PCh: O rozeznávaní duchů - Úvod

11. září 2010 | 12.27 |

Petr Chelčický: O rozeznávaní duchů skrze bludné názory, kapitola 1., část 1.

Potom píše svatý Jan: "Nejmilejší, nevěřte hned každému duchu, ale každého podrobte zkoumání, jsou - li z Boha. Protože mnozí falešní proroci vyšli na svět" (1J 4,1).

Slovo "Nejmilejší" používá apoštol Jan často. Ne lstivě. Jen věrně následuje v tom Pravdu, neboť Ježíš Kristus, zde na světě, neměl nic milejšího nad své ovce, které vydobyl Svou Krví. Tyto ovce si cenil více než feudální léna, než chválu tohoto světa, ba dokonce než svůj vlastní život.  Tímto slovem se tedy Apoštol Jan zavazuje slibem Pánu Ježíši Kristu, s vědomím toho, že to byl právě Pán Ježíš Kristus, který dříve než apoštol miloval tyto ovce a odevzdal sebe samého na jejich místě do smrti.Na tuto službu lásky apoštol Jan nemohl zareagovat jinak, než aby převzal péči o tyto ovce a svou pílí je přivedl Svému Pánu do věčného ovčince. A tak nemluvil lstivě, když své čtenáře označil slovem "nejmilejší," protože oni mu byli skutečně nad všechno dražší.

To však Antikristu se staví na odpor. Tomu Antikristu, který se přivtěrnul ke stádu Božímu jako lupič a zloděj, jako najatý námezník, v jehož přirozenosti není nic jiného než vykořisťovat je, zabíjet, zatracovat, vyhánět, hrozit jim, proklínat, trestat vězením i smrtí, pomlouvat a chovat se necitlivě tam, kde je třeba útěchy. Tento Antikristus přišel po Janovi, obléknul se do ovčího roucha, vlk jeden nenažraný. Ten nikomu nemůže říkat: "Moji nejmilejší", protože panuje nad stádem s krutostí, aby ve všem byl odhalen jako protiklad Ježíše Krista a Jeho Apoštolů. 

Naproti němu pečuje apoštol Jan se starostí o své stádo, kdež praví: "Nejmilejší, nevěřte hned každému duchu..." Protože toto zlo velmi poškodit Boží stádo: Věřit vždy každému duchu. Lehké srdce brzy všemu lehce uvěří. Už to, že se někomu uvěří lehce, není dobré, ale mnohým věřit křivá slova - to vede do neskonalého zmatku, ve kterém se mnoho lidí točí sem a tam podle bludu, kterému právě uvěří. Takoví lidé nemohou stát na Jedinné Pravdě, ani ji nemohou nalézt mezi tolika bludy.

Tady tedy apoštol Jan oznamuje, že mnozí bludní duchové a falešní proroci vyšli na svět. A za doby apoštolů, ačkoliv tito pěší Antikristé mohli hlásat mnohou lež, kterou rozeseli proti Kristově Pravdě, přesto však jejich působení nedošlo do takových rozměrů, aby všechny kouty země byly zasaženy. Neboť antikristé tehdy nepodmanili všechny národy, aby své lži svými zákony v nich ustanovili. Jakkoliv po tom ďábel toužil.  Avšak  dnes se jejich počet  mnohonásobně zvýšil ve srovnání s jejich první generací.

  Vyvádějí lid ze starých bludů do bludů nových a ještě horších. A tak odění těmi všemi nesmysly těžce ranili zástupy jménem Ježíše Krista, o němž často mluví a velice jej chválí. A tvrdí, že to vše zavádí od Něho. Umějí lhát velice mistrně a obdivuhodně překrucováním Ježíše Krista. Kacířské a pohanské bludy a židovské cesty umně a vtipně ozdobily vysokou moudrostí tohoto světa a cizoložením Písma. Skrze to všechno zavřeli lid ve falšeném Kristu, aby lid, který následujetyto kacíře, pohany a židy, aby se domníval, že následuje Krista. Zatímco kráčí po ďáblových cestách a ke cti jemu se chovají, myslí si kvůli jejich lhání, že jsou vedeni Duchem Svatým.

A kdo dnes říká tomuto lidu, roztrhanému a svedenému: Nevěřte hned každému duchu?  Vždyť oni již jsou uchváceni těmi mnohými duchy, jejichž počet zná jen Sám Bůh! Kdo to dnes říká těm, skrze vysoká učení božská, andělská i nebeská umějí tak moudře lhát lidem jako by to byl dobytek, co nerozumí ničemu jinému, pouze svému břichu? Těm, kdo umějí skrze hlubokost pekelnou i skrze svět tak umně lhát o jim, mávaje při tom Písmy jak Božími, tak židovskými i pohanskými? A proto ti, kdo na světě rozumí pouze svému břichu,  vypijí všechno, co je oslazeno lží tak, jak si břicho žádá, ať už se lže skrze Svatou Trojicí, nebo skrze Peklo samotné. Málo je lidí, kteří by před rukou nabízející takovýto nápoj utekli. Protože mnozí právě u takovýchto duchů stojí, nechce - li někdo jeho učení, nalezne aspoň to, co je libé jeho žaludku. Každý může u nich nalézt  tu správnou lež, která se mu hodí a líbí, oděnou do Boha i do Božího Písma. Navnaděn lží  pak pospíchá skrze Písma i Boha za falešným duchem, a při tom věří, že věří Bohu. Ve skutečnosti však pospíchá od Boha skrze nevíru, protože ti, kteří v sobě mají lživého ducha, přijdou s takovými znameními, aby jménem Ježíšovým svedli všechny - s vyjímkou Božích vyvolených. A ti se zachrání pouze z Milosti Boží, protože kvůli nim Bůh ukrátí hořké dny. Mnoho se o tomto oklamávání předpovídá....

==============================

Zdroj původního textu:
Boubín, Jaroslav: Petr Chelčický - spisy z Pařížského sborníku, Praha : Historický ústav Akademie věd České republiky, rok 2008, od strany 185.

Vyjádření Historického ústavu:
Historický ústav ani autor nemají námitek proti používání Vašich textů na internetu, pokud bude vždy citován originál díla s odkazem na stránky a zřetelně vyznačeno, že příslušné úpravy, které internetově publikujete, jsou autorsky Vaše.

Historický ústav AV ČR
Prosecká 76
190 00 Praha 9

www.hiu.cas.cz 

Doručeno mejlem: 8.12.2009, v 12:25

Zpět na hlavní stranu blogu

Anketa

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (2x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře