Proč se zlé věci stávají dobrým lidem?

9. červenec 2010 | 05.00 |
› 

Těžká otázka. A ještě těžší odpověď. Proč se dobrým lidem stávají zlé věci? Chtěli bychom, aby svět byl spravedlivý, ale on není. Je skrz na skrz prolezlý křivdami. Život, to nejsou atletické běžecké dráhy, každá měřící naprosto stejný počet metrů, se stejným počtem stejně obtížných překážek pro všechny závodníky. No řekněte, copak takto lze charakterizovat férovou hru?

Jsem si vědom, že žádná odpověď tuto otázku neuspokojí. Zvlášť né člověka procházející těžkým životním obdodím, A možná ani není důležité otázku zodpovědět, jako ji položit. Ptát se, volat. A možná, možná i já sám změním názor, až se třeba podívám bezmoci z tváří v tvář zpříma do očí. Kdo ví. V takovýchto situací končí plané filozofování. Ale co zbude, až se domeček z karet filozofie zhroutí?

Život, to není fér atletický závod. Ale kdyby byl. Zbývalo by místo pro lásku? Pro milosrdenství? Pro slitování se? Jestli by život na tomto světě byl naprosto spravedlivý. Kdybychom si nad každým nemocným (či procházejícím utrpením) mohli říci: To ti právem patří. Znali bychom slzy účasti? Upřímné soustrasti? Vážení přátelé, nemyslím si to.

A co cena pohodových chvil po boku blízkých, milovaných osob. Znali bychom jí, kdybychom si neprošli těžkostmi? Samotou? Chvílemi, kdy se bojíme o toho druhého? Znali bychom cenu Milosti z přítomnosti lidí, kteří nám stojí na blízku, kdybychom je vlastně nepotřebovali? 

Přesto všechno, co teď píši, nevěřím tomu, co například hlásá budhismus, že utrpení je součástí života. Že to tak musí být. Nikoliv. Utrpení je součástí života poznamenaným hříchem. Dědičnou hříšností děděnou z generace na generaci již od dob Adamových.Kdyby člověk nezatoužil poznat zlo, hřích, utrpení, smrt, by tu nebyla. Slovo "poznat" má v bibli více významů. Neznamená pouze poznávat akademicky, když se ve škole naučíme, že například zmije je jedovatý had. Znamená to však i poznávat na vlastní kůži: Kdy nás ten had uštkne. Slovo "poznat" znamená i intimní spojení muže a ženy v manželském aktu. Když člověk zatoužil "poznat zlo," v té chvíli se s ním oženil a intimně se s ním spojuje. Poznává jej na vlastní kůži. Avšak to, že tu zlo stále ještě existuje, znamená to, že zlo ještě nepoznal v celé jeho nahotě.

A tak cestu úniku z utrpení nevídím v netoužení. V netoužení po životě. V oddělení se od světa. V citové odtažitosti. Protože nebolest pramenící z netouhy, z necitu, z nelásky, z odtažitosti, to není neutrpení života, ale mrtvolnost smrti. Citově se oddělovat od života znamená hledat smrt. Ale Bůh je dárcem Života, ne smrti. Smrt nám nabízí ten druhý.

Tomuto světu vládnou křivdy. Někdo se rodí  jako zdravý člověk, jiný jako mrzák. Někdo je zdravý jako řípa, talentovaný a obdarovaný v mnoha oborech lidské činnosti, jiný se rodí jako slepý, hluchý, sociálně vyloučený, jako sadista, zvrhlista a jiný ista, fil či uál. No řekněte, není to sprostá nespravedlnost? Neznamená to, že Bůh má někoho více rád než jiného?

Nemyslím si to. Spíše věřím tomu, že všem posílá stejnou měrou lásky. Někomu přímo a jinému zrpostředkovaně, skrze své posly, své služebníky. A že šasto tato poslaná láska nedorazí na určené místo? Nneí to třeba proto, že  jeho služebnící onu lásku, onu milost, zpronevěřují a nechávají si ji pro sebe?

 Vážení přátelé, láska, kterou skrze nás posílá Bůh bližním, poctivě a včas doručena? Jsme zrakém slepému? Sluchem hluchému? Nohama chromému? Potěšením utištěnému? Společností osamělému?Jestliže existuje vedle nás slepý bez zraku, hluchý bez sluchu, chromý bez nohou, utíštěný bez potěšení, osamělý bez společnosti, není ta chyba v nás? Nejsme to my, kdo jsme posláni předávat Boží Lásku a Boží Milost dále? A to nemluvím pouze o fyzické slepotě, hluchotě, osamělosti. Ale i o tělěesném postižení na  duševních a duchovních těl. Opravdu okolo nás není nikdo, kdo potřebuje zrovna naší lásku? Náš zájem? 

Ne. Tento svět není atletický závod. Bohu díky však za to...

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 3 (2x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře