XXXVIII: Tvoří politika své krvavé lidi?

26. leden 2010 | 18.00 |

Tittle     Předchozí díl    Příští díl  

            Praskání plamene na chvíli přeruší rozhovor. Václav tento živel pozoruje. Jak snadno se změní zdravé dřevo na mrtvý uhel! Za nedlouho Václav pokračuje: "Možná satan dobře věděl, co Ježíše lákalo. A proto přišel s pokušením moci: toto všechno ti dám, když se mi, zlu, budeš klanět..."

Michal asi neporozuměl přesně: "Chceš snad říci, že vládu v čechách ti nabízí satan?"
Václav se usměje: "Ne, mne nabízí život v klášteře..." 
Teď se upřímně zasměje i Michal. Václavovu odpověď sice vzal osobně, ale přesto je dalek toho se urazit. Zajímá jej vnitřní svět tohoto dvanácti třináctiletého chlapce: "Copak kláštery jsou od ďábla?"
"Ne," odpovídá Václav, "od satana přichází svádění... Zlý řiká: Nejdi cestou, kterou pro tebe připravil Bůh, jdi cestou, po které ty sám toužíš... Není důležité, po čem toužím já, byť by to byl vznešený život v klášteře, ale co Bůh chce učinit s mým osudem..."
"A Boží Vůle pro tvůj život je vládnout Čechům?"
"Ano," odpovídá kněžic. "Bůh mne dal do vladařské kolíbky. Nenarodil jsem se z Panny, ale z kněžny. Nepřipravil mi jesličky uprostřed domácího dobytka, ale uprostřed politiky..."
"Která však je potříštěna krví..."
"Spíše lidé, kteří ji činí..."
"A jsou to lidé?" Ptá se Michal: "Jsou to lidé, anebo systém? Tvoří lidé svou krvavou politiku, anebo politika své krvavé lidi?"
"Dělá nůž z člověka vraha, anebo člověk dělá z nože vraždící nástroj?" Kontruje Václav na otázku otázkou.
"Co si myslíš ty?"
"V Písmu stojí, že Bůh člověku určil, aby panoval nad zemí i vším tvorstvem, ne aby země a tvorstvo vládlo nad člověkem..."
"Ale přece už sama povaha určitých zaměstnání nutí člověka chovat se tak, nebo onak... Zemědělství nutí hospodáře, aby zoral pole, vojesntví vojáka, aby zabíjel."
"Anebo se muž stane vojákem, aby mohl zabíjet..."
"Ale i ty jsi přece vojákem," vykřikne Michal, "jednou povedeš své muže do bitev. Bude to tvá povinnost, povinnost vyplívající z role knížete. Stejně jako povinost rolníka je zorat pole, tak povinnost knížete je vést války..."
"Máme však povinnosti ke Kristu a ty jsou důležitější, než povinosti z úřadu. I ten rolník nechá v neděli pole polem a jde se do kostela poklonit Pánu"
"A není to Kristus, který ti dá povinnosti knížete?"
"Nikoliv. Vždyť války vedou i panovníci, kteří neznají Krista."
"A co král David? Ten také často válčil"
"Ale Bůh přece po nás, po křesťanech, chce něco jiného, než po židech staré smlouvy. O tom je kázání na hoře..."
"Je však otázkou, komu je toto kázání adresováno. Jestli všem křesťanům, zástupům, anebo učedníkům, kterým Bůh určuje roli pastýřů, duchovních, farářů a mnichům..."

                Vládu nad paloučkem už definitivně převzala tma. Obrovský měsíc v úplnku se zdál být větší, než kdykoliv jindy. A hvězdy nad hlavou? Stačí stáhnout ruku. Majestátnost nebes, Božího trůnu, působí na oba chlapce mocným dojmem...

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře