Učení na hoře: Buď vůle Tvá! Po druhé :-)

11. červen 2010 | 05.44 |

Vy se modlete takto: Otče náš, jenž jsi v nebesích, buď posvěceno tvé jméno. Přijď tvé království. Staň se tvá vůle jako v nebi, tak i na zemi. Mat 6, 10b.

Buď vůle Tvá. Tak nás učí modlit se Pán Ježíš. Buď vůle Tvá, pane Bože. Všimněme si: Tvá. Ne Má, ale Tvá...

Bible totiž neuči invidualismus. Žádné: Já já já... Ale podřízení se. Ty ty ty. Ty Pane. Ty říkej, co já mám udělat, ty mně veď a provázej. Ty.

Čí je cesta, po které kráčíme? Naše? Nebo Ježíšova? Rádi, velmi rádi, označujeme Ježíše za našeho Pána. Je jím ale skutečně? Čí je ta cesta, po které kráčíme? Odevzdáváme Bohu svůj život, anebo si jej necháváme pro sebe?  Kdo určuje cíl naší cesty? Je to Bůh, anebo jsme to my? Kdo ji dláždí? Určuje její směr? Příští náš krok? 

Čí je ta cesta? Mnohdy si svou cestu necháváme pro sebe a Boha prosíme jen a pouze o to, aby nás životem doprovázel. Mnohdy si cíle určujeme my sami a Boha prosíme pouze o to, aby NAŠE cíle požehnal a uskutečnil. Anebo si často chceme svoji cestu vydláždit sami, aby nám vyhovoala a byla nám přijemná. Aby se pro ní dobře šlo, aby byla příjemně zastíněná, a Boha prosíme pouze  o to, aby nám dodával potřebný materiál. Aby byl Stavitelem Našeho projectu.

Kdo vlastní Cestu, po kterou kráčíme? Takto zná klíčová otázka našeho života. Neboť existuje pouze Jedinná Cesta k Bohu. A to je cesta Ježíšova. Nejdeme - li Ježíšovou cestou, pak nejdeme tam, kam jde Ježíš Kristus. Pak se naše cesta míjí s cílem cesty Ježíše Krista. K čemu by nám byl doprovod Pána Ježíše na NAŠI cestě, když vede do špatného cíle?

Děj se vůle Tvá. A to nejenom na zemi. V mém vnějším životě. V mém tělesném světě. Ale i na nebi. V mém duševním světě a ve světě duchovním.    Ono na fyzickém světě by nám to ještě šlo, co říkáte. V neděli si svými fyzickýma nohama zajít na shromáždění, tam svými fyzickými ústy zaspívat několik písníšek, pomodlit několik modliteb a nakonec svými fyzickýma ušima si poslechnout kázání bratra kazatele. Ale co naše duševní nohy? Duševní ústa? Duševní uši? Čím živíme naše těla, čím naše duše a čím našeho ducha? Vstupujeme do modlitby i duševně a duchovně, anebo pouze fyzicky?  Duševní svět - svět našich pocitů, myšlenek a duchovní svět: Svět naší víry, přesvědčení, životního názoru. Jdeme i po Kristově cestě pouze tělesně, duchem a duší nepřítomni, anebo po ní kráčíme i v našich duchovních a duševních světech?

Individualismus. Já já já. Jak neradi například platíme daně, že? Kdo ví, kam peníze z našich daní poplynou. To my bychom jistě věděli lépe než stát, kam jej vrazit, co říkáte? Já já já... Když skrze své daně přispívám učiteli na platy, na provoz dětského domova, na pomoc druhého v nouzi, to není to pravé ořechové. To je na nás moc anonymní. My bychom rádi sami předávali symbolické šeky na kulaté částky, že, rádi bychom se při tom nechali vyfotit ať všichni vidí, jak jsme štědří. Takhle přes daně, to se nepozná, z které kapsy pochází na či ona korunka, která dojde na ten či onen účet. Je to takové anonymní, a nám to vadí, protože nás to okrádá o slávu... Ale okrádá nás to opravdu?

Děj se Vůle Tvá. Ne má, ale Pane Tvá.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře