Láska k Samařské ženě

2. březen 2011 | 17.40 |
› 

Vydáno před dvěmi lety...

Zdravím, vážený čtenáři,

tento blog slaví druhé výročí a to už je příležitost jednak poděkovat, že tento blog může fungovat a sloužit Bohu i lidem v tom našem malém českém  internetovém světě, jednak se i ohlédnout zpět za článkami, které se zde objevili. Dneska bychom si připomněli úvahu na téma Láska k Samařské ženě... , neboť z náspedující pětice článků jste na ni, vážení čtenáři, klikali prozatím nejvíce...


Vydáno před dvěmi léty:

Přistupte křesťané... 
Láska k Samařské ženě...
Nejen pro maturanty: Obhajoba Jiráska 
Kdo není Synem člověka... 
Pravda je jenom jedna... 

Láska k Samařské ženě...

Samařská žena říká Ježíšovi: Jakto? Jan 4,9.

Samařská žena nechápe. Jak je možné, že ty, jakožto Žid, chceš po mne, Samařance napít? Copak neznáš společenské konvence? Copak nevíš, že se mi máš vyhýbat? Copak nevíš, že ty, jakožto muž, nesmíš oslovit mne, jakožto ženu a navíc samařanku? Že mnou musíš pohrdat? Jak je to možné, že ty nerespektuješ společenský řád?

Odpověď na otázky samařské ženy tvoří jedinné slovo: Láska...

Je mnoho projevů lásky. Například odměna, pozornost, služba. To je asi nejhlavnější. Sloužíme člověku, kterého milujeme, protože milujeme. Avšak stejně důležitým projevem lásky spočívá v tom, že si necháme posloužit. Když jenom sloužíme a nenecháme si posloužit, můžeme mít pocit, že jsme pokorní, ale neskrývá se v tomto postoji naopak pýcha? Pýcha ve vlastní pokoru? Pýcha ve vlastní špatnost? Jsem tak špatný, že si nezasloužím, aby mi bylo pomoženo? Ježíšova láska v sobě neobsahuje jenom službu blížnímu, ale i nechání si posloužit. A tato láska silně zapůsobila na samřskou ženu: Po ní už asi velmi dlouho nikdo cizí nic nechtěl. Možná jenom její manžel nemanžel. Ale cizí se ji vyhýbali. Teď je tu žid, ktery láskou boří hradby vyhýbavosti.

Otázka na nás, na křesťany. Je naše láska taková, že nutí druhé se ptát: Jaktože miluješ? Je tak velká, že nutí ptát se okolí, kde tato láska pramení? V Ježíši Kristu? Měla by být. Kristova Láska tato otázky budí. Samařská žena se ptá: Jak to. Jak to, že mne miluješ. Kristova láska boří společenské hradby, hradby studu, hradby odsouzení, hradby vyhýbavosti.

Je tu ještě jeden rozměr otázky samařské ženy: Ač ji Kristus oslovuje, Samařanka stále neví, kdo k ní hovoří. I k nám může hovořit Bůh, Ježíš Kristus a my ani nemusíme vědět, že ten, kdo k nám mluví, je právě On. Nemluví pouze k nám, věřícím, ale i k Vám, nevěřící. Slyšíte jej? A jestli slyšíte, připouštíte si, že ten, kdo mluví, je Bůh? Ježíš Kristus?

Ten, kdo k vám mluví, i skrze lásku vašich bližních, i skrze pomoc známých i neznámých, sousedů, lidí, do kterých by jste to neřekli, kolegů, tím, kdo k vám mluví i skrze to, že se Vám něco nepovede anebo zřítí,

tím, kdo k Vám mluví, je Bůh, je Ježíš Kristus.

Amen.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře