Izajáš: Koho pošlu a kdo nám půjde?

22. květen 2010 | 10.53 |

Toho roku, kdy zemřel král Uzijáš,
spatřil jsem Panovníka.
Seděl na vysokém a vznosném trůnu
a lem jeho roucha naplňoval chrám.

Nad ním stáli serafové:
každý z nich měl po šesti křídlech,
dvěma si zastíral tvář,
dvěma si zakrýval nohy
a dvěma se nadnášel.

Volali jeden k druhému:
"Svatý, svatý, svatý je Hospodin zástupů,
celá země je plná jeho slávy."

Od hlasu volajícího
se pohnuly podvaly prahů
a dům se naplnil dýmem.

I řekl jsem: "Běda mi, jsem ztracen.
Jsem člověk nečistých rtů
a mezi lidem nečistých rtů bydlím,
a spatřil jsem na vlastní oči Krále,
Hospodina zástupů."

Tu ke mně přiletěl jeden ze serafů.
V ruce měl žhavý uhlík,
který vzal kleštěmi z oltáře,

dotkl se mých úst
a řekl: "Hle,
toto se dotklo tvých rtů,
tvá vina je odňata
a tvůj hřích je usmířen."

Vtom jsem uslyšel hlas Panovníka:
"Koho pošlu a kdo nám půjde?"
I řekl jsem: "Hle, zde jsem, pošli mne!"

Odpověděl: "Jdi a řekni tomuto lidu:
‚Poslouchejte a poslouchejte, nic nepochopíte,
dívejte se, dívejte, nic nepoznáte.‘

Srdce toho lidu obal tukem,
zacpi mu uši, zalep mu oči,
aby očima neviděl, ušima neslyšel,
srdcem nepochopil, neobrátil se a nebyl uzdraven."


Tu jsem řekl: "Dlouho ještě, Panovníku?"
On odpověděl: "Dokud nezpustnou města
a nebudou bez obyvatel a domy bez lidí
a role se nepromění v spoušť."

Hospodin odvede ty lidi daleko
a v zemi bude mnoho míst opuštěno.
Zůstane-li v ní jen desetina,
i ta bude zajata a přijde vniveč
jako posvátný strom, jako dub,
po jehož skácení zbude jen pahýl.

Tento pahýl bude símě svaté.

Z knihy proroka Izajáše, 6. kapitoly...

Poznámka: Král Uzijáš zemřel v roce 733 př. Kr.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře