Přiveď mi svůj hřích...

11. březen 2009 | 19.14 |

Pane, dej mi tuto vodu, abych už nežíznila a nemusela sem chodit nabírat....

Jdi, zavolej svého muže a přijď sem... Jan, 4. kapitola...

Krásná modlitba samařské ženy. Pane, dej mi nový život, volá k Ježíšovi, ať se již nemusím stydět, ať nemusím chodit k tělesnosti pro vodu, ať nechci být závisla na Jákobovi, ať jsem volná od sloužby a otroctví satanu. Osvoboď mne, Pane, z mého poledne!

Tato modlitba jde přímo ze srdce. Žena poznala, co ji Ježíš může dát, a zadychtila po tom. Zatoužila po Ježíšově vodě, zatoužila po Novém Životě. Zatoužila po změně. Už se nechce vyhýbat lidem, už nechce za poledne chodit pro vodu k Jákobovi. Chce svůj starý život odhodit, pryč. Přeje si zemřít a znovu se narodit.

A co Ty, můj milý čtenáři? Seznámil ses s tím, co pro tebe může Kristus udělat? Zatoužil jsi po tom? Zavolej dnes, zavolej ke Kristu, stejupřímně, stějně z plna hrdla otevřeného srdce, zakřič k Pánu! Zavolej teď!

Přišli do Jericha. A skdyž se svými učedníky a dosti velikým zástupem vycházel z Jericha, seděl u cesty syn Timaiův, Bartimaios, slepý žebrák. A když uslyšel, že je to Ježíš Nazaretský, začal křičet: "Synu Davidův, Ježíši, smiluj se nade mnou!" Mnozí mu přísně domlouvali, aby zmlkl, ale on o to víc křičel: "Synu Davidův, smiluj se nade mnou!"Marek 10,48 nn.

Když začneš volat ke Kristu, je docela možné, že se kolem tebe začnou objevovat lidé, kteří ti budou říkat, ať zmlkneš. Ať necháš Pána Boha Pánem Bohem a jdeš si svou cestou, cestou v pravém poledni, cestou, kterou jsi šla, jsi šel, celý život a kterou už třeba nechceš jít.  Mohou to být tví rodiče, sourozenci, nebo tví přátelé, spolužáci ze třídy, kolegové z práce, soudruzi z mokré čtvrti. Můžou to být tvé životní okolnosti, neúspěchy ve škole, v životě, v lásce, v zaměstnání, zhoršení tvého zdraví.  Můžou to být dokonce i křesťané, buď nepřímo, že tě zhrozí třeba jejich selhání, jejich chyby, život, pokrytectví, anebo přímo, že si tě nevšimnou, že tě nepřijmou do svého společenství, protože jsi moc jiný, či moc jiná. Můžeš to však být i ty sám, ty sama,  tvá vlastní mysl i tvé myšlenky, pocity. Pak bude záležet na tvé žízni po Kristově vodě, jestli umlkneš, pustíš se Krista, anebo jako onen slepý žebrák, syn nějakého Timaia, budeš křičt ještě víc. Jestli budeš při Bohu, který se tě dotknul, stát neochvějně a věrně. Je to Boží milost a Boží dar, budeš-li přes ten všechen ďáblův hluk a protiútok volat dále, ještě hlasitěji, s ještě větší touhou, žízní, s ještě větší potřebou po Kristově přítomnosti ve tvém životě.

Jak odpověděl Ježíš Kristus Samařské ženě? Jó, až tak jednoduché to nebude. Chceš-li nový život, musíš se vzdát toho starého. Musíš ke Kristu přivést svůj hřích, musíš ho vystavit před Jeho Oči. Nazvat Zlo zlem, špatnost špatností, selhání selháním. Musíš nad tím upřímně zaplakat, upřímně zalitovat toho, co bylo ve tvém minulém životě, kdy jsi sloužil, sloužila, pod mocí Jákobovi studny, pod žhnoucím poledním slunci, anebo v temnotě bezbožné noci, jako jako Samařská žena, jako Nikodém. Musíš to Kristu přivést., dát mu to, rozejít se s tím. Pak můžeš přijmout Kristovu vodu.

Jdi, zavolej svůj hřích a přijď ke Kristu...

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře