Vzpomínky kazatele Rudolfa Petra, IV. část

26. září 2010 | 16.49 |

Rudolf Petr: Dobrodružný život víry - Pod ochranou Nejvyššího...

Přednášky a dobrý vliv tajemníků YMCY a zvláště kázání evangelia kazatelem J. Dvořákem přinesly své ovoce. Rudolf prožil proměnu svého života.  V pokání a víře přijal Ježíše Krista jako svého Spasitele, vůdce a Pána Života. Svoji víru vyznal a zpečetil ve křtu pomořením v řece Odře, 23.5.1937. Svůj život svěřil Bohu na základě výzvy 38. žalmu: "Svou cestu svěř Hospodinu, doufej v Něho, On sám bude jednat."  Byl to slavný začátek "dobrodružné cesty víry", pod vedením, ochranou a pomocí Boha, Ježíše Krista, Jeho Ducha a Slovy.

Začal Nový život.  Otec se z toho radoval, matka zpočátku tomu nemohla porozumět. Rudolf zpřetrhal svazky s předešlými kamarády, kteří šli dále svou cestou nevěry. Získal nové přátele, bratry a sestry v Ymce a ve sboru věřících BJB. Ymka jej posílala o prázdninách do svých letních táborů na Slovensko, do Oravského podzámku a do Jablůnky u Vsetína. To mu velice prospívalo k upevnění zdraví těla i duše. Rozšiřoval se jeho obzor vzdělání, poznávání pravého smyslu života. V roce 1942 odešel z Ostravy do Vsetína, kde pracoval jako stolař u firmy J. Gebauer, až do 7.5.1943. To už bylo za druhé světové války.

V letním táboře Ymky v Jablůnce se setkal s mladou dívenkou, Boženou Březinovou. Po navázání přátelského vztahu došlo k uzavření manželství dne 20.12.1942, v Kroměříži. Po čtyřech měsících společného bydlení v malém pokojíčku u sestry Škrabánkové v Lázkách u Vsetína se přesunuli k rodičům Březinovým do Kroměříže. Od 10.5.1943 byl Rudolf zaměstnán u ČSD střídavě v Přerově u pracovního vlaku a téměř rok v Suchdole nad Odrou v dílně na nádraží, do 15.9.1946.

Nové rozhodnutí ke studiu teologie na semináři československých babtistů v Praze. Na výzvu kazatele Cyrila Burgeta a z přesvědčení, že je to výzva a volání Boží se rozhodl Rudolf uposlechnout a hít. Nebylo to snadné rozhodnutí. S manželkou se za to modlili, aby měli jistotu, že je to Boží vůle. Dostalo se jim ujištění při ranním čtení z Bible, Římanům 10,14-15:... a kteraj uslyší bez kazatele?...a kterak kázati budou, nebudou - li posláni?

 Oba manželé v tom spočinuli a na tom se svobodně rozhodli vzít na sebe všechny změny a problémy spojené se stěhováním k rodičům do Kroměříže. Znamenalo to, že manželka bude po čtyři roky u svých rodičů i se tříletou dceruškou Boženkou. Rodiče byli velice ochotní spolu s námi snášet a pomáhat podle potřeby při zabezpečení mladé rodiny. 

První zkouška ještě před rozhodnutím se dostavila vpodobě zahledení se na sebe, na svou neschopnost ke studiu. Nebyly tu žádné předpoklady, žádná studijní příprava a schopnost umět studovat a namáhat se. Druhá zkouška přišla z pražské Ymky v telegramu z 13.9.1946, tohoto znění: "Sekretářské místo v Kroměříži volné, oznamte, kdy by jste mohl nastoupit. Velkoborský (ředitel Ymcy)". Rudolf už neměnil své rozhodnutí jít na studia do Prahy, i když slibnější a lákavější byla nabídka Ymcy. Brzy se potvrdila správnost jít jít cestou (po lidsku nezajištěnou), cestou dobrodružné víry a spoléhání se na Boha a Jeho Zaslíbení: Neboj se, toliko věř (Mk 5,36). Nové tozhodnutí měnilo a předivně usměrňovalo celý, další, společný život mladého manželství: Boženy, Rudolfa, dcerušky Boženky a později druhé dcerušky Marty.

Po dvacátémpátém únoru roku 1948 byla zakázána veškerá činnost Ymcy. Přijat ke studiu  - na seminář československých babtistů v Praze. Stalo se tak bez předběžných zkoušek způsobilosti. Pravděpodobně na doporučení a přímluvu kazatele C. Burgeta. V dopise z 21.8.1946 od ředitele semináře dr. J.Procházky zaznívá milé pozvání k zahájení: "Milý bratře, vítám Tě srdečně jako studenta na našem semináři, S pomocí Boží zahájíme nový školní rok v pátek 4.9. o 10.00 hod. dopolední pobožností"...

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře