strach z vlastního myšlení, z vlastních myšlenek. Ona síla, ona moc je neosobní, slepá. Reaguje jak na dobré, tak na zlé myšlení. Každému člověku občas myslí prolétne něco negativního. Z těchto špatných myšlenek jsem měl stále větší panickou hrůzu. Měl jsem strach mít strach a z toho strachu mít strach jsem měl strach. Jakmile jsem pomyslel na něco špatného, začal jsem se rozhlížet, kolem dokola, jestli jsem svou myšlenkou někomu fyzicky neublížil. Nakonec jsem pochopil, že to nejsem já, kdo ovládá tu démonickou moc, ale že ona ovládala mne. Začal jsem se ohlížet po zdi, která by mne od té moci izolovala, která by mne před ní ohradila a ochránila. Hledal jsem Boha a On se nade mnou smiloval, dal mi Svou Milosti. On mi podal Svou Ruku, aby mne vytáhnul z onoho duchovního víru, duchovního bahna, do kterého jsem se více a více, propadal.  Celé mé svědectví, podrobněji podané, lze najít na tomto blogu.

5)      Svěřit své srdce, svůj počítač, tomu Nejlepšímu Odborníkovi. Svěřit své srdce do Rukou Božích, aby v nás vzbudil touhu zlomit otroctví zlu, hříchu, smrti, aby do našeho srdce vložil nová hesla a nové přístupové kódy, abychom toužili být neustále Blízko Jemu, mluvit s Ním, studovat Jeho Slovo, stolovat s Ním u Jednoho Stolu Večeře Páně, sdílet shromáždění a víru s bratřími a sestrami, aby nám dal sílu odolat otráveným přílohám a pochybným serverům. Abychom svou zvědavost upnuly k Němu a k Dobru, které od Něho přichází, a ne ke zlu, které má svůj původ u Toho Zlého.

To bych Vám všem, milí čtenáři, ze srdce přál. Amen.

Především střez a  chraň své srdce, vždyť z něho vychází život. Přísloví 4,23.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1.67 (3x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře

RE: Satan jako hacker filip 05. 08. 2010 - 22:02
RE: Satan jako hacker verča 05. 05. 2011 - 20:10