Ješua Sírachovec: O moudrosti a vychytralosti

2. duben 2010 | 05.30 |

Kdo není chytrý, nedá se ničemu naučit,
ale je zchytralost, jež plodí plno hořkosti.

Poznání moudrého stoupá jako záplava
a jeho rada je jako životodárný pramen.
Nitro hlupáka je jako roztříštěná nádoba,
žádné vědomosti neudrží. 

Když chápavý uslyší moudrou řeč, pochválí ji a doplní.
Uslyšel ji zhýralec, znelíbila se mu a odhodil ji za hlavu.

Vyprávění pošetilce je jako cestování s břemenem,
rozhovor s rozumným je potěšením.
Ve shromáždění budou vyhledávána slova z úst rozumného
a bude se o nich v srdci uvažovat.

Moudrost je hlupákovi jako zbořený dům
a znalosti nerozumného jsou jen změtí slov.

Výchova je pošetilci jako okovy na nohou
a jako pouta na jeho pravici.

Když se směje hlupák, činí to hlasitě,
avšak chytrý muž se sotva tiše usměje.

Rozumnému je výchova jako zlatý šperk
a jako náramek na pravém zápěstí.

Hlupákova noha se žene rychle do domu,
ale člověk zkušený vstupuje s ostychem.

Pošetilec dveřmi nahlíží do domu,
ale člověk vychovaný zůstane stát venku.

Naslouchat za dveřmi je lidská nevychovanost,
rozumný člověk takovou nečestnost těžce snáší.

Rty cizinců budou vyprávět o cizích věcech,
ale ústa rozumných váží každé slovo.

Ústa hlupáků odhalují jejich srdce,
srdce moudrých ovládá jejich ústa.

Z knihy Ješuy Sírachovce, 21. kapitoly...

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře