Nikodém pokládá Ježíše za učitele od Boha...

12. únor 2009 | 17.55 |
› 

Nikodém se jednoho dne, v noci svého života, zastavil a položil si otázku: Kdo se o mne takto stará? Nikodém jednoho dne, v noci svého života, zatoužil poznat osobně toho, kdo s ním anonymně po celá dlouhá léta sdílel dobré i zlé, Ježíše, kterého mu noc a temnota zabraňují, aby jej  viděl, spatřil, ale on, Nikodém, o Kristově přítomností  prostě ví. Zatoužil jako žena po svém neznámém ctiteli, který ji den co den posílá zamilovaná psaníčka a sám zůstává v noci temnoty nepoznán a neviděn. Psaníčka jsou krásná, ale nepohladí, nezahřejí, psaníčka jsou láskyplná, ale nejsou Pisatelem samotným, Láskou samou. Dary nenahradí vztah. Žena netouží po luxusu, kterým ji zahrnuje manžel, je-li on stále na cestách a nemá-li na ní čas. Touží po svém manželovi a ne po stále nových a nových dárcích. Také Nikodém takto zatoužil. Zatoužil osobně poznat Pána Boha a poděkovat za všechna požehnání, i když mu je temnota noci v této chvíli, ve chvíli podzimu, zakrývá

Nikodém řekl Ježíšovi: "Mistře, my víme, že jsi učitel, který přišel od Boha" Jan 3, 2b.

Hospodin Vám dá učitele spravedlnosti a sešle vám hojnost dešťů podzimních a jarních... Joel, 2, 23

Nikodém přišel v noci svého života  a nazval Jej Mistrem, protože věděl, že Ježíš je učitel poslaný od Boha. Co to však znamená, když označíme Pána Ježíše za učitele  od Boha?

Na to před_odpovídá prorok Joel: S příchodem učitele od Boha se váže Boží požehnání. Jarní a podzimní déšť, déšť, který zaručuje úrodu. Jarní déšť je déšť, který stojí na počátku roku. Na počátku cyklu. Na počátku je člověk energický, nadšený, nové koště dobře mete, říká se. Podívejme se na malé děti, jak bývají energetické, hravé, šťastné, podívejme se na podnikatele spouštějící nový podnik, na jejich nadšení a bohatost plánů. Podívejme se na člověka, který se právě setkává a seznamuje s Učitelem, s Pánem Ježíšem, jak se proměňuje. V nově obrácených křesťanech často vídáváme nadšení pro Ježíše, chuť svědčit o Pánovi, chuť sloužit. V takovém období člověk nejjasněji zažívá, že ho nese sám Bůh. Že Bůh sdílí jeho nadšení.

Podzimní déšť pak pak je déšťem, který přichází před zimou. Kdy je celé stvoření unavené. Kdy již dávno vyprchalo prvotní nadšení. Kdy s nahotou reality si uvědomujeme všechny těžkosti, pády, zmary, nenaplněné představy a deziluze.  I tehdy přichází Bůh se svým požehnáním. I v takovýchto chvílích Tě Bůh chce nést. I v takoých dobách ti Bůh chce být oporou. Jeho děšť, vláha, tě osvěžuje. Umožňuje "chytnout druhý dech." Bůh pláče, když i ty pláčeš. Bůh trpí, když i ty trpíš. Bůh je s Tebou, když ty jsi sám.

Ježíš, Bůh, přináší jarní i podzimní déšť. A to nejenom křesťanům, v Bibli se píše, že Otec posílá déšť pro lidi dobré i pro zlé. Jarní i podzimní. Bůh má radost, když ty se raduješ. Bůh trpí, když i ty trpíš. Bůh pláče, když pláčeš.  Avšak rozeznáváš jej v tomto příteli? Anebo před Jeho Děštěm otvíráš deštník? Bůh chce mít s tebou společenství, touží trávit s tebou čas. Posílá ti déšť své lásky a často se nepodepisuje, nevnucuje se. Avšak chce, aby ses ptal či ptala: Kdo mne miluje touto láskou, o které vím, že mne provází životem, obdodím dobrým i zlým?

Nikodém se jednoho dne, v noci svého života, zastavil a položil si otázku: Kdo se o mne takto stará? Nikodém jednoho dne, v noci svého života, zatoužil poznat osobně toho, kdo s ním anonymně po celá dlouhá léta sdílel dobré i zlé, Ježíše, kterého mu noc a temnota zabraňují, aby jej  viděl, spatřil, ale on, Nikodém,o Kristově přítomností  prostě ví. Zatoužil jako žena po svém neznámém ctiteli, který ji den co den posílá zamilovaná psaníčka a sám zůstává v noci temnoty nepoznán a neviděn. Psaníčka jsou krásná, ale nepohladí, nezahřejí, psaníčka jsou láskyplná, ale nejsou Pisatelem samotným, Láskou samou. Dary nenahradí vztah. Žena netouží po luxusu, kterým ji zahrnuje manžel, je-li on stále na cestách a nemá-li na ní čas. Touží po svém manželovi a ne po stále nových a nových dárcích. Také Nikodém takto zatoužil. Zatoužil osobně poznat Pána Boha a poděkovat za všechna požehnání, i když mu je temnota noci v této chvíli, ve chvíli podzimu, zakrývá.

A co ty? Jsi si vědomá, vědomý, Lásky, Péče a Požehnání, které ti přináší Bůh, anebo ti to všechno přikrývá temnota noci a ty nic z toho nevidíš? Nikodém přesto, že pro temnotu noci neviděl Boží požehnání ve svém životě, zatoužil po Dárci, od kterého všechno pochází. A co ty? Uspokojují tě dary tak, že nemáš potřebu hledat Dárce? Můžeš mít všechno, co uvidí tvé oči, drahá auta, exotické dovolené, zážitky, plastové televize. Můžeš si užívat den co den, na Stodolních, po hospodách, diskotékách, pivech, drogách, můžeš sportovat, cestovat, sexovat se stále novými partnery, pracovat.. Ale je to to, co opravdu chceš?

Nikodém jednou uviděl tmu noci svého života a přestala mu  stačit. A tak přišel za Ježíšem, za Tím, o kom věděl, že je to učitel od Pána přinášející jarní a podzimní déšť , ponížil se před ním a řekl mu: Mistře... 

Nikodém řekl Ježíšovi: "Mistře, my víme, že jsi učitel, který přišel od Boha" Jan 3, 2b.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře