VBBII: Musíme se rozloučit?

19. prosinec 2010 | 20.00 |

1.díl 1.části     1.díl 2.části    Předchozí díl    Příští díl

"Musíme se rozloučit?"

Bohuslavě se zaleskne slza v oku.

"Ano musíme, pro tuto chvíli..."

Bohuslava přikývne. Slza opustí její oko a prochází se její lící.

"Ty znáš mé důvody, viď? Tobě nemusím nic vysvětlovat..."

"Nemusíš..."

Pak Bohuslava rychle věnuje Václavovi pusinku a uteče pryč.

"Sbohem, Bohunko," pomyslí si Václav. Teď přistoupí k Boleslavovi, který je na řadě. Scvrkne ho do nosu:

"Ve všem poslouchej Tichana, rozumíš?"

"Ano, bratře..."

"A ať je z tebe kus chlapa, až se vrátím..."

Boleslav Václava obejme. Ten mu objetí opětuje. Po chvílce se pustí. Václav se na Boleslava usměje. Po Bolkovi se vrhne do náruče mamince, ta mu udělá kříž na čelo.

Další, s kým se Václav tohoto rána loučí, je Tichan. Tomu praví: "Dej pozor na Bohuslavu, chraň ji jako zřítelnici svého oka. Dbej, ať každý s ní zachází jako s kněžnou..."

"Spolehni se, Václave..."

"Také dohlédni na Boleslava, dej si ho do parády... A jestli, víš, změníš názor na... Však ty víš..."

"Ano..."

Přátelsky Tichana šťouchne do ramene. Pak se podívá do očí Ctihlavovi:

"Ctihlave, tys mne podpořil v krizové chvíli. Nebýt tebe. nebyl bych knížetem a možná bych ani nežil..."

"Až se vrátíte, pane," odpovídá staršina, "už mne zde, na tomto světě, nepotkáte..."

"Až budeš umírat, budu u tebe..."

"Můj pane..."

Václav před Ctihlavem poklekne a i on jej požehná slovy: "Ať tě bohové opatrují..."

A nakonec, nakonec pokleká i před kaplanem Pavlem: "Ve jménu Otce, i Syna i Ducha Svatého, odejdi v pokoji..."

"Amen..."

Pak Václav vyskočí na koně, kterého za oháňku drží Podiven, jenž se vyšvihne na klisnu stojící po boku. Nakonec Václav zamává a vykřikne: "Bůh s Váma..."

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1.5 (2x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře