Samařanka nemá muže...

12. březen 2009 | 19.18 |

Žena mu odpověděla: "Já nemám muže..."  Jan 4, 17   

Byl bych nerad, kdybychom vyhodnotili odpověď samařské ženy jako nějaký pokus o vyhýbavost, zamlčení, zakrytí hříchu. Naopak. Žena pravdivě vyhodnotila svou situaci. Kdyby chtěla něco tajit, mohla by třeba přivést svého milence a představit jej jako svého manžela. Ale v srdci Samařanky se pomalu dobojovával vítězný boj.

Žena zde vyznává svůj hřích: "Muž,se kterým žiji, není můj manžel, nejsme oddáni, není můj." Téměř současně s tímto vyznáním začíná poznávat, s kým doopravdy mluví: S prorokem, mesiášem, s Kristem. V jejím srdci se rodí nové pocity, potřeby, potřeba chválit Boha a hned se ptá Krista, jaká chvála Bohu vyhovuje. Druhá touha, co teď uvnitř její duše vyvěrá na svět, je touha sloužit Bohu, svědčit o Jeho Synu. Čteme, že nechává vědro vědrem a jde kázat Boží zvěst do Svého Města. A její kázání je natolik mocné, tak se k němu Bůh přiznává, že si jej používá k místnímu, lokálnímu probuzení. Její sousedé, nadšeni jejím svědectví, sami jdou k Ježíšovi a chtějí Jej osobně poznat.

Probrali jsme si dvě biblické postavy: Nikodéma a Samařanka. Oba tvoří dvě strany stejné mince, vzájemně se doplňují, vyvažují se a dávají dohromady jeden obrázek. Nikodém přichází za vlády intelektuální temnoty, Samařanka za poledne žhnoucích emocí. Nikodém je vážený muž ve vyvoleném národě, Samařanka pohrdaná žena pohrdaného lidu. Nikodém je vzdělaný, učitel národa, o samařance čteme, že nevěděla, koho uctívá. Nikodém si potřebuje Kristova slova intelektuálně přežvýkat, samařanka je přijímá bezprostředně a ihned ovlivňují její život. Nikodém z veřejně známe osoby se stahuje do pozadí, stává se anonymním, skromným pomocníkem, samařanka naopak, z ženy, která celý život trávila v ústraní, se stává osobou veřejnou, svědkyní, kazatelkou.

Pro oba měl Bůh svůj jedinečný Plán. Obou se Pán dotýká: Nikodéma Kristův dotyk donutil vyhledat jej uprostřed noci, Samařanku naopak navštěvuje Pán sám. Oba však Pán vyhledává, jde jim na proti, jako pastýř ztracenou ovečku, oba Pán vyhlíží, jako otec svého marnotratného syna. Nechť jsou Vám oba příběhy ideálem, vzorem, které Vás zavedou za Pánem. Amen.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře