Bonus 2: Ovoce života ve víře jednající láskou...

25. listopad 2010 | 21.38 |

Máte rádi bonusy na koupeném DVD s oblibeným filmem? Co se do snímku nevešlo, pokažené scény, rozhovory s herci či režisérem? V předpředchozím článku jsem zveřejnil zvukový záznam ze skupinky nad Biblí, která proběhla tuto neděli. Má to výhodu v tom, že takhle nemusím to slovíčko přepisovat. Ale přeci jenom se tam jednak nevešlo všechno, jednak tam nastala diskuze, kterou je ještě třeba trošičku doplnit. Tyto dva články tedy můžeme nazvat takovýmto "bonusem," proto bych doporučil čtenáři, který by chtěl být v kontextu, aby si třeba záznam toho slovíčka poslechnulV tom předchozím jsme si říkali něco málo o prorokovi, který se nazývá "Druhý Izajáš" a doplnili jsme diskuzi, která se na skupince rozběhla, na téma "pokušení."

Dnes se podívejme na část, kterou jsem v neděli úplně přeskočil. Přeci jenom, už jsem tehdy hovořil příliš dlouho. Uveďme si biblický citát, na kterém se dneska odrazíme:

Tehdy ...  před tebou půjde tvá spravedlnost, za tebou se bude ubírat Hospodinova sláva. Iz 58,8b.

Řekněme, že v práci máme dva kolegy, přibližně na stejné odborné úrovni: Jeden je laskavý, přívětivý, přátelský a otevřený, druhý nevrlý, zamračený, často a vědomně nás třeba ponižuje a zesměšňuje. Ke komu z těch dvou si půjdeme pro radu, bude-li volba na nás? Hádám, že k tomu laskavému. K němu se dokonce budeme těšit. A od něj si odneseme dobrou náladu. Jestli bychom měli jít k tomu nerudnému, půjdeme k němu snad jenom se staženým žaludkem a odejdeme naštvaní, rozzuření, pokoření...

Jak to? Jaktože k jednomu kolegovi se přibližujeme s radostí a k druhému s úzkostí? Protože je předchází jejich pověst. Jejich pověst, kterou u nás mají. Obrázek, který jsme si o nich vytvořili.

Vezměmě si z tohoto příkladu ponaučení. Když se řekne "evangelizace," vzbudí to v našich nevěřících přátelích odpudivé pocity. Představy "vlezlých" svědků Jehovových a "trapných" pouličních kazatelů křičící z plná hrdla prázdné fráze. Mnohdy svědčíme o Kristu slovně, ale jakoby na nepřipravenou půdu. Jakobychom se vtírali s něčím někam, kde ani není chuť, aní potřeba otevřít Kristu dveře.

V dnešním textu máme zaslíbení. Že když budeme žít životem víry projevující se láskou, pro kontext opět odkazuji na nahraný záznam slovíčka z nedělní skupinky,  bude nás již předcházet "naše spravedlnost." Jako pověst. Jestliže lidé od nás ucítí vlídnost, přijetí, lásku, budou nás vyhledávat s radostí, budou se těšit na sektání s námi. A pak dojem, který si od tohoto setkání odnesou, to bude ona "Hospodinova sláva," která by se měla ubírat za náma.  Co však třeba po nás zůstává, když opouštíme třídu, kancelář, pracoviště. Úsměv na rtech? Zlepšená nálada? Hospodinova sláva? Nebo Jeho Ostuda?

To je otázka dnešního textu. Kamkoliv přijdeme, přinášíme sebou obraz Našeho Pána. Je ten obraz však pravdivý, nebo falešný? Předchází nás "naše" spravedlnost, ovoce obrácení? Zůstává za námi "Hospodinova sláva?" Tento způsob evangelizace je takový těžkopádnější, že, pomalejší, složitější. Nějak nám "to" nejde. Chtěli bychom vidět výsledky a hned, že... Jenomže, říkat si může každý kdo chce co chce. Jsou-li však slova podložená životem, až pak mají svou váhu. Bez toho, aniž bychom v druhých vzbudili zájem, je naše mluva jenom házaní hrachu na zeď. A zájem nevzbudíme, jestliže nás nebude předcházet "naše spravedlnost" a za námi se ubírat "Hospodinova Sláva..."

Dobrou požehnanou noc...

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 2.5 (2x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře