Běda oblíbeným...

24. duben 2009 | 20.50 |

Běda, když o vás budou všichni lidé mluvit dobře; vždyť totéž činili jejich otcové falešným prorokům... Lukáš 6,26...

Poslední Ježíšovo běda z učení na hoře je určeno těm,  které všichni lidé chválí. Naprosto všichni lidé. Přesněji, z kontextu řečeno, všichni lidé ze světa, synové svých otců. Ježíš umí říci Slovo, Myšlenku vcelku provokativní, které se hluboce zapisuje do paměti. Myšlenku, jejíž obsah jakoby popírá vlastní význam slov, která ono Slovo nesou.  Bědá Vám, bohatí. Buch. Tehdejší kultura považovala bohatství za Boží požehnání a teď jim Kristus říká Běda. Běda nasycením, běda smějícím se. A naposled, běda oblíibeným. Co je špatného na tom, když Vás lidé chválí?  Jak člověk může dosáhnout toho, aby o něm všichni lidé mluvili dobře?

Například tak, že se bude chtít zavděčit všem.  Takový člověk se nikdy veřejně nevyjádří k žídnému sporu, ale soukromě oběma stranám bude říkat, že jsou v právu. Člověk, který nikdy nepůjde do konfliktu. Který se bude snažit všem vlichotit, na všechny zapůsobit, tak, aby ho tento obdiv vynesl někam, kam on sám míří. Například vedoucí post,  na kandidátní listinu nebo k uspokojení svých dalších sobeckých potřeb. Jedná se o obětování svědomí, zásad, morálky pro vlastní profesní nebo jiný postup.

Jak jsme si ukázali v článku o zkostnatělé církvi, k tomuto postoji a k této životní filozofii rozhodně nejsou volání křesťané. Naopak, pro křesťany by mělo být primární touha naplňovat Boží vůli bez ohledu na pověst, jakou máme u světa. Stát na tom, co nám dal poznat Bůh, ať už naši přátelé ze světa tomu porozumí, či nikoliv. Ať už nás budou mít za prosťáčky, za zpoždělé, nemoderní a třeba i nudné. Nevyměnit Kristovo slovo za poplácání po ramenou. Ať už tě tví nevěřící přátelé pochopí či nikoliv.  Ať už tě budou respektovat, nebo ne.

Ať už tě pochopí, či ne, ať už tě budou respektovat, či ne.  Že například princip oslavy a "bavení se" nevidíš třeba v tom, že se opiješ alkoholem. Ať už tebou budou pohrdat, že si třeba poslední panna nebo panic ve třídě či v jiném kolektivu, protože chceš tento vzácný dar dát až svému manželskému partnerovi. Že odmítáš drogy, alkohol, neposlušnost k rodičům, učitelům, nadřízeným či zákonům. Že miluješ a že si vážíš svého partnera a nemluvíš o něm špatně. Že nikdy nereptáš, ale vše přijímáš s důvěrou Bohu.

I církev nesmí vyměnit své zásady za uznání světa. Raději, ať je v očích světa zpozdilá a zastaralá, než aby v Očích Božích ztratila svou slanost. Necht stále stojí na svých zásadách například manželského života, které přijali od Boha. Církev musí jít do konfliktu se společností tam, kde ji k tomu volá Pán. Nechť hřích vždy nazývá hříchem, ale, ať také nezapomíná i nazývat milost milostí. Ukazovat cestu ke Kristu. Církev nemá být jenom organizací dštící síru, ale organizací, která je obrazem Milosti Boží.

Nechť k tomu církev, ale i nás,  Bůh obdaruje Svou Moudrostí, nechť ji Pán denodenně pomázíví olejem Ducha Svatého. Nechť církev zná hlas Svého Pána a následuje Jej. Nechť hlas Boží nevyměňuje za uznání a pochvalu světa. 

Amen.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře