Církev jako opora a sloup pravdy

7. únor 2009 | 08.07 |

1Tm 3,15 Kdybych se však opozdil, chci, abys věděl, jak je třeba se chovat v domě Božím, jímž je církev Boha živého, sloup a opora pravdy.

Takto zní verš, který dnes zkusíme rozebrat. Církev Boha Živého, sloup a opora pravdy. Neni napsáno, že oporou pravdy je Petr, nebo Pavel, není zde napsáno, že oporou pravdy je Pepík nebo Vašíček. Také zde není uvedeno svědomí člověka. Oporou a sloup pravdy je zde církev Boha Živého. Takový měl k církvi postoj apoštol Pavel. A jaký postoj máme my? Je pro nás církev sloup a oporou pravdy? Anebo se pokládáme za chytřejší, znalejšího, lepšího než církev sama? Vyvyšujeme se nad církev, nebo v ní ctíme sloup a oporu pravdy?

Sloup a opora. Jestliže ze stavby odstraníme sloup, nebo oporu, stavba se zřítí jako domeček z karet. Nemůže stát dům bez  opory. Stejně tak nemůže  stát pravda bez církve.

Jestliže z pravdy odstraníme oporu, sloup, pravda se zřítí. Co je to pravda? Ptal se Pilát, když vyslýchal Krista. Co je to pravda? Pravda není to, co se nám zdá, že je, pravda je to, co je. Je pravda o našem životě, je pravda o naších názorech, je pravda o naší službé, o našich schopnostech. Je mnoho pravd, které my sami o vlastních sil nemůžeme poznat, protože jsme subjektivní. Mně osobně se líbil třeba postoj jednoho kandidujícího bratra před volbou staršostva: Musí to být církev, která zváží můj život, mou zralost, mé schopnosti pro to, či ono. Protože právě církev je opora a sloup pravdy. Já si můžu myslet, že bych byl lepší starší než onen bratr, že mne k tomu vnitřně volá Pán, ale byla by to pravda? Je na církvi, aby to posoudila, rozeznala a poznala, nebot církev je opora a sloup pravdy.

Mt 18,18 Amen, pravím vám, cokoli odmítnete na zemi, bude odmítnuto v nebi, a cokoli přijmete na zemi, bude přijato v nebi.

Stal se takový případ. Takhle si jednou karavana spokojeně putovala pouští a bác. Ke Kristu se obrátil  umírající muž a požádal o křest. Ale co teď? Kde vzít vodu? To, co zbývá ve vacích, je i pro děti málo, natož pro dospělé. Do nejbližší oázy je pár dnů cesty, tak dlouho umírající nevydrží. A všude písek, jen písek. Ano, Bible praví, pokřtění jako znovuzrození z Ducha a vody. Můžeme však použít písek? Je to biblické použít písek? Copak například Jan Křtitel křtil pískem?  Umírající nakonec skutečně byl pokřtěn pískem a církev, zde pravoslavná to přijala, svázala. Věřím, že ač v uvozovkách byl křest nebiblický, byl přijat i na nebi, neboť zde na zemi byl přijat církví...

Jednou se shromáždili apoštolové a starší, aby projednali nějakou otázku. Výstup zněl: Sk 15,28 Toto jest rozhodnutí Ducha svatého i naše: Nikdo ať vás nezatěžuje jinými povinnostmi než těmi, které jsou naprosto nutné. Toto je rozhodnutí Ducha Svatého. Duch může rozhodovat a jednat skrze církev, neboť církev je Kristovo Tělo. Jakto že má Bible 66 knih? Jakto že je v kánonu epištola Jakuba a není tam list do Laodiceje nebo evangelium Nikodemovo? Kde je v Písmu psané, že zrovna tyto knihy mají být v biblickém kánonu, kde je to psané? Kde je verš, kde je kapitola toho? A přesto je kánon z Ducha, Neboť to rozhodl Bůh skrze církev. Kristus je hlavou církve a církev používá jako my používáme své tělo. Jestliže naše ruka píše, píše to proto, že ji to řekne hlava, je údem, které je poddáno hlavě. Kristus je skálou, na které je postavena církev, základem, hlavou, ze které roste tělo, složené z jednotlivých údů, které se vzájemně podpírají. A je to Kristus, kdo skrze tuto církev řekl, že ta či ona kniha Bible je určena zrovna nám.

Cokoliv přijmeme na zemi, bude přijato i na nebi. Ale rozmlouvá Duch Svatý přes Každé rozhodnutí církve?  Jestliže je něco v Bibli jasně a zřetelně odmítnuto, nemůže k tomu říci církev svéámen.Například když církev rozhodne, že přistoupí na polygamii, že bude svazovat manželství jednoho muže a dvou tří, čtyřžen anebo jednéženy a dvou, tří, čtyř mužů, pak skrze takováto rozhodnutí samozřejmě Duch Svatý nepromlouvá. Duch Svatý si neprotiřečí, jestli v Bibli napíše, že dva se stanou jedním a církev praví, že ze tříčtyř pěti lidí udělá sváže manželstvím v jedno, pak je zde rozpor, jasný a zřetelný.

Ale co když to není tak jednoznačné? Co když třeba to, jak církev promlouvá do našeho života, stojí na biblickém verši, jenž já osobně chápu jinak? Co když tam církev vidí smysl, který tam já třeba nevidím? Pak se prostě musíme ptát, kdo, nebo co je sloupem pravdy? Člověk? Jeho svědomí? Nebo církev? A i kdyby nám církev třeba křivdila, kdyby správně neodhadla naše schopnosti, i kdyby se církev strašným způsobem v nás, nebo v našíživotní situaci, spletla a my jsme utrpěli škodu,  copak nám to Kristus stonásobně nevynahradí?  On pro nás nespravedlivě umíral na kříži, obětoval svůj život, snesl pro nás křivdu. Co získáme tím, když se budeme ve vzpouře držet svého subjektivního náhledu a zavrhneme oporu a sloup pravdy? I kdybychom byli v právu, jestliže by Kristus trval na svém  právu a na své spravedlnosti, my bychom nebyli spaseni. Co získáme vzpourou proti církvi, se kterou nás spojil Bůh? Když Samson ve vzteku se rozběhl a zničil sloup budovy, budova se zřítila a všichni zahynuli, včetně samotného Samsona. Zavrhneme li sloup pravdy, pravda se zřítí a my si odneseme škodu.

Anebo co když ve sboru nastane situace, kdy je na jeden problém více odlišných názorů? Co když je řekněmě staršostvo rozděleno 3x2 a sbor 55x45? Co pak? Rozbít církev? Založit sbor nový? Odejít? Co když zrovna můj názor nemá v církvi "většinu?" Já osobně jsem přesvědčen, že v takové situaci je dobré, když se menšina nebo jednotlivec podřídí většině, když se ctí autorita vedoucího nebo staršího, neboť Pán nás vede k pokoře a k tichosti, respektovat názor církve jako názor zjevený Duchem Svatým, respektovat církev jako sloup a oporu Pravdy. Bůh nas v církvi volá k jednomyslnosti. Ta je Jemu milá a dobrá. A naopak, různé stranictví, roztržky, hádky, jsou podle Bible znakem tělesnosti, známkou, pečetí

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře

RE: Církev jako opora a sloup pravdy zuzi 07. 02. 2009 - 19:10