Ke komu se utečete pro pomoc? Podruhé :-)

8. srpen 2010 | 15.39 |

Uživatel Filip mi poslal komentářík, abych dodal pár poznámek k textu Izajáše z článku "Izajáš: Ke komu se utečete o pomoc?" Doslova mi napsal:

prosim o nejake vysvetleni k tomu jestli sem pochopil spravne:-)...

Milý Filipe, tipl bych si, žes to pochopil správně. Připomeňme si tedy Izajášův výrok:

Běda těm, kdo nařizují ničemná nařízení,
těm, kdo předpisují plahočení,
nuzným odnímají možnost obhajoby,
utištěné mého lidu zbavují práva;
jejich kořistí jsou vdovy a sirotky olupují.

Co si počnete v den navštívení,
až se z dálky přižene zkáza?
Ke komu se utečete o pomoc,
kde zanecháte svoji slávu?

Z knihy proroka Izajáše, 10. kapitoly...

Na světě je plno "pyramid". Monumentálních památníků, kterými si nejrůznější faraónové zajišťovali nesmrtelnou slávu. Pomníků vystavených na krvi, potu, vykořisťování otroků. Faraónům bylo jedno, kolik lidí při jejich stavbě zahyne. Kolik stovek, tisíc či desetitisíce lidí se pro jejich rozmar upracuje k smrti. Pro faraóna otrok nic neznamenal. Ani číslo ve statistice. Nic. Otrok nebyl člověk.

Těch "pyramid" se za známou historii postavilo mnoho. Desítek, stovek. Pomníků slávy, bohatství a moci vidíme všude kolem nás. Kolik lidí zemřelo během zbytečných válek? Bitev? Jenom proto, že ten či onen král chtěl mít o to či ono políčko větší království? Kolik nevolníků dřelo na tom či onom panství? Kolik dělníků v továrnách? V předminulém století zde nebyly žádné zákoníky práce, žádné odbory. Dělníci v továrnách a manufakturách pěkně dřeli šestnáct hodin denně za pár měďáků, které dohromady neměli žádnou cenu. Zákony džungle, člověk člověku vlkem.

Údajně žijeme v nejvíce bezbožně době. Velký omyl. Naopak. Žijeme v době, která nikdy, věřím tomu, nebyla Pánu Bohu tak blízko jako teď. Žádná generace našich předchůdců. Ano, za středověku byly kostely plné lidí... Ale, kde bylo srdce těch lidí? Tehdejší církev svým pseudoučením O trojím lidu, které ideologicky podpíralo nevolnictví, svými bratrovražednými válkami, svatokupectvím, kdy se prodávalo všechno od svátostí, odpustků, církevních úřadů a obročí až po kardinálské klobouky., podváděla a odváděla lidi od Pravého Boha, od pravého Ježíše Krista, k falešným modlám antikristovských bludů.  Křesťan pronásledoval, zabíjel, mučil nejneom pro víru svého křesťanského bratra. A násilníci byli exlkomunikováni jenom tehdy, když se jejich řádění opřelo i o církevní statky. Bo tehdy nešlo o duše, ale o zlaťáčky.

Tehdejšího papežství se zmocnil duch antikristův, což byl velký problém tehdejší církve a společnosti, protože právě na "skále papežství" se ta církev  i celá společnost stavěla. Středověká pozemská církev se tedy ze své velké části vystavěla na skále Antikrista. Po celá dlouhá staletí pouze, věřím tomu, pouze jednotlivci se obrátili celým srdcem ke Kristu.

Ano, dnešní kostely a modlitebny jsou poloprázdné, ale ty lidi, co tam nalezneme, ti hořívají. Ti z převážné části vědí, o co jde. Mívají volný přístup ke svátostem, slýchávají kázání ve vlastní, rodné řeči. Dnes nikdo nikomu nebrání, aby si četl Bibli, nebo jinou duchovní literaturu. To, že máš u sebe překlad, který mi zrovna nevoní, není v dnešní době (aspoň v západní civilizovaném světě) důvod pro to, abych u tebe udělal domovní prohlídku, abych ty knihy, co se mi nelíbí, nespálil na hranici. Ano, můžu si pálit knihy, jak chci, ale knihy, které vlastním já, né ty, které ukradnu tobě.

Žijeme v době, která přes všechny excesy nikdy v minulosti nebyla tak blízko k Bohu jako dnes.

Dřívější, ale i dnešní, utlačovaní byli (jsou) bezbranní. Záměrně nechávaní nevědomosti, vedeni od Boha pryč, jinam. Oni byli bezbranní, ale Bůh je slyšel. Bůh slyšel jejich nářky. Trpěl spolu s nimi, byl utlačován spolu s nimi. Utlačovatelé na Něho zapomínali. Avšak v Onen Den už na Něj zapomenout nemohou. Protože se mu musí podívat do Očí. V právě Ten Onen Den slyší Izajášovskou otázku: Ke komu teď utečeš? Kde je dnes tvoje sláva? Jseš hrdý na svou pyramidu? Dnes ti bude svážena a zhodnocena. Jak se chceš dneska ukrýt před Planoucím Božím Hněvem?

Ale takto se Bůh nezeptá pouze těchto utlačovatelů. Takto se ptá dnes každého, který žije tak, jako by Bůh nebyl. I když se to třeba navenek neprojevuje tak, že by utlačoval své bližní. Může být tzv dobrý a čestný člověk. Ale žije, jakoby Bůh nebyl. Bůh si jej namlouvá jako ženich svou nevěstu, nevěsta však Jej vidět ani slyšet nechce. 

Ke komu se utečeme v Onen Den pro pomoc? U koho se schováme?

Existuje jedinná možnost, ale pouze dnes. Zítra může být pozdě. Tou jedinnou možností pro tebe dnes je Ježíš Kristus, který vzal na sebe Boží Hněv, aby na tebe nemusel padnout v Onen Den, který včera zemřel, abys ty zítra zemřít nemusel, který vstal z mrtvých, abys ty mohl vstát skrze Něj a spolu s Ním...

Zpět na hlavní stranu blogu

Anketa

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře